Nejhorší letecká havárie Česka: V pražském Suchdole zemřelo 79 lidí, převážně dovolenkářů z Jadranu

Letoun McDonnell Douglas DC-9-32, který patřil charterové společnosti Inex-Adria Aviopromet, směřoval 30. října 1975 z přímořského letoviska Tivat v tehdejší Jugoslávii do Prahy. Na své palubě měl 115 cestujících a pět členů posádky. Většinu pasažérů tvořili českoslovenští turisté, kteří se vraceli z dovolené u Jadranu.

Let trval zhruba 1,5 hodiny a probíhal bez problémů. Kapitán Miodrag Marović a první důstojník Rade Popov měli let pod kontrolou do té doby, než se přiblížili k pražskému ruzyňskému letišti. Nad Prahou byla velmi hustá mlha, která výrazně omezovala viditelnost. K následné tragické nehodě navíc přispěla skutečnost, že na dráze 25 (dnes 24) nebyl funkční přístrojový přistávací systém ani přesný přibližovací radar, což posádce výrazně zkomplikovalo orientaci.

Letečtí dispečeři z Ruzyně informovali posádku jugoslávského letadla o nefunkčním přístrojovém přistávacím systému i přibližovacím radaru a nabídli jim možnost odklonu na jiné letiště. Po krátké konzultaci se ale piloti rozhodli, že budou v přistání pokračovat. Během standardního přibližovacího manévru ale včas neprovedli správný pravotočivý obrat a pokračovali v širším oblouku mimo plánovanou trasu.

Necelých devět kilometrů před ruzyňským letištěm letoun 30. října 1975 v 9:24 dopoledne narazil do Sedleckých skal, které se vypínají nad údolím Vltavy. Letadlo při nárazu pravděpodobně podvozkem zavadilo o skály a následně dopadlo do zahrádkářské kolonie v Suchdole. Tato oblast byla v té době kvůli špatnému počasí naštěstí téměř prázdná. Letoun se po nárazu rozpadl na několik částí a trosky se rozlétly po okolí.

„Dříve jsem tudy již viděl prolétávat více letadel, ale žádné z nich neletělo tak nízko. Vltava v těchto místech protéká hlubokým údolím a letadlo směřovalo těsně pod horizont, tedy asi do tří čtvrtin svahu. Řekl jsem si, že ten chlap už to nemůže vybrat,“ citoval iDnes svědka, který neštěstí sledoval z lodi na Vltavě. Ačkoli pozdější vyšetřování ukázalo, že posádka letadla těsně před nárazem zvýšila výkon motorů, katastrofu už nedokázala odvrátit.

Na místě tragédie zahynulo 75 lidí, další 4 lidé později zemřeli v pražských nemocnicích. Počet obětí při letecké havárii v pražském Suchdole se tak vyšplhal na 79, z čehož byli 4 členové posádky. Tragédii přitom přežilo 40 cestujících a jugoslávská letuška Taťána Rijavecová. Tato žena zázrakem následovala svou kolegyni Vesnu Vulovičovou, která zase 26. ledna 1972 jako jediná přežila letecké neštěstí poblíž Srbské Kamenice.

„Bylo to bezmístenkové letadlo. Snad Bůh chtěl, abych si sedl tam, kam jsem si sedl. Na sedačku vzadu. A právě těch pár lidí, co přežilo, sedělo na konci u ocasu letadla,“ pověděl v roce 2009 Jabloneckému deníku jeden z přeživších Jan Malaník z Jablonce nad Nisou.

Přesné souřadnice neštěstí: https://mapy.cz/s/bukedegazu

Cestující charterového spoje z jugoslávského Tivatu do Prahy neměli do poslední chvíle tušení o blížící se tragédii. Podle výpovědi přeživších je posádka letadla vyzvala k tomu, aby se připoutali a připravili na přistání.

Mezi cestujícími, kteří se vraceli z dovolené z černohorského Tivatu v tehdejší Jugoslávii, byl i letecký technik ruzyňského letiště Vladimír Vedlich s manželkou, kteří seděli v zadní části letadla. Pan Vedlich dostal cestu do Jugoslávie k moři jako dárek k padesátinám od zaměstnavatele. „Vláďa byl při přistání hodně neklidný, neustále se díval z oken. Poznala jsem, že je něco špatně, ale on nic neříkal. Najednou si odepnul pásy a rozeběhl se do kokpitu, chtěl varovat piloty. Nestihl to,“ uvedla Libuše Vedlichová po katastrofě během výslechu. Její muž letecké neštěstí nepřežil.

Jenom pár minut po tragédii na místo dorazili hasiči, policisté a záchranáři, jejichž zásah byl velmi rychlý a dobře koordinovaný. Asi 20 minut od začátku zásahu byli všichni přeživší na cestě do pražských nemocnic. Tato rychlost záchranných prací pravděpodobně zachránila život dalším lidem.

„Okamžitě jsme vyrazili, ale už na „Kulaťáku“ v Dejvicích jsme tušili, že půjde o něco vážnějšího. Stejným směrem totiž uháněly další hasičské, policejní a sanitní vozy. Když jsme vystoupili ze sanitky, měl jsem najednou pocit, jako bych stejnou situaci již někdy zažil. Často se mi ten zážitek v průběhu let znovu vracel,“ uvedl pro online magazín Aha! Vladimír Mlynář, který na místo tragédie přijel mezi prvními se sanitkou. Jak vypověděl, původně dostal hlášení, že spadlo malé letadlo, ale následně mu bylo jasné, že půjde o velké neštěstí.

Vladimír Mynář jednu z žen, kterou pomáhal během neštěstí zachraňovat, po letech potkal v rehabilitačním ústavu. „Její dojemný příběh by vydal na filmový scénář. Jak jsme se dozvěděli, letěli tenkrát s manželem na první společnou dovolenou, kterou jim navíc zaplatili rodiče. Ti také hlídali i jejich děti. Cesta zpátky však pro ně skončila tragicky. Její manžel seděl přes uličku a neštěstí nepřežil. Před letem jim prý nabízeli nějakou levnou pojistku, kterou odmítli, a tak na tom dotyčná žena byla po tragédii špatně i finančně. Naštěstí jí však pomohli rodiče,“ zavzpomínal.

Následné vyšetřování havárie probíhalo za zavřenými dveřmi. Veřejnost začala brzy spekulovat o tom, že letoun byl ve špatném technickém stavu nebo že posádka během letu pila alkohol. Vyšetřovací komise však dospěla k závěru, že hlavní příčinou nehody bylo nedodržení předepsané výšky letu v kombinaci s velmi špatnou viditelností. Palubní zapisovače, tedy černé skříňky, nebyly během letu v řádném technickém stavu, takže jejich data nemohla být při následném vyšetřování využita.

Zásah u suchdolské katastrofy se stal v roce 1984 námětem pro závěrečný 11. díl televizního seriálu Sanitka scénáristy Jiřího Hubače a režiséra Jiřího Adamce, který mimo jiné dříve v Suchdole bydlel.

Že je závěrečný díl seriálu Sanitka opravdu autentický, potvrdil v roce 2010 pro online magazín Aha! bývalý zdravotník Vladimír Mlynář, který tehdy pracoval u pražské záchranky. „Scéna v seriálu byla celkem věrohodná, ale s tím, co jsme viděli, když jsme tam přijeli, se to opravdu nedá srovnat,“ pověděl upřímně.

Natáčení scény letecké havárie a následného zásahu pražské záchranné služby trvalo celkem tři dny. Produkce seriálu Sanitka přitom podcenila nutnost informovat o natáčení leteckého neštěstí další subjekty. Nenapadlo ji totiž, že je místo vidět ze vzduchu. Letecký dispečink tak vzápětí dostal řadu telefonátů a rádiových zpráv, že poblíž filmových studií Barrandov (kde se natáčel závěrečný 11. díl seriálu Sanitka) spadlo letadlo.

Od největší letecké katatrofy, která se kdy stala na českém území, letos uplyne již 50 let. Někteří lidé upozorňují, že toto neštěstí nemá dodnes důstojný pomník, který by jej připomínal. Na památku této tragédie byla v pražském Suchdole instalována pouze tabulka poblíž křižovatky ulic Na Rybářce a Na Pasece.

Zdroj:

https://pomnik-pro-suchdol.webnode.cz/suchdol-1975/suchdol-30-10-1975/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Let_JP_450

http://www.suchdolskenoviny.cz/2015/10/30/pripomenuti-letecke-tragedie-na-suchdole-v-roce-1975/

https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/43841/zachranar-ktery-zasahoval-pri-letecke-tragedii-v-suchdole-vsude-lezely-kusy-lidskych-tel-skutecne-obrazky-z-mista-tragedie.html

https://www.idnes.cz/technet/technika/nejhorsi-letecka-nehoda-ceskoslovensko-suchdol.A121029_145902_tec_technika_sit

https://jablonecky.denik.cz/zpravy_region/v-troskach-obriho-letadla-se-podruhe-narodil.html