Labyrint Javoříčských jeskyní je ohromující. Jde navíc o největší zimoviště netopýrů v ČR

Javoříčské jeskyně, které jsou součástí Národní přírodní rezervace Špraněk, se nacházejí poblíž obce Javoříčko, a to jenom pár kilometrů od hradu Bouzova. Už samotný příjezd do malebné krajiny Bouzovské vrchoviny ve vás navodí atmosféru, že se tu skrývá něco výjimečného. A skutečně, pod zalesněným kopcem Špraněk se ve třech patrech rozprostírá téměř 6 kilometrů dosud probádaných jeskynních chodeb, dómů a propastí vzniklých v ostrůvku devonských vápenců, z nichž pouze zlomek je zpřístupněn veřejnosti.

Správa jeskyní České republiky zde konkrétně nechala pro veřejnost zpřístupnit dvě trasy. A to krátkou 360metrovou trvající 40 minut a dlouhou 790metrovou trvající 60 minut. S rodinou jsme se rozhodli pro dlouhou trasu, která skutečně stála zato. Za zmínku stojí, že teplota v tomto jeskynním labyrintu se po celý rok drží na stálých 7 až 8 °C, takže svetr je tady nutností i v parném létě. Jelikož mají Javoříčské jeskyně otevřeno celoročně, naopak v zimě vás tato teplota potěší.

Pokud se chcete do Javoříčských jeskyní vydat, auto odstavte nejlépe na parkovišti v obci Javoříčko. Odtud se můžete kolem pietního místa v Javoříčku vydat 900 metrů vzhůru kopcem Špraněk, pod jehož vrcholem se nachází právě vstup do jeskyní. Veškeré zázemí je zde nově zrekonstruované, takže jej ocení i náročnější turisté.

Prohlídka Javoříčských jeskyní je dechberoucí, a to hlavně proto, že se mohou pochlubit zachovalou, bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobou. Naše prohlídka vedla Suťovým dómem, kde strop zdobí tisíce stalaktitů a sintrových záclonek. Do tohoto prostoru vyúsťuje propast Lví jáma, která je s celkovou hloubkou 60 metrů nejhlubší propastí Javoříčských jeskyní.

Snad nejimpozantnější částí prohlídky byl dóm Gigantů, kde si člověk připadal jako v katedrále. V této podlouhlé obrovské prostoře můžete obdivovat čtyřmetrové stalagmity nebo sintrový „Niagarský vodopád“. Krásný pohled na dóm Gigantů budete mít i z visutého schodiště, které vás zavede dále do Pohádkových jeskyní. V dlouhém prohlídkovém okruhu Javoříčských jeskyní se také dostanete třeba do Panenské jeskyně nebo do úzkých chodeb Jeskyně míru.

„Prostory pod Špraňkem jsou nefalšovanou encyklopedii krápníkových tvarů. Rozmanité mnohobarevné formy speleotém byly obezřetně chráněny i během prvních zpřístupňovacích prací. Tisíce jemných brček, zdobících stropy podzemních dvoran, jsou na mnoha místech svými proporcemi naprosto odlišné. Nespočet tvarů hůlkových a mrkvových stalaktitů střídají stalaktity excentrické. Skupinky hůlkových stalagmitů doplňují obří sintrové kupy a stěny jsou pokryty stovkami čtverečních metrů sintrových kaskád a náteků. Nelze opomenout ani záclony či sférolitické krápníky. Javoříčské jeskyně patří se svou krápníkovou výzdobou mezi nejkrásnější v České republice,“ píše na svém webu o krápníkové výzdobě Javoříčských jeskyní Správa jeskyní ČR.

Některé krásy Javoříčských jeskyní lidé znali už odedávna, a to například propast Zátvořici nebo Svěcenou díru. Že je jeskynní komplex pod kopcem Špraněk tak rozsáhlý, však nikdo dlouho netušil. Velký objel přišel 14. dubna 1938, kdy místní skupina lesních dělníků pod vedením revírníka Viléma Švece pronikla tzv. Objevnou cestou do dosud neznámých prostor Javoříčských jeskyní a narazila i na mohutné prostory dómu Gigantů a posléze další prostory horního patra Javoříčských jeskyní. Už o rok později, 15. května 1939, se Javoříčské jeskyně poprvé otevřely veřejnosti.

Průzkum Javoříčských jeskyní však neskončil ani po druhé světové válce. V 50. letech 20. století jeskyňáři objevili Hlinité jeskyně a Jeskyni míru a například v 80. letech pak Olomoucký dóm. Podle průvodce, který nás provázel dlouhým okruhem javoříčského jeskynního labyrintu, tím ale speleologický výzkum této oblasti zdaleka nekončí, neboť rozsáhlý komplex Javoříčských jeskyní není stále dostatečně probádaný.

O této skutečnosti svědčí i další nálezy v tzv. Javoříčském krasu. V protějším svahu svahu stejného údolí, kde se nacházejí Javoříčské jeskyně, speleologové od 80. let 20. století bádají v rozsáhlém podzemním komplexu jeskyně Za hájovnou, která je veřejnosti nepřístupná. Jeskyňáři tuto jeskyni označují za „mladší sestru“ Javoříčských jeskyní a právě zde se jim v nedávné době podařila spousta bombastických objevů.

Například v roce 1997 to byla Velikonoční jeskyně, v roce 2000 Narozeninová chodba, v roce 2011 Dóm u parníčku či Katedrála a především v roce 2017 Svatováclavský dóm, ve kterém nalezli krápníky o délce až 1,4 metru.

„Od doby, co ty jeskyně vznikly, což je před 360 miliony lety, tam nikdy nikdo nebyl. Ten pocit je těžko popsatelný. Je to bombastické, protože ve finále jsme odhrábli pár šutrů a bylo. Takovou prostoru jsme vůbec nečekali,“ uvedl v rozhovoru pro MF Dnes prostějovský speleolog Miroslav Vaněk, který do nově objeveného prostoru vstoupil jako první.

Javoříčské jeskyně jsou přírodním unikátem i z jiného důvodu. Patří totiž k největšímu zimovišti netopýrů v České republice. Při rozsáhlém sčítání v lednu 2025 zde ochranáři napočítali rekordních 6 447 zimujících letounů sedmi druhů. Nejpočetnějším byl vrápenec malý, s počtem 6158 kusů, dále netopýr brvitý, netopýr velký netopýr vodní, netopýr řasnatý, netopýr Brandtův, netopýr vousatý a netopýr ušatý.

„A to je odhadem tak jedna třetina ze skutečného počtu netopýrů, další jsou pravděpodobně ukryti v různých škvírách v horních partiích jeskyní, kam nedohlédneme,“ upozornil Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.

Odborníci pravidelně monitorují netopýry v Javoříčských jeskyních od roku 1989, tedy už 36 let. První zmínka o netopýrech z této lokality pochází z roku 1856 od pražského zoologa Friedricha A. Kolenatiho. Tento muž konkrétně ve své studii popsal, že mu netopýry z „vápencové jeskyně u Bouzova“ 16. ledna dodal lesní geometr Schrodt.

Co je zajímavé, Javoříčské jeskyně zůstávají pro veřejnost otevřené celoročně (s výjimkou měsíce prosince). Tedy i v zimním období, kdy v podzemním labyrintu hibernují tisícovky netopýrů. A právě tato neobvyklá kombinace dělá z Javoříčských jeskyní místo, kam se člověk rád vrátí.

Zdroj:

autorský článek

https://javoricske.caves.cz/

https://javoricko.cz/

https://www.casopis.ochranaprirody.cz/z-nasi-prirody/jeskyne-za-hajovnou-a-dalsi-objevy/

https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/speleologove-objev-javoricko-jeskyne-jeskynari-krapniky.A171026_360694_olomouc-zpravy_lds