Lustigova Kateřina Horovitzová: Polská baletka se v plynové komoře v Osvětimi pokusila o vzpouru

Kdo by neznal knihu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, kterou napsal český židovský spisovatel Arnošt Lustig? Při psaní této novely se inspiroval skutečnou událostí, o které se dozvěděl během svého věznění v nacistickém koncentračním táboře Osvětim.

Novelu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Lustig napsal během pouhých 12 dnů. Popisuje v ní událost z roku 1943, kdy Němci na Sicílii zajali bohaté židovské podnikatele s americkými pasy, které doprovázela také mladá tanečnice Kateřina. Pod nejrůznějšími záminkami nacisté z židovských obchodníků mámili peníze a nakonec je poslali do koncentračního tábora, kde šli rovnou do plynové komory. Jediná Kateřina si uvědomila bezvýchodnost situace, vytrhla dozorci v plynové komoře pistoli a zastřelila jej. I když věděla, že vzpoura je marná.

Kdo byla „Lustigova“ Kateřina Horovitzová? Jak uvádí polské Státní muzeum Auschwitz Memorial, s největší pravděpodobností to byla polská primabalerína židovského původu Francizska Mannová. Právě tato žena 23. října 1943 v šatně plynové komory II v Osvětimi II - Birkenau v nestřežené chvíli vzala pistoli esesákovi a rozhodla se odvážně bojovat až do konce. Za tuto svou vzpouru nakonec zaplatila životem.

K odvážnému činu mladé ženy a jejímu boji o holý život došlo 23. října 1943, kdy Němci dovezli transport 1800 polských Židů z Bergen-Belsenu do Osvětimi. Tito Židé ovšem necestovali v nákladních vagonech, ale do Osvětimi nezvykle přicestovali osobním vlakem. Jednalo se totiž o malou skupinu bohatých Židů, kteří zaplatili spoustu peněz za pasy, o kterých jim bylo řečeno, že jim umožní bezpečnou cestu do Jižní Ameriky. Jednalo se ovšem o lest ze strany Němců, která je dnes známá pod označením Aféra Hotelu Polski.

V rámci této lsti Němci polským Židům sdělili, že je z Bergen-Belsenu odvezou do přestupního tábora u Drážďan, odkud budou pokračovat do Švýcarska, kde je vymění za německé válečné zajatce. Ve skutečnosti však skupina 1800 polských Židů přicestovala do Osvětimi, kde je jednotky y SS ihned poslaly do plynových komor.

Muži byli nasměrováni do krematoria III a ženy do krematoria II. SS-Obersturmführer Franz Hößler údajně naposledy oklamal vězeňkyně a informoval je, že budou brzy dezinfikovány, aby mohly opustit zemi. Uvnitř šatny krematoria II, která byla předsíní plynové komory, jedna z žen vycítila nebezpečí a vzala pistoli SS-Oberscharführerovi Josefu Schillingerovi. Zasáhla jej a těžce zranila a také postřelila druhého esesáka Wilhelma Emmericha. Tento odvážný čin byl signálem pro ostatní ženy, aby se daly do útoku. Členové SS však tuto vzpouru velmi rychle potlačili a všechny ženy nakonec povraždili.

Schillinger zemřel cestou do nemocnice v polských Katowicích. Emmerich přežil, ale měl trvalé následky. Identita odvážné ženy nebyla stoprocentně potvrzena, přesto některé zdroje podle polského Státnímu muzea Auschwitz Memorial naznačují, že to byla právě polská baletka Franciszka Mannová, které v době smrti bylo pouhých 26 let.

Aféra Hotelu Polski ve Varšavě: Na jaře 1943, při vyhlazování varšavského ghetta jednotkami SS, nacisté používali Hotel Polski jako návnadu pro Židy, kteří se ve městě skrývali. Němečtí agenti a jejich spolupracovníci předstírali, že si Židé mohou koupit zahraniční pasy a další dokumenty, aby opustili území okupovaná nacistickým Německem jako cizí občané. Do této pasti padlo asi 2500 Židů; většina byla zatčena, převezena do nacistických koncentračních táborů a zabita.

Na základě několika dobových dokumentů, zpráv a novinových článků popisujících tento incident se historikové domnívají, že právě Francizska jako první v šatně plynové komory při vysvlékání hodila po jednom z esesáků kus oblečení, poté mu vyrvala zbraň a začala střílet. Tímto činem vyprovokovala vzpouru dalších vězněných žen, které šly na jistou smrt.

„Střelba na Schillingera byla signálem pro ostatní ženy, aby zaútočily na SS muže u vchodu do plynové komory. Jeden z mužů SS nakonec přišel o nos, druhý měl ošklivě poraněnou hlavu. Schillinger zemřel na cestě do táborové nemocnice. Zbylí muži SS uprchli. Krátce poté do plynové komory vstoupil velitel tábor Rudolf Höss, kterého doprovázeli esesáci s kulomety a granáty. Ženy vytáhli ven jednu po druhé a zastřelili je venku. Povstání židovských žen v Birkenau si zapamatovali dva vězni, kteří pracovali v táboře, jeden z nich byl Stanislaw Jankowski,“ popsal tuto událost britský historik Martin Gilbert.

Polská tanečnice židovského původu Francizska Mannová se narodila 4. února 1917. Tato krásná a talentovaná žena žila a vystupovala před druhou světovou válkou ve Varšavě. V předválečném Polsku byla považována za jednu z nejkrásnějších a nejnadějnějších baletek své generace. Ocenění přitom sbírala i za hranicemi. Například v květnu 1939 získala čtvrté místo na Mezinárodní soutěži tance v Bruselu, které se účastnilo 125 tanečnic a tanečníků ze 20 zemí světa.

V letech 1939 patřila Francizska Mannová k nejoblíbenějším polským tanečnicím. Ještě v roce 1941 vystupovala v divadle Femina ve varšavském ghettu. V červenci roku 1943 se její jméno objevuje v souvislosti s Aférou Hotelu Polski, kdy měla být s ostatními movitými polskými Židy vyvezena z Polska. Nakonec ovšem skončili v plynových komorách.

Francizska Mannová zemřela v nacistickém koncentračním táboře Osvětim 23. října 1943 ve věku 26 let. Těsně před svou smrtí byla naprosto vyděšená, věděla, že její konec je blízko. Přesto se rozhodla bojovat o svůj život. Vyhrála? Z Osvětimi nevyšla živá, ale zemřela podle svých podmínek.

Zdroj: Pl.wikipedia.org, 1943.pl, cs.wikipedia.org, Thefirstnews.com, It.wikipedia.org