Článek
Na jaře roku 1963 mířilo hokejové mužstvo TJ ZKL Brno k dalšímu mistrovskému titulu a jeho hráči byli hvězdami československého sportu. Právě jejich cestovní pasy se však staly součástí jednoho z nejneobvyklejších útěků z komunistického Československa. Dva mladí fanoušci klubu je odcizili před zahraničním zájezdem a vydali se na riskantní cestu za železnou oponu. Pouze jeden z nich se nakonec dočkal svobody.
Na odcizené pasy hokejistů odcestovali do Jugoslávie
Vzpomínka na tuto událost se dochovala díky českému exilovému novináři a publicistovi Josefu „Jožkovi“ Pejskarovi, který po únoru 1948 emigroval na Západ, prošel uprchlickými tábory v Rakousku a Německu a později působil v exilových médiích. Systematicky shromažďoval svědectví československých uprchlíků, díky nimž se dochovala řada dnes již zapomenutých příběhů útěků za železnou oponu.
Jak Jožka Pejskar uvádí ve své knize Útěky železnou oponou, útěk brněnských hokejových fanoušků se odehrál v březnu 1963. Hokejisté TJ ZKL Brno se zrovna chystali na přátelské utkání do jugoslávského Záhřebu a vedoucí výpravy měl podle tehdejší praxe u sebe všechny pasy hráčů i potřebné výjezdní doložky. A právě dva fanoušci hokejového klubu to moc dobře věděli.
„Václav s Martinem, nazývejme je zmíněnými křestními jmény, patřili k fandům hokejového klubu. Martin navíc věděl, že následujícího dne dopoledne má mužstvo odjet autokarem přes Bratislavu a Maďarsko do Záhřebu. A věděl, že vedoucí výpravy má v kabele všechny pasy všech hráčů a členů výpravy. Celkem 28 platných cestovních pasů s platnými výjezdními doložkami,“ uvedl ve své knize Jožka Pejskar.
V době, kdy brněnský mančaft ještě dohrával ligové utkání, se tito dva mladí muži měli vloupat do kanceláře funkcionářů a z tašky odcizit dva pasy. Ještě téže noci nastoupili do vlaku směr Budapešť a pokračovali přes Maďarsko do Jugoslávie. Než vedení klubu TJ ZKL Brno zjistilo, že chybí dva doklady, byli dva fanoušci už mimo území Československa.
V době tohoto útěku přitom prožívalo brněnské hokejové mužstvo jednu z nejslavnějších etap své historie. Po přechodu z Rudé hvězdy pod patronát Závodů kuličkových ložisek vystupoval tento klub nově pod názvem TJ ZKL Brno. V sezoně 1962/63 získal další mistrovský titul, druhou Spartu nechal za sebou o třináct bodů a doma neztratil ani jediný bod. V jeho dresu nastupovali reprezentanti Vlastimil Bubník, Josef Černý, Jaroslav Jiřík, Rudolf Potsch nebo František Vaněk. Brankář Vladimír Nadrchal se navíc stal jedním z průkopníků používání ochranné masky v československém hokeji.
Historická fotografie Závodů kuličkových ložisek (ZKL) Brno, podle kterých dostal brněnský hokejový klub v první polovině 60. let 20. století nové označení.
Plavba na nafukovacích matracích přes Jadran se změnila v boj o život
Po příjezdu nočním vlakem do maďarské Budapešti oba útěkáři cestovali směr Jugoslávie. K jejich štěstí se jich žádný z celníků na československo-maďarských hranicích nezeptal, z jakého důvodu s sebou vezou v březnu zrovna nafukovací matrace. Ostatně, jako záložní plán měli připraveno jednoduché vysvětlení, že na nich budou spát.
Ze Záhřebu se následně dostali až do přístavu Koper na Istrii, který se dnes nachází na území Slovinska. Odtud je od italských hranic, ke kterým se chtěli přes Jaderské moře dostat, dělilo jenom pár kilometrů. „Nafoukli matrace a třebaže bylo březnové chladno, vyjeli na širé moře. Pádlovali rukama a voda je hnala na širé moře. Václava vylovili italští rybáři až za dva dny. Pro Martina přišla pomoc pozdě,“ popsal Jožka Pejskar. Jeden z hokejových fanoušků se tedy dočkal záchrany, druhý však takové štěstí neměl.
Plán dvou mladých mužů vypadal na první pohled jednoduše. Ve skutečnosti šlo ale o hazard se životem, protože Severní Jadran bývá v březnu studený a nevyzpytatelný. Tito muži navíc nemuseli chtít z Koperu doplout na nafukovacích matracích přímo do italského Terstu. Mohli se snažit vyhnout jugoslávské pohraniční kontrole a vyplout na moře s úmyslem, že přistanou kdekoliv na italském pobřeží Terstského zálivu. Pokud se ale dostali do proudu a větru bóry, mohlo je moře odnést daleko od zamýšlené trasy.
Přes italský Terst proudily zvláště v 50. a 60. letech minulého století tisíce uprchlíků z východního bloku.
Oblast mezi Koperem a Terstem byla jednou z nejvytíženějších únikových tras
V 60. letech minulého století představovala Jugoslávie jednu z nejdostupnějších cest za železnou oponu. Na rozdíl od ostatních států sovětského bloku byla otevřenější a tisíce obyvatel východní Evropy ji využívaly jako přestupní stanici při cestě na Západ.
Jak ve své studii poukazuje italská historička Francesca Rolandi, oblast mezi Koperem a italským Terstem patřila v 50. a 60. letech k nejvytíženějším únikovým trasám z komunistické části Evropy. Ještě v roce 1963 zde jugoslávská Lidová milice a Jugoslávská lidová armáda denně zatýkaly 10 až 20 osob, které se pokoušely uprchnout nebo se nelegálně vracely přes hranici. Dvojice fanoušků ZKL Brno tak nebyla výjimkou.
Italské přístavní město Terst přitom patřilo v 50. a 60. letech k hlavním cílům uprchlíků z východního bloku. Přes Jugoslávii se sem dostávali také občané Československa, kteří přechodně žili v terstských uprchlických táborech. Většina z nich ale pobyt v Itálii brala jako dočasnou zastávku na cestě do Spojených států, Austrálie nebo dalších západních zemí.
Příběh dvou fanoušků brněnského hokeje, kteří v březnu 1963 odcizili pasy hráčů TJ ZKL Brno a pokusili se uprchnout přes Jugoslávii do Itálie, dodnes obklopuje řada neznámých. Víme o něm pouze díky exilovým svědectvím zaznamenaným novinářem Jožkou Pejskarem a později převzatým slovenským publicistou Peterem Mikšíkem. Skutečná jména obou aktérů ani další osud zachráněného muže nejsou veřejně známé. Pokud o této události víte více, můžete se s ostatními podělit v komentářích pod tímto článkem.
Zdroj:
Pejskar, Jožka: Útěky železnou oponou. Melantrich 1992 (2. přeprac. a rozšíř. vyd.)
https://dennikn.sk/blog/267238/na-falosne-pasy-a-v-prestrojeni/
https://www.hc-kometa.cz/zobraz.asp?t=podrobna-historie
https://www.academia.edu/44085349/Heading_towards_the_West_Yugoslav_Asylum_Seekers_in_Italy_1955_1968_
https://files.scriptum.cz/scriptum/zpravy-svu/zpravy-svu_1989_03_ocr.pdf
https://www.osaarchivum.org/blog/stage-august-20-hungarian-national-day-refugee-camp
