Článek
V Bloku 5 bývalého koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau se nalézá expozice s hromadou brýlí, protéz, kufrů a bot, která je němým svědkem nacistických hrůz. Každý den si ji v současném muzeu se zatajeným dechem prohlédnou tisícovky návštěvníků z celého světa.
V souvislosti s tím probíhá v polském Státním muzeu Auschwitz-Birkenau dvouletý konzervační program (2023 až 2025), v rámci kterého pracovníkům prochází pod rukama kolem osmi tisícovek dětských a dorosteneckých bot po obětech z let 1940 až 1945. A uvnitř některých botiček se po více než 80 letech znovuobjevují skryté nápisy či dokumenty, které napsali nebo dětem do bot vložili členové rodiny.
„Tragédie více než 200 000 dětí zavražděných v koncentračním táboře Auschwitz představuje snad nejtemnější část historie tohoto vyhlazovacího tábora. Všechnu dětskou nevinnost, důvěru, bezmoc a dobro zde rozdrtila nacistická brutalita. Tohle je vrchol zločinů ideologie založené na nenávisti. Často jediné, co po těchto dětech zůstalo, jsou boty. A tak jako každý lidský krok zanechává stopu, i tyto boty dnes zůstávají otisky dětských obětí,“ uvedl ředitel Muzea Auschwitz-Birkenau Piotr Cywiński.
Jednu z botiček nosila 4letá Věruška z Dačic
Jedna z botiček patřila Věře Vohryzkové z Dačic, která se v pouhých čtyřech letech dostala do Osvětimi transportem z terezínského ghetta. Pracovníci osvětimského muzea našli uvnitř boty nápis s jejím jménem a příjmením a také číslem z transportního seznamu. Následně se jim podařilo nalézt fotografii tohoto děvčátka a rozkrýt příběh celé její rodiny.
Tehdy čtyřletá Věrka přijela do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau 18. prosince 1943 se svým o dva roky starším bratrem Jiřím a maminkou Štěpánkou. Nikdo z nich nepřežil. Otec dětí a Štěpánčin manžel Max Vohryzek, který v jihočeských Dačicích provozoval továrnu vybavenou ručními pletacími stroji, byl v Osvětimi zavražděn již v červenci 1942.
Drahý můj Maxo, zasílám Ti náš obrázek, aby Ti nebylo tak smutno, a doufám, že se v brzku ve zdraví shledáme. Moc Tě líbáme a těšíme se. Tvoje Štefa – Jiří – Věruška
Pracovníkům muzea se rovněž podařilo zjistit, že ve svých sbírkách mají také kufr strýce dětí a Štěpánčina bratra Františka Aufrechta, který byl do Osvětimi deportován v září roku 1944. Tento rodák z Polné zemřel v dubnu 1945 na tyfus v koncentračním táboře Dachau, a to pouhý měsíc před osvobozením.
11 January 1939 | Czech Jewish girl Věra Vohryzková was born (right). She was deported to #Auschwitz from...
Posted by Auschwitz Memorial / Muzeum Auschwitz on Saturday, January 11, 2025
Kožená bota odhalila příběh 6letého chlapce z Prahy
Další dětská botička se skrytým nápisem, kterou má osvětimské muzeum ve své sbírce, patřila 6letému Amosi Steinbergovi z Prahy. Pracovníci muzea v ní objevili ručně psaný nápis s chlapcovým jménem a příjmením, označením transportu a registračním číslem. Tento nápis zřejmě napsala chlapcova máma Ida, která chtěla tímto způsobem zachovat synovu identitu pro případ, že by se z osvětimského pekla dostal.
6letý Amos Steinberg, který do Osvětimi spolu se svou maminkou dorazil 4. října 1944 z terezínského ghetta, bohužel nepřežil. Naopak velké štěstí měl Amosův otec Ludvík Steinberg, který se dožil konce války.
„Z dochovaných dokumentů vyplývá, že matka se synem byli deportováni do Osvětimi společným transportem 4. října 1944. Je pravděpodobné, že byli po selekci oba zavražděni v plynové komoře. Můžeme se domnívat, že právě matka byla tou, která zajistila podepsání dětské boty. Otec byl deportován jiným transportem. Víme, že byl 10. října 1944 převezen z Osvětimi do Dachau. Osvobození se dočkal v pobočném táboře Kaufering,“ popsala Hanna Kubiková z oddělení muzejních sbírek polského Státního muzea Auschwitz-Birkenau.
Mimo jiné osvětimské muzeum má stále ve svých sbírkách koženou aktovku Ludvíka Steinberga. Tento muž, který za války ztratil svou manželku a malého syna, v květnu 1949 emigroval do Izraele, kde si změnil jméno na Jehuda Šinan. Následně působil jako učitel a posléze ředitel základní školy. Také se znovu oženil – jeho druhá manželka pocházela z Prahy. Ludvík Steinberg zemřel v Izraeli roku 1985.
Další boty s nápisy a dokumenty pocházely z Mukačeva
Pracovníci muzea dále objevili dětské botičky, které ukrývaly dokumenty psané v maďarském jazyce. Tyto dokumenty, které pocházely z let 1941 a 1942, přitom obsahovaly data, jména dotyčných osob a ručně psané poznámky. Pracovníci osvětimského muzea se domnívají, že tyto dokumenty patřily lidem z Budapešti, ale také z Mukačeva na Podkarpatské Rusi, která v letech 1919 až 1939 patřila pod Československo a která byla v březnu 1939 vojensky obsazena Maďarskem.
„Některé z nich jsou oficiální dokumenty, fragment brožury a lístek se jménem. V nálezu se objevují jména Ackermann, Braverman a Beinhorn. Tito lidé byli pravděpodobně deportováni do Osvětimi na jaře nebo v létě 1944 během vyhlazování maďarských Židů. Doufáme, že podrobnější výzkum umožní zjistit více o těchto jednotlivcích. Nalezené dokumenty budou zakonzervovány a spolu s botou zařazeny do sbírky,“ dodala Hanna Kubiková.
Jak uvádí polské Státní muzeum Auschwitz-Birkenau, do nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim bylo za dobu jeho existence deportováno přibližně 232 tisíc dětí. Z toho asi 216 tisíc byli Židé, 11 tisíc Romové, 3 tisíce Poláci, více než 1 tisíc Bělorusové a několik stovek z nich Rusové, Ukrajinci a jiné národnosti. Pouze kolem 700 dětí se v Osvětimi dočkalo 27. ledna 1945 osvobození Rudou armádou.
Zdroj:
https://www.auschwitz.org/en/museum/news/the-museum-has-launched-a-two-year-project-for-the-conservation-of-childrens-shoes-belonging-to-victims-of-auschwitz%2C1609.html
https://www.motl.org/conservation-of-childrens-shoes-auschwitz/
https://www.holocaust.cz/en/database-of-victims/victim/131214-vera-vohryzkova/
https://www.auschwitz.org/en/museum/news/little-shoe-and-suitcase-the-story-of-amos-steinberg-continues-,1446.html
https://www.auschwitz.org/en/museum/news/a-childs-shoe-and-a-suitcase-a-family-history-preserved-in-objects,1546.html
