Článek
Futuristická metropole uprostřed brazilského vnitrozemí Brasília, slavnostně otevřená roku 1960, je živoucím památníkem bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka (1902–1976). Jeho příjmení psáno německou transkripcí je české. Ostatně po svých českých kořenech ze strany matky pátral osobně už během své mladické lékařské stáže v Paříži. Odtud totiž v září 1930 odjel do Prahy, kde strávil několik dnů a kde se chtěl o svém českém původu dozvědět více. Právě z této doby pochází historka, kdy si Kubitschek v Praze prohlížel telefonní seznam a podivoval se, kolik u nás vlastně žije Kubíčků.
České příjmení zdědil po své matce, která byla učitelka
Juscelino Kubitschek de Oliveira přišel na svět 12. září 1902 v brazilském provinčním městě Diamantina ve státě Minas Gerais, které bylo v 18. a 19. století centrem těžby diamantů. Jeho otec João César de Oliveira zemřel, když bylo Juscelinovi dvanáct let. Matka Júlia Kubitschek tak zůstala na výchovu dvou společných dětí sama, už se nikdy nevdala a právě po ní zdědil budoucí brazilský prezident své příjmení. Tato žena pracovala jako učitelka, byla přísná, ale spravedlivá a věřila ve vzdělání a disciplínu. A to byly přesně ty hodnoty, které po ní převzal i její syn Juscelino.
Po smrti otce žila rodina v nuzných poměrech. Juscelino měl přesto ambice a bylo mu jasné, že nezůstane na své rodné hroudě. Po absolvování gymnázia odešel do brazilského města Belo Horizonte, kde vystudoval medicínu. Konkrétně se specializoval na urologii. A právě roku 1930 odjel do Paříže na odbornou stáž, odkud se zajel podívat i do Československa. Na tomto místě stojí za zmínku poznámka, že se celý život hlásil ke svému českému původu.
Juscelino Kubitschek se svou přítelkyní Sarah Gomes de Lemos, kterou si vzal roku 1931 za manželku.
Nové hlavní město nechal vystavět uprostřed pusté brazilské divočiny
Když se Juscelino Kubitschek vrátil z Evropy, působil v Brazílii nejprve jako lékař a bezprostředně nato vstoupil do politiky. V době, kdy v Evropě zuřila druhá světová válka, se stal starostou milionového města Belo Horizonte. A v roce 1951 byl zvolen guvernérem státu Minas Gerais.
V roce 1955 kandidoval na prezidenta a to spolu s tímto sloganem:
„Cinquenta anos em cinco“ (Padesát let za pět). Brazílie měla během jednoho funkčního období dohnat půlstoletí vývoje s důrazem na průmysl, energetiku, dopravu a vzdělání. Kubitschek prezidentské volby vyhrál a v roce 1956 nastoupil do úřadu. S nástupem Juscelino Kubitscheka na post prezidenta začala v Brazílii éra masivních investic. Do země přišly automobilky, rozjela se výstavba silnic, elektráren i průmyslových závodů. Ekonomika rostla, ovšem dluhy také. Kubitschek to nepopíral, ale věřil, že růst je důležitější než opatrnost.
Jeho styl byl optimistický, někdy až lehkomyslný. Kritici varovali před inflací a sociálními rozdíly. On odpovídal dalšími projekty. Nejodvážnějším rozhodnutím za jeho prezidentského úřadování byla jednoznačně výstavba nového hlavního města Brasília uprostřed pusté brazilské vysočiny, které se mělo stát symbolem nové moderní a minulostí nezatížené Brazílie.
Juscelino Kubitschek (vlevo) roku 1957 ve vznikajícím novém hlavním brazilském městě Brasília, které bylo budováno v letech 1956 až 1960. Až do slavnostního otevření města Brasília roku 1960 bylo hlavním městem Brazílie Rio de Janeiro. Od roku 1987 je Brasília zařazena na seznam UNESCO.
Toto město navrhli architekt Oscar Niemeyer a urbanista Lúcio Costa. Výsledkem byla futuristická metropole s širokými bulváry, monumentálními budovami a přísně funkčním uspořádáním. Brasília byla dokončena v rekordním čase a v roce 1960 se stala novým hlavním městem Brazílie.
V roce 1964 nastal v Brazílii vojenský převrat a Juscelino Kubitschek byl nucen odejít do exilu. Žil ve Spojených státech a v Evropě, psal vzpomínky, přednášel. Po návratu do vlasti se pokusil neúspěšně vrátit do politiky a z bývalého prezidenta se stal spíš symbolem minulosti. Dne 22. srpna 1976 ve svých 74 letech přišel o život při nevyjasněné autonehodě v Resende ve státě Rio de Janeiro. Jeho pohřbu se následně zúčastnilo na 350 tisíc truchlících. Oficiálně šlo o nešťastnou náhodu. Jeho rodina však tuto verzi zpochybnila a o dvacet let později dokonce požádala o exhumaci jeho těla s podezřením, že se bývalý brazilský prezident stal obětí atentátu. Podle oficiálního šetření se však tato verze nepotvrdila.
Juscelino Kubitschek je pohřben v Památníku JK, který byl otevřen roku 1981. Tuto stavbu umístěnou ve městě Brasília navrhnul jeho přítel, architekt Oscar Niemeyer, který se podílel právě i na realizaci koncepce nového hlavního města.
Kubitschekova manželka Sarah s biologickou a adoptivní dcerou na fotografii pořízené roku 1959 v jihočeské Třeboni. Tyto tři ženy tehdy navštívily Prahu, kde je oficiálně přijal tehdejší československý prezident Antonín Novotný a ministr zahraničí Václav David. Pátrat po Juscelinových českých kořenech se následně vydaly právě do Třeboně, a to s doprovodem brazilské ambasády a pod dohledem československých úřadů.
Jak je to s Kubitschekovými českými kořeny?
Matka bývalého brazilského prezidenta Júlia Kubitschek byla dcerou Augusta Eliase Kubitscheka, jehož otec Jan Nepomuk (Kubíček/Kubitschek) přicestoval do Brazílie z Evropy zhruba ve svých dvaceti letech během první poloviny 19. století a žil ve městě Diamantina. A právě tady se tento příběh začíná komplikovat.
Brazilským ani českým badatelům se dodnes nepodařilo s jistotou určit, z jaké části českých zemí Juscelinův pradědeček Jan Nepomuk pocházel. V Kubitschekově rodině se tradovalo, že má kořeny na Třeboňsku. Jak ale badatelé upozorňují, pro toto tvrzení chybí v místních matrikách jednoznačný zápis a ten „pravý“ Jan Nepomuk stále uniká. Jisté je, že se narodil v Čechách či na Moravě v letech 1803 či 1804 a měl českou, či německou národnost.
„V roce 1835 již existují právě v Brazílii ve státě Minas Gerais ve městě Diamantina zápisy o tom, že vystoupil z armády, vlastní dům a truhlářskou dílnu a zakládá rodinu. Ze 3 synů ten se jménem Augusto Elias Kubitschek narozený ve městě Diamantina v r. 1845 pokračuje v budování rodinné vazby na město a vlastní již farmu a dostává se do městské samosprávy jako radní. Jeho dcera Julia provdaná de Oliveira však používá také příjmení Kubitschek a obě příjmení nosí také její syn Juscelino (budoucí brazilský prezident) narozený v Diamantině 12. září 1902,“ uvedl Státní oblastní archiv v Třeboni.
Rodný dům Juscelina Kubitscheka na jedné ze strmých ulic Diamantiny, která je podhorským městem.
Díky badateli Petrovi Polakovičovi dnes také víme, že praděda bývalého brazilského prezidenta Jan Nepomuk umírá roku 1854 v brazilské Diamantině. V úmrtním listu (který Petr Polakovič objevil roku 2016 v Brazílii) má Jan Nepomuk napsáno, že neumíral v příliš dobrém mentálním stavu, neboť byl stižen duševním onemocněním a dožil v ústavu pro chorobomyslné. O tomto muži je dále potvrzeno, že v Brazílii působil jako zručný pracovitý truhlář a že za svého života dokázal velmi slušně zabezpečit jak sebe, tak svou rodinu s dětmi, které se následně dostaly do nejvyšších vrstev brazilské společnosti.
Roku 1835 je navíc Jan Nepomuk (Kubitschek) poprvé písemně v Brazílii zmíněn jako „Němec, který má na okraji města ranč“. V autobiografické knize o Juscelinovi Kubitschekovi brazilský spisovatel Francisco de Assis Barbosa píše, že měl Jan Nepomuk rezavé vlasy a modré oči. A proč mu říkali právě Němec? Protože většinu cizinců tehdy starousedlíci považovali za Němce, kterých v té době do země emigrovalo nejvíce. V každém případě si v Diamantině Jan Nepomuk založil úspěšnou truhlářskou dílnu, v níž spolu s pěti otroky vyráběl celkem luxusní nábytek. Některé kousky se dochovaly dodnes.
„Do určité míry mě překvapilo, že vybudoval solidní majetek, který zanechal svým potomkům a vytvořil jim na generace dopředu solidní zázemí, až ke svému pravnukovi, budoucímu prezidentovi. Jeho pravnuk se stal guvernérem státu Minas Gerais a posléze prezidentem celé Brazílie. Ale již jeho syn João Nepomuceno Kubitschek se stal senátorem a viceprezidentem státu Minas Gerais. V Diamantině jsem také získal kopii záznamu o křtu tohoto prostředního syna v církevní knize,“ prohlásil Petr Polakovič, který pátral přímo v brazilských archivních záznamech.
Ani v průběhu desetiletí se však badatelům nepodařilo určit, odkud přesně předkové bývalého brazilského prezidenta Juscelina Kubitscheka pocházeli. Díky genealogickému DNA testování se to však může v budoucnu změnit.
Zdroj:
https://mzv.gov.cz/saopaulo/cz/kultura_krajane_a_skolstvi/krajane/vyznamni_cesi_v_brazilii/jihoceske_koreny_brazilskeho_prezidenta.html
Petr Polakovič: Vystěhovalectví z českých zemí do Brazílie v 19. století, dizertační práce (/https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/108324/140074983.pdf)
https://www.ceskearchivy.cz/archivni-oddeleni/soa-trebon/soa-tb-aktuality-a-zpravy/291-jihoceske-koreny-brazilskeho-prezidenta-juscelina-kubitscheka
https://books.google.cz/books/about/Juscelino_Kubitschek.html
