Boxer z Osvětimi: Přežil, protože boje vězňů byly pro esesáky zábavou

Slibnou kariéru slavného polského boxera Tadeusze Pietryzkowského přerušila druhá světová válka. Rozhodně nečekal, že by mohl někdy zápasit jako vězeň uprostřed ringu nacistického koncentračního tábora. Bohužel, stalo se. Během druhé světové války byly boxerské souboje vězňů za ostnatým drátem pro esesáky velkou zábavou a vězni v nich zápasili doslova na život a na smrt.

Tadeusz Pietrzykowski se narodil 8. dubna 1917 ve Varšavě v rodině učitelky a projektanta dopravních staveb. Boxu se začal věnovat už na střední škole, před válkou spadal pod sportovní klub Legia Varšava a se svou tělesnou hmotností 53 kilogramů patřil do hmotnostní kategorie bantam. Krátce před vypuknutím druhé světové války dosáhl Tadeusz, kterému nikdo neřekl jinak než „Teddy“, v boxu řady vítězství a úspěchů. Stal se vicemistrem Polska a mistrem Varšavy v bantamové váze.

Když mu bylo pouhých 23 let, dostal se coby předválečný polský šampión v bantamové váze do nově zříceného koncentračního tábora Osvětim. Odjel v prvním transportu Poláků – politických vězňů 14. června 1940 a dostal číslo 77.

Z věznice v polském Tarnówě nacisté tehdy do Osvětimi transportovali celkem 728 mužů. Šlo převážně o polskou inteligenci, středoškoláky, studenty a účastníky polské obranné války z roku 1939, kteří se neúspěšně pokusili dostat do polské armády ve Francii. Mezi nimi byl také Tadeusz Pietrzykowski, kterého nacisté při pokusu o útěk z okupovaného území chytili až u maďarsko-jugoslávských hranic.

Poté, co se Tadeusz Pietrzykowski dostal do Osvětimi, v těchto nelidských podmínkách postupně ztrácel svou předchozí kondici. Hladověl, nekonečné hodiny pracoval a každičký den se přibližoval smrti. Mnoho vězňů z prvního transportu Poláků již během prvního roku v táboře zemřelo. V březnu 1941, kdy vážil pouhých 42 kilogramů, jej před blížící se smrtí zachránila velká náhoda.

„Byla neděle a měli jsme v práci volno. Před táborovou kuchyní se shromáždila velká skupina vězňů. Jeden z nich se ke mně rozběhl a začal křičet: „Teddy, jestli chceš kousek chleba, rychle pojď. Mezi námi je německý boxer. Hledám někoho, kdo s ním bude boxovat a mlátit ho. Vítěz dostane za odměnu chleba!“ Vážil jsem 42 kilogramů, ale rozhodl jsem se okamžitě bojovat. Viděl jsem dokonale stavěného blonďáka, jak drží v rukou rukavice, se kterými jsme pracovali v zimě. Když mě uviděli, začali se smát, protože jsem byl velmi hubený. Soupeř se mě německy zeptal, jestli chci bojovat, odpověděl jsem, že ano. Došlo k boji, během kterého mě zachránily moje technické schopnosti. Pomocí nich jsem se úspěšně bránil útokům mnohem silnějšího a mnohem těžšího soupeře. V určitém okamžiku Walter Düning shodil rukavice. Přestal bojovat a ocenil mou výhodu nad ním a zeptal se, ve kterém komandu bych chtěl pracovat. Odpověděl jsem „Tierpfleger“ s vědomím, že tam mohu získat další jídlo, jako jsou řepné výlisky, tuřín a mrkev. Dostal jsem toto zadání a od té doby jsem začal krmit krávy a telata. Zároveň jsem se stal známým jako boxer a v osvětimském táboře jsem sváděl četné souboje s boxery, které si esesmani vyhledali v nově příchozích transportech, a pořádali si tak atraktivní podívanou,“ zavzpomínal Pietrzykowski v autobiografické knize polské autorky Marty Bogacké s názvem Boxer z Osvětimi.

Polský boxer Tadeusz Pietrzykowski tehdy v zápase s německým kápem Walterem Düningem zvítězil. Pro zajímavost, Düning boxoval už před válkou a v Německu získal titul profesionálního šampiona střední váhy.

Tadeusz Pietrzykowski se v Osvětimi zúčastnil zhruba 40 až 60 boxerských klání, z nichž skoro všechny vyhrál. „Bavil jsem esesáky boxerskými zápasy, využíval jsem své postavení k pomoci spoluvězňům a pod rouškou sportovní rvačky jsem často ‚tvrdě mlátil‘ protivníky, o kterých jsem věděl, že jako vězni s výhodami zneužívali ostatní,“ vzpomínal během svého života Pietrzykowski.

Jedním z posledních zápasů Tadeusze Pietrzykowského v Osvětimi bylo klání s nizozemským Židem Leem Sandersem, který byl nizozemským šampionem welterové váhy a kterému nacisté v Osvětimi zavraždili manželku a dvě děti. Tento zápas vyhrál Sanders.

V roce 1943 nacisté Tadeusze Pietrzykowského převezli do koncentračního tábora Neuengamme u Hamburku. V den odchodu z Osvětimi mu kápo Düning věnoval dva páry boxerských rukavic jako projev úcty. V koncentračním táboře Neuengamme polský boxer svedl zhruba 20 zápasů, jeden z nich mimo jiné s německým boxerem Schally Hottenbachem.

Tadeusz Pietrzykowski byl ze zajetí osvobozen 15. dubna 1945 britskými vojáky v koncentračním táboře Bergen Belsen. Houževnatý polský boxer všechny hrůzy přežil nejen díky své fyzické, ale hlavně psychické síle. Jeho jméno si dobře pamatovali všichni vězni, kteří spolu s ním překonali táborové peklo.

Že o Tadeuszi Pietrzykoském mluvili v Osvětimi i dlouho po tom, co odjel v transportu do Neuengamme a následně do Bergen-Belsenu, zdokumentoval přeživší polský spisovatel Tadeusz Borowski, který byl v Osvětimi vězněn od roku 1943. V příběhu „U nás v Osvětimi“ napsal o tomto boxerovi následující: „Stále si pamatujeme číslo 77, který mlátil Němce, jak chtěl.“

V roce 1946 se Tadeusz Pietrzykowski vrátil zpátky do Polska. Kvůli trvale podlomenému zdraví z pobytu v německých koncentračních táborech však již v boxu nedosáhl svých předválečných úspěchů a přestal se jej aktivně účastnit. V roce 1947 svědčil v procesu proti prvnímu hlavnímu veliteli koncentračního tábora Osvětim Rudolfu Hössovi.

Tadeusz Pietrzykowski následně působil v Polsku jako učitel a trenér mládeže, a to celých 25 let. Kdysi si totiž v pekle nacistických koncentračních táborů slíbil, že pokud tuto noční můru přežije, bude se celý život věnovat mladým lidem – aby nemuseli bojovat o život, aby neměli hlad, aby byli by zdraví a silní, aby mohli studovat a věnovat se sportu. Své slovo dodržel. Zemřel 17. dubna 1991 ve věku 74 let. Pohřben je na farním hřbitově ve městě Bielsko-Biała, kde strávil konec svého života.

O Tadeuszu Pietrzykowském vznikl v roce 2020 životopisný film Mistr, který natočil polský režisér Maciej Barczewski.

Zdroj:

Maria Bogacka: Boxer z Osvětimi: Osud Tadeusze Pietrzykowského. Varšava: Demart, 2021

En.wikipedia.org, Dzieje.pl, Pl.wikipedia.org, Csfd.cz