Článek
V poklidné hanácké vesnici vraždil sovětský zběh
V hanácké vesničce Břuchotín, která leží v rovinatém kraji pouze několik kilometrů západně od Olomouce, se začátkem dubna 1981 stala trojnásobná vražda. Svou brutalitou a následným utajováním ze strany komunistického režimu však tato tragická událost vybočuje z běžných kriminálních případů své doby.
V pátek 3. dubna 1981 krátce po setmění v Břuchutíně vraždil zběhlý 19letý voják sovětské okupační armády Jurij Nikolajevič Kononov. Měl ruskou národnost a místo jeho narození bylo Uzbekistán.
3.dubna 1981 se do domku na Olomoucku vloupal okupační sovětský voják Jurij Nikolajevič Kononov. Večer se vrátila maminka s dvěma dětmi a voják je všechny umlátil kladivem. Režim totožnost pachatele tajil a ten ani nebyl u nás vydán ke stíhání. pic.twitter.com/Glf7XFG4Cf
— kalendarbeda (@kalendarbeda) April 3, 2024
Jak to všechno začalo? Ten den pomáhali manželé Věra a Pavel Dostálovi příbuzným se sázením brambor. 29letá maminka Věra se se svými dvěma malými dětmi vrátila domů dříve. Netušila ale, že se už v jejich domku skrývá cizí muž, který tam přes den vnikl oknem přes garáž. Zloděj si v kuchyni otevřel zavařené maso, zakouřil si, a poté začal prohledávat dům.
Ihned při vstupu do domu se Věra v tváří tvář setkala s pachatelem. Reakce mladého sovětského zběha byla šokující. Popadl kladivo, které našel v domě, a všechny tři obyvatele domu brutálně napadl.
Když se později večer vrátil domů otec rodiny, nalezl svou manželku a děti v bezvědomí. Okamžitě přivolal pomoc, ale bylo již pozdě. Věra Dostálová zemřela na místě. Obě děti utrpěly těžká poranění hlavy – 4letý Tomášek zraněním podlehl ještě téhož večera v nemocnici, 6letá Pavlínka zemřela následující den.
Nálezový protokol uvádí těžké devastující poranění hlavy u všech tří obětí. Následné vyšetřování odhalilo, že pachatel z místa činu odcizil dva snubní prsteny, hodinky, klíče a několik potravin.
Ve Lvově ho odsoudili k trestu smrti zastřelením
V následujících hodinách se rozjelo velké pátrání. Svědci z vesnice uvedli, že se v den vraždy kolem domu pohyboval sovětský voják v uniformě. Příslušníci Sboru národní bezpečnosti proto kontaktovali sovětské velitelství v Olomouci, které se nacházelo v tehdejší posádce jen několik kilometrů od Břuchotína. Vojenské velení přislíbilo spolupráci, ovšem nedodalo, že už několik hodin pátrá po dezertérovi, který se samovolně pohybuje po okolí.
V sobotu 4. dubna 1981 ráno lidé v Olomouci zadrželi sovětského zběha Kononova oblečeného v ženských šatech, když se snažil ukrást osobní automobil. V tašce, kterou měl u sebe, u něj veřejná bezpečnost našla věci Dostálových. Kononov dlouho nezapíral a přiznal se k trojnásobné vraždě. Uvedl, že jej tato žena s dětmi nachytaly při vykrádání jejich domku. Ale proč zavraždil i malé děti, nevysvětlil.
Olomoucký vojenský prokurátor Jurije Nikolajeviče Kononova okamžitě obvinil z vraždy. Sovětská armáda si však tohoto dezertéra vyžádala a převezla zpátky do Sovětského svazu. Jurij Nikolajevič Kononov byl posléze vojenským vrchním soudem ve Lvově odsouzen k trestu smrti zastřelením. To však nebyl konec.
Náves v Břuchotíně nese paradoxně název „Družby národů“. V této hanácké vesničce v současnosti trvale žije méně než 200 lidí.
Režim o skutečném pachateli trojnásobné vraždy zarytě mlčel
Oficiální místa v Československu o původu pachatele zarytě mlčela. Veřejná bezpečnost dostala za úkol šířit verzi, že v Břuchotíně vraždil zahraniční dělník, který projížděl krajem. Informace o vojenské uniformě, původu pachatele a jeho identitě byly režimem zatajovány. Oficiální tisk o této události neinformoval vůbec, a to ani v rubrice černé kroniky.
„K případu dvojnásobné vraždy a pokusu vraždy v Břuchotíně je nutné započít provádění agenturní dezinformace, že pachatelem není příslušník sovětských vojsk, ale že jde o osobu kriminálně závadovou, která naším krajem projížděla, že jde o zahraničního dělníka,“ znělo oficiální stanovisko obsažené v dálnopisu, který 5. dubna 1981 přišel z pokynu náměstka federálního ministerstva vnitra Jána Pješčaka na Okresní správu SNB v Olomouci.
Lidé v Československu si však o tomto smutném případu říkali mezi sebou. Parte mrtvé maminky a jejích dvou dětí, které zavraždil sovětský okupační voják, někdo nakopíroval a pak začalo jako důkazní materiál samo kolovat republikou. Pamětníci vzpomínají, že se dostalo až do Prahy.
Pohřbu obětí v olomouckém krematoriu se v pátek 10. dubna 1981 účastnila tisícovka lidí. Přibližně desetinu z nich však tvořili příslušníci tajné policie a Lidových milicí v civilu. Celá situace byla nesmírně psychicky náročná i pro samotné obyvatele Břuchotína, kde se trojnásobná vražda stala. V obci byly rozmístěny ozbrojené složky, které měly zabránit případným protestům nebo nepovoleným projevům nesouhlasu. Strach z veřejné reakce byl zřejmě natolik velký, že komunistický režim neponechal nic náhodě.
O případu se mlčelo dlouhá léta. Ani po roce 1989 se informace o trojnásobné vraždě v Břuchotíně nedostaly výrazněji na veřejnost. V archivu Ministerstva vnitra i v dostupných spisech zůstává celá událost zaznamenána pouze okrajově.
Trojnásobná vražda v Břuchotíně však nebyla osamoceným případem. Sovětští okupační vojáci v Československu od 1. ledna 1969 do 27. června 1991 přímo zavraždili zhruba 12 československých občanů. Při dopravních nehodách zpravidla způsobených sovětskými vojenskými řidiči či špatným stavem jejich techniky pak zahynulo na 259 Čechoslováků.
Zdroj:
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/rusky-okupant-besnil-na-morave-s-kladivem/r~30750914e05411ed82b7ac1f6b220ee8/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/bratrska-pomoc-unor-69-sovetsky-okupant-chtel-vrazdit-dostal-jedenact-let-91947
