Článek
Tragédie, která se odehrála 3. srpna 1925 pod Ledovým sedlem v Javorové dolině ve Vysokých Tatrách v tehdejším Československu, dodnes budí spoustu otázek. Zvláště proč ze čtyřčlenné skupiny tehdy zemřeli během 15 minut všichni tři muži, a naopak žena, která s nimi přecházela Tatry ze Starého Smokovce do Zakopaného, ve zdraví přežila.
Při túře ze Starého Smokovce do Zakopaného podcenili své síly
Bylo pondělí 3. srpna 1925 mezi pátou a šestou hodinou ranní. Přesně v tuto dobu vyrazil 46letý prokurátor Nejvyššího soudu ve Varšavě Kazimierz Kasznica se svou 38letou manželkou Walerií a 12letým synem Waclawem ze Starého Smokovce v tehdejším Československu na přechod Vysokých Tater směr polské Zakopané. V tento den nebylo zrovna ideální počasí. Pršelo, sněžilo a výrazně se ochladilo.
Tříčlenná rodina plánovala dojít do Doliny pěti Spišských ples a po odpočinku na Téryho chatě vystoupat na Ledové sedlo. Odtud chtěli dále pokračovat přes Javorovou dolinu na Lysou Polanu a následně do cílové stanice v Zakopaném. I z dnešního pohledu jde o velmi náročnou trasu, která i zkušeným horalům zabere 10 až 12 hodin.
Rodina poprosila o pomoc mladé polské horolezce
Hned od začátku naplánované cesty se Kasznicovým nešlo příliš dobře. Zhruba v 11 hodin dopoledne dorazili značně vyčerpaní na Téryho chatu, kde se potkali se čtyřčlennou skupinou polských horolezců, kteří měli v plánu jít také do Zakopaného, ale čekali na to, až se zlepší počasí.
Kazimierz Kasznica právě tyto horolezce požádal, aby mu pomohli při přechodu nejnáročnějšího horského úseku. Vyrazili tak všichni společně, ovšem počasí se dále zhoršovalo. Pršelo, foukal velmi silný vítr a nakonec přišlo krupobití. Společně došli pouze k Ledovému plesu, které je nejvýše položeným jezerem ve Vysokých Tatrách. Následně se tato skupina rozdělila, tři polští horolezci se vydali napřed a tříčlennou rodinu tak nakonec doprovázel pouze 21letý tatranský horolezec Ryszard Wasserberger.
Za stále se zhoršujícího počasí rodina doprovázená horolezcem stoupala na Ledové sedlo, na které došli kolem patnácté hodiny. 46letý Kazimierz Kasznica měl však již problémy s chůzí a trpěl slabostí, na vyčerpání si stěžoval i jeho 12letý syn. Zdravotní problémy začal mít i mladý horolezec Wasserberger. Pouze na Walerii nebylo vyčerpání znát.
Walerie zůstala 37 hodin sama u mrtvých těl
Co se následně stalo, víme z vyprávění Walerie Kasznicové, která jako jediná přežila. Když tato čtyřčlenná skupina s námahou kolem šestnácté hodiny došla k Žabímu Javorovému plesu, Waleriin manžel si sedl na kámen s tím, že je velmi unavený a dál už nezvládne jít. Walerie proto poprosila o pomoc horolezce Wasserbergera, který jí odpověděl: „I já jsem velmi slabý. Nejsem schopný vám pomoci.“
Walerie Kasznicová následně odvedla tohoto horolezce a svého syna za velké kameny, aby je ochránila před větrem. Na povzbuzení jim dala koňak a čokoládu. Poté se vrátila k manželovi, kterému také dala koňak. Sama ale alkohol nepila. Když se poté vrátila k synovi, zjistila, že nežije. Mladý horolezec měl v tuto chvíli podle její výpovědi halucinace, protože vstal a volal svou mámu. Poté spadl na zem a po chvíli již nedýchal. Když se Walerie vrátila k manželovi, také on již byl mrtvý. Jak později vypověděla, všichni tři byli mrtví v čase 16:17 a dalších 37 hodin seděla v šoku u mrtvých těl. Až poté vyrazila pro pomoc a po několika hodinách došla na Lysou Polanu. Byla středa 5. srpna 1925 ráno.
Žabí (Žabie) Javorové pleso. Nedaleko odsud se 3. srpna 1925 odehrála tragédie.
Přeživší ženu veřejnost považovala za vražedkyni, psychicky se zhroutila
Na Lysé Polaně se Walerie setkala s náčelníkem Tatranské horské záchranné služby, který ve čtvrtek 6. srpna spolu se svými kolegy snesl zmrzlá těla zesnulých do Zakopaného.
7. srpna 1925 o této tragické události již informoval tehdy nejčtenější polský deník Ilustrowany Kurier Codzienny (IKC). V dalším novinovém článku z 11. srpna tento list uvedl, že okolnosti smrti Kazimierze Kasznicy, jeho syna a mladého horolezce Wasserbergera jsou velmi zvláštní a že chování přeživší ženy je velmi podivné. V tomto článku se píše, že Walerii kolegové mrtvého horolezce navštívili a ona byla při tomto setkání velmi klidná. Navíc jim údajně pověděla, že když pobývala u mrtvých těl, uvařila si čaj na vařiči nalezeném ve Wasserbergerově batohu a nebyla jí zima, protože se přikryla dekou z téhož batohu. Tento článek dále uvádí, že je velmi absurdní tehdejší oficiální lékařské vysvětlení, že 21letý horolezec, 46letý muž a jeho 12letý syn zemřeli v důsledku špatného počasí a „vzdušné prázdnoty“. Novinář v tomto článku naznačil, že se všichni tři zemřelí stali oběťmi zločinu.
V důsledku toho se po celém Polsku rozšířila fáma, že Waleria zavraždila svého muže se synem i horolezcem a že do koňaku přidala jed. Jako jediná alkohol totiž nepila. Objevila se také teorie, že tato žena otrávila muže koňakem zcela náhodou. Prokurátor Nejvyššího soudu Kasznica se mohl někomu, kdo chtěl jeho smrt, znelíbit a dodal mu otrávený koňak.
Na druhou stranu stojí za upozornění, že přežití Walerie Kasznicové nemuselo být nijak zázračné. Byla v lepší fyzické kondici než její manžel i syn, měla na sobě teplejší oblečení, byla statnější postavy a na rozdíl od mužů netrpěla žádným známým onemocněním srdce. Významnou roli mohla sehrát také její psychická odolnost a fakt, že nepodlehla panice. To, co bylo považováno za „podezřelé chování“, tak mohlo být prostým instinktem přežití.
A jak následně dopadla Walerie Kasznicová? Navzdory výše uvedeným fámám nebyla nikdy oficiálně obviněna. Vyšetřování tragédie bylo zastaveno a smrt jejího manžela i syna byla oficiálně uznána jako nešťastná událost. Walerie se ovšem psychicky zhroutila, neboť až do konce svého života slyšela za svými zády obviňující pomluvy. Po tragické smrti svého manžela a syna prodělala psychotický záchvat, ze kterého se už nikdy nedostala. Utrápená zemřela sedm let po tragédii 4. srpna 1932 ve věku 45 let. Je pohřbena v rodinném hrobě ve Varšavě.
Mrtvá těla vyzvedl pátrací tým polské Tatranské horské záchranné služby.
Roku 2015 tragédii vysvětlil polský novinář
V roce 2015 přišel s vysvětlením této tatranské tragédie polský novinář Maciej Kwaśniewski. V knihovně polského Institutu meteorologie a vodního hospodářství (IMGW) našel záznamy, které potvrdily, že 3. srpna 1925 ve Vysokých Tatrách panovalo nejhorší počasí celého léta: prudce klesl tlak, snížila se teplota a zesílil vítr. Kwaśniewski následně sám prošel trasu rodiny Kasznicovy v podobných podmínkách. Potvrdil, že velmi dlouhý a úmorný výstup na Ledové sedlo při velmi silném větru a teplotě pod nulou velmi rychle ochlazuje organismus a vyčerpává síly.
Novinář Kwaśniewski se navíc dostal k dobovému odbornému lékařskému časopisu, ve kterém lékař provádějící pitvy obětí zveřejnil výsledky i návrhy možných příčin tragédie. Z lékařského textu vyplývá, že všichni muži měli určité vady oběhové soustavy a k fatálnímu zhoršení jejich zdraví přispěly i povětrnostní podmínky, ve kterých se ocitli. Chemické vyšetření mrtvých těl navíc přineslo negativní výsledek, smrt v důsledku otravy tak byla jednoznačně vyloučena.
„Když stoupali z Doliny Pěti spišských ples na Ledové sedlo, ocitli se v určitém okamžiku v takzvané vzdušné prázdnotě. Nebyla to úplná prázdnota, ale mohlo dojít k nedostatku kyslíku. To prázdno se mohlo vytvářet i padesát metrů pod sedlem. Pak ještě Waleria posadila všechny pod velký balvan, chtěla je chránit před větrem, a to zase byla taková malá ‚prázdnota‘. A ty podmínky mohly způsobit, že to nepřežili. Na základě pitev a analýzy počasí lze předpokládat, že zapůsobilo fatální počasí a také to, že měli onemocnění oběhové soustavy,“ uvedl v roce 2025 pro polský zpravodajský portál TVN24 tatranský průvodce Apoloniusz Rajwa.
Dnes už většina historiků i tatranských průvodců považuje případ polské rodiny Kasznicových za tragickou shodu extrémního počasí, vyčerpání a zdravotních predispozic. Přesto tato událost zůstává jednou z nejtemnějších kapitol dějin Vysokých Tater. Nejen kvůli třem mužům, kteří v Tatrách zahynuli, ale i kvůli ženě, která přežila a byla za to veřejností uštvána. Jak později napsal novinář Maciej Kwaśniewski, Waleria Kasznicová byla čtvrtou obětí této tragédie.
Zdroj:
https://gorydlaciebie.pl/wyprawy/lodowa-przelecz/ciekawostki/
https://kultura.onet.pl/wywiady-i-artykuly/tragedia-ocalala-podejrzana-rozwiklana-zagadka-lodowej-przeleczy/jle0c7g
https://hiking.dennikn.sk/ar/5851/tajomna_smrt_v_javorovej_doline.html
https://www.tugazeta.pl/1,zginela-wowczas-cala-rodzina,45016.html
https://pza.org.pl/news/news-pza/taternik-wraca-w-zupelnie-nowej-formule
