Hlavní obsah
Příroda a ekologie

Invazní netýkavka je jedlá. Dle ochránců je z květů výborný sirup a semena chutnají jako oříšky

Foto: Nichole Ouellette, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Netýkavka žláznatá je invazní rostlina původem z Himalájí, která nejen na březích českých řek a potoků vytváří husté porosty. Čeští ochránci přírody v boji proti netýkavce doporučují neobvyklý přístup. Prostě ji sníst.

Článek

Invazivní netýkavka žláznatá kvete od června do září. Po odkvětu mají její plody jedinečnou schopnost. Zralé tobolky vystřelují semena až na 7metrovou vzdálenost, a to rychlostí až 45 kilometrů v hodině, kvůli čemuž se tato jednoletka velmi dobře šíří. Ostatně z této vlastnosti vystřelovat semena se odvíjí také její latinský název Impatiens glandulifera. Impatiens totiž znamená netrpělivost.

Do českých zemí se dostala v polovině 19. století, zplaněla o pár desítek let později

Tato jednoletá rostlina z čeledi netýkavkovitých pochází ze západní Himaláje, a to konkrétně z oblastí mezi Kašmírem a Uttarákhandem, kde roste ve výškách 2000–2500 metrů nad mořem. V první polovině 19. století tuto rostlinu přivezl do Evropy profesor medicíny na King’s College v Londýně, John Forbes, který následně působil coby správce botanické zahrady v indickém Saharanpuru. Netýkavka se nejprve stala v Evropě vyhledávanou exotickou okrasnou rostlinou, kdy byla propagována jako levná exotická náhrada drahých orchidejí. Ovšem následně se začala nekontrolovatelně šířit do volné přírody.

Také v českých zemích byla netýkavka žláznatá nejprve pěstována jako vonná, okrasná a také medonosná rostlina. Její první potvrzený výskyt se datuje již k roku 1846, kde ji pěstovali v zámecké okrasné zahradě v Červeném Hrádku u Jirkova. Trvalo pár desítek let a netýkavka se dostala do volné přírody. První případy jejího zplanění byly u nás pozorovány začátkem 20. století. Od té doby netýkavka žláznatá tvoří v tuzemsku husté a vysoké koberce a jak ukazuje mapa portálu iNaturalist, je v Česku téměř všudypřítomná.

Foto: Stefan.lefnaer, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons

Hustý porost netýkavky žláznaté na břehu řeky.

Netýkavka patří k nejúspěšnějším invazním rostlinám Evropy

Netýkavka žláznatá je jednoletá rostlina, která dorůstá výšky až dva metry. Má dutou, světle zelenou až červeně zbarvenou lodyhu, která se nevětví a z které vyrůstají kopinaté listy dlouhé 5 až 20 centimetrů. Tato rostlina v našich zeměpisných šířkách vykvétá od června do září a vonícími květy s velkým množstvím nektaru láká opylovače, které však odvádí od původních druhů rostlin.

Dříve se tato rostlina v Česku šířila především podél toků, kde však podporuje narušování a poškozování břehů. Aktuálně se šíří i dál po souši, kde vytváří husté porosty, čímž vytlačuje původní rostliny. Právě tento agresivní růst a množství semen, které rostlina dokáže střílet do všech stran, dělají z netýkavky jednu z nejúspěšnějších invazních rostlin nejen Česka, ale celé Evropy.

Od roku 2017 je netýkavka žláznatá zařazena na seznam invazních nepůvodních druhů rostlin vzbuzujících obavy na úrovni celé Evropské unie. To znamená, že na celém území EU je zakázán její dovoz, pěstování či úmyslné šíření do volné přírody.

Vytrhnutá netýkavka je schopná znovu zakořenit

Nejúčinnějším způsobem, jak zastavit další šíření netýkavky žláznaté, je podle ochranářů její vytrhávání nebo seřezávání. „Pokud se s netýkavkou setkáte, nejlepší způsob, jak ji efektivně odstranit, je celou ji vytrhnout a nechat uschnout na břehu. Herbicidy nejsou potřeba. Díky mělkým kořenům to půjde snadno,“ doporučuje na svých oficiálních facebookových stránkách české Ministerstvo životního prostředí.

Národní park Podyjí k tomuto doporučení dodává, že pokud netýkavku žláznatou vytrhnete, nezdráhejte se ji pověsit na strom, aby znovu nezakořenila. „Vytrhané rostliny ponechané na břehu jsou totiž schopné snadno opět zakořenit. Vitalita je zkrátka jedním ze znaků invazních druhů,“ uvádí Správa Národního parku Podyjí na svém webu.

Likvidace sběrem aneb „Sežer nepřítele“

Invazním rostlinám, které nejsou součástí tradičních českých knih o bylinkách neboli bylinářů, zpravidla nedůvěřujeme. O to větší překvapení může být zjištění, že netýkavka žláznatá je jedlá. Měla by se ale konzumovat v rozumném množství, protože obsahuje šťavelan vápenatý.

„Pokud jste ji doteď ve svém okolí nestihli vytrhat, vězte, že semínka mají velmi příjemnou oříškovou chuť a z květů si můžete velmi rychle a jednoduše připravit domácí sirup nádherné tmavorůžové barvy,“ doporučuje na svých oficiálních facebookových stránkách Správa Krkonošského národního parku. Někteří lidé v reakci na tento post uvádějí, že si z netýkavky žláznaté vyrábějí dokonce domácí džem. A to samotný, nebo v kombinaci s jablky, švestkami, rybízem, nebo dokonce zralým černým bezem.

Jak poukazuje známý český bylinkář Zdeněk Mlčoch, zevně lze použít také tinkturu z květů netýkavky žláznaté. „Ve fytoterapii se využívá na hmyzí kousnutí či bodnutí, na kožní a plísňové infekce kůže, nehtů a sliznic. Dále na kožní alergie a „popálení“ od kopřivy,“ vysvětluje bylinkář na svých oficiálních facebookových stránkách. Navzdory jedlosti a příznivým účinkům však netýkavka žláznatá i nadále zůstává hrozbou pro naši krajinu.

Zdroj:

https://www.inaturalist.org/taxa/47892-Impatiens-glandulifera

https://en.wikipedia.org/wiki/Impatiens_glandulifera

https://www.facebook.com/spravakrnap/posts/net%C3%BDkavka-%C5%BEl%C3%A1znat%C3%A1-impatiens-glandulifera-je-dal%C5%A1%C3%AD-z-kr%C3%A1sn%C3%BDch-invazn%C3%ADch-rostlinn/1148375230669735/

https://www.nppodyji.cz/dalsi-kolo-likvidace-netykavky-zlaznate

https://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/1023-netykavka-zlaznata-ucinky-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti-pro-zdravi

https://www.facebook.com/photo.php?fbid=988682479953716&id=100064359202759&set=a.574281734727128

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz