Brněnské Benátky měly zvláštní kouzlo. Tato část Brna už neexistuje, ale stále se hlásí o slovo

O existenci malebných Brněnských Benátek, jejichž definitivní konec nastal v 60. letech 20. století, ví v dnešní době jenom málokdo. Zvlášť pro mimobrněnské to může být novinka. Nacházely se podél uměle vytvořeného Svrateckého náhonu, který byl původně bočním ramenem řeky Svratky.

Svratecký náhon začínal u splavu na řece Svratce u bývalé obce Kamenný mlýn, dále tekl kolem pisáreckých vodáren, míjel Bauerův cukrovar a lázně Riviéra a po Rybářské ulici se dostával na Mendlovo náměstí. Odtud směřoval do areálu nemocnice u sv. Anny, dále tekl ulicí Vodní kolem lázní na Nových Sadech, odkud proudil pod nádražním viaduktem až na Dornych, kde se spojil se Svitavským náhonem.

A jak si trasu tohoto náhonu vybavují sami Brňané? „Náhon tekl od Riviéry přes Sukovy zahrady, Rybářskou, kolem lázní, přes Mendlák, nemocnicí, Vodní, Nové sady, Malou Ameriku, kolem staré Myší díry a dál nevím,“ uvedl na facebookových stránkách Encyklopedie dějin Brna pan Petr. „Spojil se potom v místě současné křižovatky Dornych–Zvonařka se Svitavským náhonem a tekl do Komárova, kde se původně vléval do Svitavy, po její regulaci do Svratky,“ doplnil ho pan Václav.

Svratecký náhon, jehož historie pravděpodobně sahá až do 13. století, měl v Brně velmi důležitou funkci. Zásoboval město vodou, poháněl mlýny a továrny, přiváděl vodu k lázním a přes historický vodovod zásoboval i kašny na Zelném trhu a Dominikánském náměstí v samém centru města. Jeho nejmalebnější část se nacházela od Dornychu podél ulice Vodní až k Mendlovu náměstí a právě ta dostala přezdívku Brněnské Benátky. Voda tu tekla mezi domy, malé mostky spojovaly břehy a město získalo specifickou atmosféru, která na starých fotkách připomíná romantiku italských Benátek.

„Právě toto vodní dílo bylo již od středověku dominantním prvkem sledovaného prostoru. Podařilo se nám zachytit břehové konstrukce z fošen zpevněných kůly a stopy možného mostku. Šířka náhonu zde dosahovala jedenácti metrů a jeho dno leželo čtyři metry pod dnešní úrovní terénu,“ uvedla v roce 2022 archeoložka Lenka Sedláčková ze společnosti Archaia, která se podílela na archeologickém výzkumu při rekonstrukci Mendlova náměstí.

Mapy z 19. století i pozdější dobové fotografie ukazují, že Brněnské Benátky, jimiž protékal Svratecký náhon, měly své kouzlo. A to i díky meadrům, mostkům nebo přilehlým parčíkům. „Tento vodní živel, který přiváděl vodu nejen místním mlýnům, lázním a řemeslnickým provozům, byl také oblíbeným místem dětských radovánek i odpočinku,“ připomněla archeoložka Lenka Sedláčková.

Spousta Brňanů při pohledu na historické fotky Brněnských Benátek lituje, že takové místo v jihomoravské metropoli už není. Někteří dokonce mluví o podobnosti s pražskou Kampou. „Je pěkné si připomínat, jak to vypadalo dřív. Škoda, že u přestavby nebyl někdo, kdo by uměl vodu zakomponovat do architektury města. Člověk je náročný, pořád něco vylepšuje a pak to tak dopadne,“ napsala pod facebookovým příspěvkem Encyklopedie dějin Brna paní Yveta.

Jenže tato romantika měla i svou odvrácenou stránku. Domy, které se nacházely u Svrateckého náhonu, byly vlhké, podmáčené a často měly špatnou statiku. Na přelomu 19. a 20. století se dokonce objevují zmínky o tom, že voda ve Svrateckém náhonu je spíš zapáchající stokou, která odvádí odpad z provozů a domácností a že jsou zde přemnožení potkani.

„Babička vzpomínala, že z té vody byl hroznej smrad,“ napsal na facebookových stránkách Encyklopedie dějin Brna pan Martin. „Na Vodní jsem strávil dětství, v těch barácích bydlely samé minority a byly v hrozném stavu, spadly by samy. Kulturní památky to zrovna nebyly,“ dodal pan Richard.

Rušení Svrateckého náhonu v Brně byl postupný proces. Tento náhon byl od konce 19. století postupně zatrubňován, v meziválečném období zčásti zasypán a v 60. letech 20. století definitivně zanikl při asanaci Starého Brna. „Náhon se postupně zasypával kvůli špatné hygieně a domy bouraly kvůli statice,“ uvedla důvody přímo Encyklopedie dějin Brna.

První úpravy Svrateckého náhonu se koncem 19. století týkaly hustě zastavěné části Starého Brna, a to zejména mezi Rybářskou ulicí a Mendlovým náměstím. Proud tu ztrácel sílu a z náhonu se stával spíš odpadní kanál odvádějící splašky. Město proto přistoupilo k regulaci, zúžení toku a ukládání některých úseků do podzemí. Následně na přelomu 20. a 30. let 20. století byly zdemolovány domy v oblasti Brněnských Benátek u dnešní Vodní ulice. Svratecký náhon se zde částečně zatrubnil, meandr u Mendlova náměstí se narovnal a na jeho místě začala vznikat nová zástavba.

V 50. letech už byly části náhonu pod Mendlovým náměstím a kolem nemocnice u sv. Anny zcela zatrubněny. Počátkem 60. let přišla definitivní tečka, a to zasypání zbytků toku během rozsáhlé asanace Starého Brna. Zmizely staré vlhké domy i parčík se sochou Mendela, vznikly nové silnice a bytové bloky. Dnes ze Svrateckého náhonu v Brně zbyl jenom krátký viditelný úsek v Pisárkách u Kamenného mlýna a také názvy některých brněnských ulic jako třeba Rybářská nebo Vodní.

Odkryté zbytky Svrateckého náhonu a Haasova mlýna pod zbouraným brněnským obchodním domem Prior.

Svratecký náhon je navíc v Brně aktuální téma. Při archeologickém průzkumu pod zbouraným obchodním domem Prior u Dornychu naproti Galerii Vaňkovka archeologové letos nově objevili středověké části Svrateckého náhonu a zbytky Haasova mlýna. Podle odborníků ze společnosti Archaia nálezy pocházejí z přelomu 14. a 15. století. Tyto objevy potvrzují, že Svratecký náhon patří k nejstarším vodním dílům v Brně.

Zdroj:

https://www.archaiabrno.org/home/?acc=zapisnicek&blog_id=1187

https://urbancentrum.brno.cz/udalosti/archeologove-v-arealu-byvale-vlneny-odkryli-historicky-svratecky-nahon/

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-ulice&load=7778

https://www.facebook.com/photo?fbid=1345365018820003&set=a.163881583635025&locale=cs_CZ

https://www.bam.brno.cz/objekt/c363-regulace-ulice-vodni

https://www.novinky.cz/clanek/veda-skoly-po-prioru-zbyla-brnenska-antika-v-lokalite-se-podarily-mimoradne-archeologicke-nalezy-40541686