Důstojník Otmar Chlup položil 22. září 1938 život v boji s Freikorpsem při obraně hranic. Měl 28 let

Otmar Chlup se narodil 17. září 1910 v Brně-Králově Poli českým rodičům Josefovi a Marii Chlupovým a měl další tři sourozence. Otec Josef pracoval v brněnské továrně na emailové nádobí „Austria“ a matka Marie, která byla v domácnosti, to rozhodně neměla snadné. Její manžel byl totiž v roce 1914 povolán do první světové války, padl do ruského zajetí a domů se vrátil až po dlouhých sedmi letech.

Po absolvování obecné a měšťanské školy Otmar Chlup nastoupil na Obchodní akademii v Brně. Kromě studia byl příznivcem skautingu a aktivně sportoval, a to zejména v rámci Sokola Královo Pole, kde hrál závodně házenou. V roce 1931 nastoupil prezenční službu u 24. pěšího pluku v Brně. Po dvou letech základní služby se rozhodl pro vojenskou dráhu. Absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kde si osvojil nejen taktické a velitelské dovednosti, ale i zásady zpravodajské služby. V červenci 1935 byl přidělen k 24. pěšímu pluku československé armády ve Znojmě, který měl odpovědnost za obranu části česko-rakouské hranice.

V lednu 1936 byl Otmar Chlup povýšen na poručíka. Ve Znojmě se rychle zapojil do místního společenského života. Vstoupil do Sokola Znojmo, kde trénoval dorost v házené. V roce 1938, v době sílící hrozby ze strany nacistického Německa, byl jmenován mladším zpravodajským důstojníkem pluku. V této funkci působil také jako styčný důstojník s praporem Stráže obrany státu (SOS) ve Znojmě, který sdružoval příslušníky finanční stráže, četnictva a armády k ochraně hranic. Jeho úkolem bylo hlavně vyhodnocovat pohyby vojsk na rakouské straně, chování sudetských Němců a projevy nepřátelství v době zhoršujícího se politického napětí.

Září roku 1938 bylo obdobím neustálých provokací. Sudetoněmecký Freikorps, který byl vyzbrojovaný a řízený z centrálního Německa, měl za úkol narušovat československé pohraničí, přepadávat stanoviště a oslabovat morálku obránců. Jenom v druhé polovině září 1938 došlo k desítkám přepadení celních úřadů a četnických stanic po celé délce československých hranic.

„Zvlášť v oblasti hraničního přechodu Hnanice a u přeshraničního vlakového spojení Šatov – Unterretzbach začala být v září 1938 situace kritická. Mnozí Němci z pohraničí přebíhali do Rakouska a stávali se ozbrojenými příslušníky tzv. Sudetendeutches Freikorps. Ti začali provádět ozbrojené teroristické akce na našem území. První boje s Freikorpsem v Hnanicích začaly 20. září 1938,“ píše na svém webu Okrašlovací spolek ve Znojmě.

Večer 21. září 1938 přišla k Otmaru Chlupovi zpráva o shromažďování ordnerů (tj. sudetoněmeckého sboru dobrovolníků) na rakouské straně hranice u Hnanic. Krátce po půlnoci ordneři překročili hranici a obklíčili hnanickou celnici, jejíž posádku tvořili českoslovenští příslušníci finanční stráže a SOS, kteří okamžitě čelili prudké střelbě. Ordneři měli početní převahu a snažili se vniknout dovnitř. Čechoslováci odolávali za pomoci pušek, lehkého kulometu a ručních granátů. Boj trval téměř dvě hodiny a byl veden z bezprostřední blízkosti.

Do této situace dorazilo družstvo vojáků 24. pěšího pluku československé armády, vedené Otmarem Chlupem. Cílem bylo ulevit obklíčené posádce a zatlačit nepřítele zpátky za hranici. Chlup se rozhodl pro rychlý protiútok. Osobně vedl své muže v otevřeném terénu směrem k palebným postavením ordnerů. V nastalé přestřelce ho zasáhla kulka přímo do hlavy. Bylo mu pouhých 28 let a pro jeho vojenskou uniformu si následně z Brna přijel jeho nešťastný otec.

„Jaro roku 1938 se asi nepodobalo příliš „normálnímu“ jaru. V březnu bylo údajně možno v Hnanicích obdivovat polární záři. V tom samém měsíci bylo k hitlerovskému Německu po provedení „anšlusu“ připojeno Rakousko, čímž ještě více vzrostlo ohrožení československé hra­nice. V následujících měsících se začaly z obce kvůli napjaté politické situaci stěhovat české rodiny. Situace se ještě více přiostřila na podzim, když od září začali přes hranice přecházet ozbrojenci z rakouské strany a neustálé roztržky vyvolávali zfanatizovaní henleinovci. K prudké­mu střetu s freikorpsem došlo na státní hranici u Hnanic v noci z 21. na 22. září, když ozbro­jenci začali ostřelovat celnici. Málo vyzbrojená posádka celnice byla po třech hodinách donuce­na k ústupu směrem k obci, kam mezi tím dorazila jednotka Stráže obrany státu pod velením Otmara Chlupa. Při pokusu zatlačit útočníky zpět za hranice byl poručík Chlup zasažen a stal se tak první obětí fašismu na Znojemsku. Pro silnou palbu se pro jeho tělo nemohla dostat ani sanitní hlídka. Policie vyzvala místní německé civilní obyvatele, aby pro něj došli s bílým praporem, což se také bez nějakých komplikací stalo,“ uvádí kronika jihomoravské obce Hnanice.

Událost z Hnanic se stala jedním z krvavých střetů, které předcházely mnichovskému diktátu, a důstojník Československé armády Otmar Chlup se stal jednou z prvních obětí otevřených střetů se sudetoněmeckým Freikorpsem. A ačkoli se v letech 1938 a 1939 bojů při obraně Československa účastnila řada důstojníků, právě Otmar Chlup byl jediným československým důstojníkem, který při tom položil svůj život.

Otmar Chlup byl in memoriam povýšen na hodnost kapitána a pohřben v rodném Brně-Králově Poli. Jeho pohřeb se konal 26. září 1938 za účasti československé armády, zástupců Sokola, sportovních kolegů a veřejnosti. Rakev 28letého Otmara byla zahalena československou státní vlajkou a čestnou stráž u ní drželi vojáci a sokolové v krojích. Pohřeb Otmara Chlupa v Brně se stal mohutnou manifestací na obranu republiky ve dnech těsně před mnichovskou dohodou, podepsanou mocnostmi bez účasti Československa v noci z 29. na 30. září 1938 v Mnichově. Na tomto pohřbu pronesl mimo jiné velmi vlastenecký proslov tehdejší starosta Brna Rudolf Spazier, který svou řeč zakončil slovy „Věčně živ, kdo za vlast život dal.“

Když 2. světová válka skončila, byl v roce 1946 Otmaru Chlupovi u Hnanic na místě jeho smrti odhalen pomník s jeho fotografií a nápisem „Věčně živ, kdo za vlast život dává, Otmar Chlup, por. pěš. pluku 24 ve Znojmě položil dne 22. 9. 1938 svůj mladý život ve věku 28 let ve společném boji. V upomínku věnuje odd. fin. stráže v Hnanicích.“

V roce 1948 byl tento pomník nahrazený monumentálním žulovým sloupem, který symbolizoval „nedokončený život“ a na který byla umístěna původní deska se vzpomínkou na hrdinskou oběť Otmara Chlupa. V roce 1978 však tento pomník rozebrali znojemští ženisté a přesunuli jej do Hnanic na pozemek bývalého hřbitova. Původní deska se jménem Otmara Chlupa byla sejmuta a pohozena na skládku v areálu Louckých kasáren ve Znojmě. Na místo toho tehdejší režim na tento pomník nechal umístit velký nápis „Obětem fašismu“.

V jihomoravských Hnanicích se rovněž nalézá kulturní dům, který má na zdi umístěnou desku s fotografií a nápisem „Dům Otmara Chlupa, vystavěn 1955 – 1957.“ Slavnostního otevření této budovy se mimo jiné v roce 1957 účastnila Otmarova matka a bratr, který přímo odhalil pamětní desku.

Po roce 1989 se jméno Otmara Chlupa vrátilo zpátky na pietní místa. Roku 1993 Sokol Znojmo odhalil nový kamenný pomník poblíž Hnanic na místě, kde Otmar Chlup padl. Pamětní deska se vzpomínkou na Otmara Chlupa byla položena také ve Znojmě, a to na náměstí, které aktuálně nese jeho jméno (Náměstí kpt. Chlupa). Místem posledního odpočinku Otmara Chlupa je Královopolský hřbitov v Brně. U jeho hrobu se do dnešní doby konají pravidelné vzpomínkové akce.

Zdroj:

https://www.obechnanice.cz/obec/historie-obce/obdobi-1918-1945/

https://www.obechnanice.cz/obec/historie-obce/1945-1989/

https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=7040

https://jesenicko-1938.estranky.cz/clanky/pripominky-obrancu-csr-v-soucasnosti/pomnik-otmara-chlupa-a-bitva-o-celni-urad-hnanice.html

https://www.codyprint.cz/padli/mor/mor01.html