Článek
Když měl 3 roky, opustil ho otec
William Patrick Hitler se narodil 12. března 1911 v Liverpoolu irské matce a rakouskému otci. Alois Hitler mladší poznal jeho matku Bridget Dowlingovou v roce 1909 na koňské show v Dublinu. Tvrdil, že vlastní hotel, ale ve skutečnosti pracoval jako pomocný kuchař. Přesto spolu začali chodit, následně se vzali a o dva roky později se jim narodil syn William. Mladá rodina bydlela v liverpoolském bytě na adrese Upper Stanhope Street 102, který byl paradoxně později zničen při německém náletu na Liverpool 10. ledna 1942.
Alois Hitler mladší, který byl nevlastním starším bratrem Adolfa Hitlera (měli společného otce), nebyl zrovna prototypem vzorného táty. Když byly Williamovi tři roky, rodinu opustil a vrátil se zpátky do Německa. Bridget tedy zůstala na svého malého syna sama.
Takovou zajímavou odbočkou je skutečnost, že William Patrick Hitler měl nevlastního bratra Heinricha Heinze Hitlera. Ten se narodil Aloisi Hitlerovi mladšímu v Německu 14. března 1920 a na rozdíl od Williama se stal oddaným nacistou a vůdcovým oblíbeným synovcem. Po studiích na elitní nacistické vojenské akademii v roce 1941 vstoupil do Wehrmachtu jako poddůstojník u 23. Postupimského dělostřeleckého pluku. Následně se zúčastnil německé invaze do Sovětského svazu – operace Barbarossa a 10. ledna 1942 padl do sovětského zajetí. Podle dostupných zpráv byl umučen v sovětském zajateckém táboře.
Williamova matka Bridget Dowlingová v roce 1941, kterak nabízí informace o britské válečné pomoci.
Svého strýce se snažil vydírat
Když bylo Williamu Patricku Hitlerovi 22 let, rozhodl se na popud své matky, že odcestuje do Německa a využije postavení svého strýce. Psal se zrovna rok 1933. Znovu kontaktoval svého otce a poprvé se také osobně setkal se svým strýcem Adolfem, který se stal zrovna čerstvě jmenovaným říšským kancléřem. Strýc mu našel práci v bance, později William pracoval jako prodejce aut v autosalonu nebo v továrně na automobily. I díky příjmení Hitler se dostával na večírky vlivných lidí, kde ovšem často vyjadřoval pohrdání vlastním příbuzenstvem.
Na druhou stranu se William snažil vytěžit ze svého příjmení co nejvíc a hledal lepší pracovní příležitosti za lepší peníze. Dokonce měl svého strýce vydírat, že dá do médií kompromitující informace o jeho původu, které se týkaly i možných židovských předků. Mezi oběma Hitlery rostlo napětí. Adolf svého synovce veřejně označil za „neúspěšného člověka“. Na druhou stranu mu sliboval, že když se vzdá svého britského občanství, dostane za odměnu vysoce postavenou pozici. William to ale odmítl, protože cítil, že je to past, a místo toho z Německa uprchl.
V anglickém časopisu The Look 4. července 1939 pak publikoval šestistránkovou esej s názvem Proč nenávidím svého strýce (Why I hate my uncle), kde popsal nejen brutalitu nacistického režimu, ale i podivínské chování svého příbuzného na sídle v Berchtesgadenu. William Patrick Hitler totiž velmi dobře znal rodinné pozadí Adolfa Hitlera, kvůli čemuž byl pro svého strýce velkým problémem.
„Po návratu do Anglie jsem o svém strýci publikoval několik článků, a vzápětí jsem byl předvolán zpět do Berlína. Tam mě spolu s otcem a tetou vzali do Hitlerova hotelu. Byl vzteklý. Chodil sem a tam, oči rozšířené, plný slz, a přinutil mě slíbit, že své články odvolám. Vyhrožoval, že pokud se o jeho soukromém životě napíše ještě něco, zabije se,“ napsal například William Patrick Hitler ve své eseji.
„Nikdy nezapomenu na naše poslední setkání. Když jsem dorazil, byl v brutální náladě. Chodil po místnosti, mával jezdeckým bičem a křičel na mě urážky, jako by mluvil na politickém shromáždění,“ dodal Hitlerův synovec.
Není samozřejmě stoprocentně jasné, zda William Patrick Hitler tyto rané články o svém strýci publikoval pro svůj osobní prospěch, nebo z ušlechtilých důvodů. Obrázek si můžete udělat sami.
V USA se přidal k americkému námořnictvu
V roce 1939 se William a jeho matka rozhodli odejít do USA, protože v Británii už začínalo být s příjmením Hitler velké dusno. S podporou mediálního magnáta Williama Randolpha Hearsta pak William v USA jezdil přednáškové turné, kde Američanům přibližoval pravou povahu nacismu a samozřejmě i svého strýce.
Po vstupu Spojených států do války se William rozhodl, že se přidá k americké armádě. Ovšem kvůli jeho příjmení to nebylo vůbec snadné, protože americká administrativa jeho žádosti opakovaně zamítala. Nakonec v roce 1942 napsal osobní dopis samotnému prezidentu Rooseveltovi, ve kterém jej prosil, aby mu bylo dovoleno bojovat za USA proti režimu jeho strýce.
„Jsem synovec a jediný potomek nechvalně proslulého kancléře a vůdce Německa, který se dnes tak despoticky snaží zotročit svobodné a křesťanské národy světa. Více než cokoliv jiného bych si přál zapojit se co nejdříve do aktivního boje a být tak přijat svými přáteli a spolubojovníky jako jeden z nich v tomto velkém boji za svobodu,“ napsal v dopise William Patrick Hitler doslova.
Tento dopis se dostal do rukou tehdejšího ředitele FBI J. Edgara Hoovera, který Hitlerovi schválil vstup do služby proti nacistům. V roce 1944 tak William Patrick Hitler nastoupil do amerického námořnictva jako lékárenský asistent.
Jeho první den v armádě mu mimo jiné přinesl příhodu, kterou později rád vyprávěl. Když se ho přijímací důstojník zeptal na jméno, odpověděl: „Hitler.“ Důstojník se na něj podíval, zamračil se a suše odvětil: „Těší mě, Hitlere. Já jsem Hess.“
William Hitler přebírá své propouštěcí dokumenty z amerického námořnictva v roce 1947.
Po válce si změnil příjmení
Hitlerův synovec sloužil tři roky v americkém námořnictvu v Pacifiku, což mu posléze vyneslo vyznamenání Purple Heart. Od amerického námořnictva odešel v roce 1947 poté, co se těžce zranil šrapnelem. Následně se rozhodl, že začne znovu. Spolu s matkou si změnili příjmení na Stuart-Houston a usadili se na Long Islandu v New Yorku. Své zkušenosti z armády pak William využil k založení své vlastní firmy na analýzu krevních vzorků pro nemocnice. Svou laboratoř pojmenoval Brookhaven Laboratories.
V roce 1947 se oženil s Němkou Phyllis Jean-Jacquesovou, s níž měl čtyři syny. Ani jeden z nich se přitom neoženil a neměl děti. Novinář David Gardner ve své knize The Last of the Hitlers z roku 2001 dokonce spekuloval, že tito bratři mezi sebou uzavřeli ústní dohodu, že nebudou mít potomky.
„Nepodepsali žádnou dohodu, ale co udělali, bylo to, že spolu mluvili. Mluvili o tom břemenu, které si nesli v pozadí celého svého života, a rozhodli se, že se nikdo z nich neožení, nikdo z nich nebude mít děti. A to je… dohoda, kterou dodržují dodnes,“ poznamenal David Gardner.
Pro zajímavost, Williamův třetí syn, Howard Ronald Stuart-Houston (*1957), byl zvláštním agentem divize kriminálního vyšetřování Internal Revenue Service. Zemřel bezdětně při autonehodě 14. září 1989.
William Patrick Stuart-Houston se snažil až do své smrti v roce 1987 žít v ústraní a ani jeho sousedé netušili, že onen vážený americký veterán je vlastně synovcem samotného Adolfa Hitlera. Jeho příběh zůstává jedním z nejpodivuhodnějších paradoxů druhé světové války.
Zdroj:
https://navylog.navymemorial.org/hitler-william
https://www.dailymail.co.uk/news/article-2182382/Hitlers-nephew-writes-letter-Roosevelt-begging-fight-Nazis-WWII.html
https://www.dublincity.ie/library/blog/hitlers-irish-nephew
https://www.history.co.uk/articles/how-hitler-s-nephew-fought-against-him-during-wwii
https://www.nzherald.co.nz/world/why-i-hate-my-uncle-rare-insight-into-nazi-leaders-life-by-adolf-hitlers-nephew/U7H4FAPZVMSOC7NP67X5FM3LSM/
