Když na Dalešice pršely sovětské bomby. Za fatálním náletem 7. května 1945 měla být záměna obce

Bylo vlahé májové pondělí 7. května 1945. Druhá světová válka se zdárně chýlila ke svému konci. Ostatně Dalešicemi v klidu už několik dnů před tím prošli ustupující Němci. Zdálo se tak, že si už mohou místní obyvatelé konečně oddechnout. Jenže 7. května v dopoledních hodinách započala tragédie, v důsledku které bylo dříve poklidné městečko v posledních hodinách druhé světové války takřka srovnáno se zemí.

„V Dalešicích nikdy nesídlila vojenská posádka. Ani v období okupace se tu němečtí vojáci neobjevovali příliš často. V obci nebyly žádné průmyslové podniky a pro válečné úsilí říše byla důležitá jen jako zdroj potravin a pracovní síly v podobě nuceně nasazených. Žilo zde přibližně 700 obyvatel, z nichž většina se snažila přečkat válku v klidu, a hlavně dočkat se ve zdraví jejího konce,“ píše o tehdejší situaci v Dalešicích na svých webových stránkách Spolek historie letectví Třebíč.

První dva sovětské letouny se 7. května 1945 objevily nad Dalešicemi již po desáté hodině dopoledne. Proletěly nad obcí a shodily dvě bomby – jednu na pole za kaplí svatého Kříže, druhou poblíž místního hřbitova. Místní hrobník se před nimi ještě stačil schovat do čerstvě vykopaného hrobu. Netušil však, že v následujících dnech bude muset kopat hrobů mnohem víc.

Když hodiny odbily pravé poledne, nad Dalešicemi se objevilo 18 Douglasů A-20 Boston, které byly vyrobené v USA a dopravené do Sovětského svazu v rámci smlouvy o půjčce a pronájmu. Sověti na poklidnou obec a její okolí shodili 174 trhavých bomb a 8 tříštivých bomb. Někteří přeživší vzpomínali, že tyto bombardéry letěly tak nízko, že bylo možné zahlédnout hlavy pilotů. Podle některých svědků se dokonce z letadel střílelo z palubních zbraní.

Sovětský nálet na Dalešice přišel opravdu náhle a na hledání úkrytů bylo pro spoustu místních bohužel pozdě. Bylo pouze otázkou štěstí, zda ve svých domech či zahradách přežijí, nebo ne. V každém případě však nebyl Dalešicím dopřán čas na oddech. Pouhých pět minut po prvním náletu následoval nálet druhý, v rámci kterého dalších 18 letadel shodilo na městečko a bezprostřední okolí dalších 187 trhavých bomb a 3 tříštivé bomby. Například jedna z bomb spadla na zahradu, kde zabila matku se čtyřmi dětmi. Jejich rodinný dům zůstal neporušený a na stole byly ještě talíře s polévkou. V dalším domě zase uhořeli pozůstalí s nebožtíkem, pro kterého zrovna hrobník na hřbitově kopal hrob. Jinde bohužel zemřela celá pětičlenná rodina zahrnující matku, otce a tři malé děti.

Poslední bomba dopadla na Dalešice přesně ve 12 hodin a 12 minut. Po odletu bombardérů zůstaly v obci doutnající trosky, 45 domů bylo zničeno a spousta dalších poškozena, a to včetně kostela, zámku nebo školy. Naštěstí tehdy vyučování skončilo dříve, a tak místní školáci opustili budovu školy necelou hodinu před leteckým útokem.

Sovětské bombardování si v Dalešicích vyžádalo desítky zraněných, o život tehdy přišlo 27 místních obyvatel včetně celých rodin. Nejmladšími oběťmi této nepochopitelné tragédie byly dvouletá Olinka a pětiletá Janička. Hromadný pohřeb zemřelých se konal o dva dny později 9. května 1945 na nádvoří místního zámku, kde se shromáždily davy lidí. Zatímco celá Evropa tehdy slavila konec druhé světové války, v Dalešicích oplakávali své mrtvé a sčítali obrovské škody na budovách, zemědělských strojích a uhynulém zvířectvu.

Důvod sovětského náletu na Dalešice byl desítky let zastřen rouškou tajemství. Mluvilo se například o tom, že si sovětští piloti spletli zemědělské stroje vytažené před stodolami s vojenskou technikou. Jejich cílem mohla být také blízká křižovatka pěti silnic, jejíž zničení by zastavilo ustupující Němce.

V případě bombardování Dalešic na sklonku druhé světové války lze ale jednoznačně vyloučit možnost omylu sovětských letců. Navigátoři v letadlech totiž znali svůj cíl a na Dalešice padaly bomby záměrně. Jak pro ČTK počátkem května 2025 poukázal dalešický kronikář Rudolf Špaček, nejpravděpodobnější důvod sovětského útoku na Dalešice se podařilo nalézt až po zpřístupnění ruských vojenských archivů. 6. května 1945 totiž německé dělostřelectvo sestřelilo sovětský letoun, který spadl v Miroslavi na Znojemsku. Následně Rudá armáda zjišťovala, odkud Němci stříleli.

„Vedle Miroslavi je dědina Dolenice a z druhé strany Damnice. Takže ve válečném chaosu Rusové zřejmě názvy Dolenice, Damnice, Dalešice zaměnili. Měla to být odplata, bombardovat se měly Dolenice nebo Damnice, ale vyšly z toho Dalešice,“ vysvětlil pro ČTK dalešický kronikář Rudolf Špaček s tím, že nejpravděpodobnějším důvodem bombardování Dalešic byla zřejmě nešťastná záměna názvu obce s jinou jihomoravskou vesnicí, ze které před tím Němci sestřelili sovětské letadlo. Rudolf Špaček je přitom sám pamětníkem sovětského bombardování. V době náletu mu bylo pouhých 6 měsíců a jeho maminka jej chránila vlastním tělem. Jeho rodina naštěstí sovětské bombardování přežila.

Jak uvádí Spolek historie letectví Třebíč, letouny, které 7. května 1945 bombardovaly Dalešice, startovaly z polních letišť na hranicích Rakouska a Maďarska. Právě zde sídlila základna 244. bombardovací letecké divize 17. letecké armády Vojenských vzdušných sil Dělnicko-rolnické Rudé armády. V záznamech o její bojové činnosti k 7. květnu 1945 je výslovně uvedeno jako cíl útoku městečko Dalešice, a hlavně uskupení německých vojsk a vojenská technika, které se tam měly podle hlášení průzkumu nacházet.

Od nešťastného bombardování Dalešic na Třebíčsku v letošním roce uplyne již 80 let. Ani po letech však místní na tuto tragédii nezapomínají. Tak jako v nedalekých Hrotovicích, kde o den později 8. května 1945 zabila sovětská bomba na náměstí na 150 lidí.

Zdroj:

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2668114

https://shltrebic.cz/v-poslednich-hodinach-valky/

https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/dalesice-byly-pred-sedmdesati-lety-v-rozvalinach.A150509_2161199_jihlava-zpravy_evs