Článek
Henriettu si jako malou adoptovali brněnští manželé
Za života i po smrti měla pohnutý osud, který byl v novodobých dějinách rozklíčován až v roce 2023. Henriette Smutny, rozená Pöschek, se narodila 10. dubna 1866 v Mukačevu v tehdejších Uhrách. Jejím tátou byl Jindřich Pöschek, který působil jako vrchní komisař finanční stráže. Henriettina maminka zemřela, když jí byly pouhé dva roky. Právě proto si malou holčičku, která byla polovičním sirotkem, adoptovali manželé Johann a Marie Prokopovi z Brna. Johann Prokop pracoval jako obecní četník ve službě a následně jako městský účetní.
V roce 1885, ve svých 19 letech, se Henriette provdala za Huga Smutného, který byl obchodníkem se dřevem a aktivním členem brněnské společnosti. Smutny působil například jako zástupce přednosty odbory pro chudinu v brněnském zastupitelstvu a byl členem různých spolků. Zasloužil se rovněž o založení Moravské zemské knihovny.
Hugo a Henriette Smutny společně bydleli na Gockengasse 3, tedy na dnešní Zvonařce poblíž současného nákupního centra Vaňkovka. Henriette za podpory svého manžela aktivně působila v místních německých ženských spolcích a městských komisích zaměřených na užité umění a umělecká řemesla. V roce 1887 byla jmenována do správní rady Uměleckoprůmyslového muzea v Brně a roku 1894 se podílela na výstavě ženských šperků.
Příběh krásné Henrietty spící na hřbitově v Brně-Židenicích https://www.idnes.cz/brno/zpravy/pribeh-tajemne-henriette-hrob-osud-tisk-historik.A230802_739917_brno-zpravy_coch?galerie
Posted by Štěpánka Blažková on Thursday, October 26, 2023
Její hrob se stal poutním místem pro zamilované
Osud však Henriette nepřál dlouhý život. Zemřela 21. června 1904 ve věku 38 let. Příčinou její smrti byl zánět páteře neboli spondylitis. Tato nemoc u ní nastoupila náhle a nečekaně. Průběh onemocnění byl tak rychlý, že rodina neměla ani čas zavolat faráře k poslednímu pomazání.
Henriettina smrt byla obrovskou ranou zvlášť pro jejího manžela, který se rozhodl uchovat památku své drahé ženy opravdu výjimečným způsobem. Pověřil renomovaného sochaře Carla Wolleka, aby vytvořil bronzový náhrobek s plastikou, která zobrazuje dívku v tichém rozjímání mezi spánkem a smrtí. Postava ležící dívky s rukama sepjatýma na prsou je zahalena plédem, který zdobí květinový dekor. Zpod přikrývky se rýsují křivky jejího těla.
Tato umělecká práce, která byla původně umístěná na Ústředním hřbitově v Brně (Vídeňská 96, skupina 19, řada 1, hrob č. 6), se stala poutním místem, kam chodili zamilovaní. Hrob Henrietty byl pro ně symbolem romantické lásky.
K hrobce Henriette, tomu nejkrásnějšímu na brněnském Ústředním hřbitově, podnikají Brňané poutě jako do svatyně.
Ač Henriette Smutny zemřela 21. června 1904, renomovaný brněnský sochař Carl Wollek její náhrobek dokončil v roce 1909. V roce 1910 za něj získal ocenění rakousko-uherského ministerstva školství a kultury, tzv. cenu Rappell.
Henriettin náhrobek změnil po válce místo, nápis i význam
Náhrobek krásné Henrietty přežil dobu první světové války, avšak po druhé světové válce se jeho osud změnil. S odsunem německého obyvatelstva z Brna byly tento a další hroby postupně vymazávány z kolektivní paměti.
Henriettin náhrobek byl odstraněn ze svého původního místa a v roce 1952 přemístěn na hřbitov v Brně-Židenicích, kde jej přetvořili na památník obětem amerického náletu z roku 1944. Jméno Henrietta bylo následně překryto tabulkou s tímto textem: „Zahynuli při náletu 25. 8. 1944“.
25. srpen 1944: Americký nálet na Brno
Americký nálet na Brno 25. srpna 1944 byl prvním ze série spojeneckých útoků na město během druhé světové války. Hlavním cílem amerických bombardérů B-24 Liberator byly strategické továrny nacistického Německa, například na letecké motory v Líšni, Zbrojovka a další průmyslové objekty. Kvůli nepřesnostem v navigaci však bomby dopadly také na obytné části Brna, včetně Židenic, Juliánova, Slatiny a Cejlu, což vedlo k vysokým civilním ztrátám.
Celkem při tomto náletu zahynulo přibližně 200 lidí, 38 z nich má právě pomník na židenickém hřbitově. Zničeno bylo mnoho budov a tisíce obyvatel zůstaly bez domova. Kvůli značným škodám, které nálet způsobil mimo plánované cíle, Američané později vyjádřili lítost nad jeho následky.
Původ bronzové plastiky byl dlouhou dobu záhadou. Až do roku 2023
Komu bronzová plastika ležící dívky před druhou světovou válkou patřila, zůstávalo v novodobých dějinách města Brna velkým tajemstvím. Pátrání po původu tohoto náhrobku inicioval brněnský historik Rostislav Nebola, který se dlouhodobě zajímá o záhadné a zapomenuté brněnské památky.
Jeho zájem byl podnícen otázkou, proč byla tato krásná plastika přesunuta a komu vlastně původně patřila. Nebola se spolu s dalšími badateli, včetně Jiřího Skoupého či Petry Drobílkové z Muzea města Brna, pustili do pátrání v archivech a starých dokumentech. Díky tomu v roce 2023 objevili skutečný životní příběh Henrietty Smutny a odkryli také neobyčejný osud jejího náhrobku.
Jiří Skoupý konkrétně v začátcích pátrání ztotožnil náhrobek se jménem zesnulé dle článku v německy psaných novinách z roku 1910. Rostislav Nebola následně vše pospojoval a nakonec dokonce nalezl i místo na brněnském Ústředním hřbitově, kde náhrobek Henrietty Smutny původně stával. Právě jejich zásluhou se Henriette Smutny, která byla dříve patronkou všech milenců, znovu vynořila ze zapomenutých dějin města Brna.
Zdroj:
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=44056
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=44059
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=2338
https://www.impuls.cz/regiony/jihomoravsky-kraj/pribeh-tajemne-henriette-hrob-osud-tisk-historik.A230803_061207_imp-jihomoravsky_air
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/misto-hrobu-henriette-brno-nahrobek-badatele-historie.A231011_142212_brno-zpravy_krut
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/pomnik-henriette-sochar-carl-wollek-nahrobek-zidovsky-hrbitov-zahadny-osud.A221230_105149_brno-zpravy_azu
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/pribeh-tajemne-henriette-hrob-osud-tisk-historik.A230802_739917_brno-zpravy_coch
