Oak Creek Township v americké Nebrasce má téměř 41 % obyvatel českého původu. Začátky byly drsné

Podle sčítání lidu z roku 2020 se k českému původu hlásí víc než 40 procent obyvatel Oak Creek Township, což je jeden z nejvyšších podílů nejen v Nebrasce, ale i v celých Spojených státech amerických. Tento malý správní celek ve středovýchodní části státu Nebraska, jehož hlavní obec se jmenuje Valparaiso, má sotva tisíc obyvatel, ale české kořeny tu jsou patrné na každém kroku. Začátky českého osídlení v Nebrasce však byly velmi drsné.

První vlna českého osídlování území Oak Creek Township v americké Nebrasce nastala koncem 60. a v průběhu 70. let 19. století. První osadníci se jmenovali Peter Kastl a Antonín Hájek, kteří sem dorazili roku 1867 a usadili se u říčky Oak Creek. Po nich začali do oblasti přicházet také další krajané. Přistěhovalci pocházeli převážně z jižní Moravy, zejména ze Znojemska a Brněnska, menší část dorazila také z východních Čech a Hané.

„Peter Kastl byl vojákem v rakouské armádě a na jaře roku 1866 přišel do Cedar Rapids v Iowě, kde pracoval jako zedník. Chtěl se stát farmářem, ale ceny půdy v Iowě začaly stoupat, a tak se vydal do Omahy, kde si vyhledal homesteady a vybral si 160 akrů v Saunders County. Vlakem dojel do Fremontu, kde se přeplavil přívozem a poté sledoval řeku Platte, až dorazil k místu dnešního města Linwood. Odtud se vydal na jih hledat svůj homestead. Když ušel asi dvanáct mil, zastavil se na farmě pana Garretta, aby se zeptal na cestu. Garrett mu řekl, že homestead leží ještě mnoho mil jižněji, u potoka Oak Creek, poblíž dnešního města Valparaiso. Poradil mu, aby si koupil farmu několik mil jižně odtud od jednoho Američana, což Kastl udělal a usadil se na ní. Bylo to poblíž dnešního města Prague a staré venkovské farní osady zvané Plasi. Kastla následoval jeho přítel Hájek, který se usadil poblíž Linwoodu,“ napsala nebraská spisovatelka s českými kořeny Rose Rosicky ve své knize A History of Czechs (Bohemians) in Nebraska z roku 1929.

Homestead v tomto smyslu znamená příděl půdy nebo usedlost od státu za symbolický poplatek (zpravidla 10 dolarů). Od roku 1862 totiž v USA platil zákon Homestead Act, který umožňoval každému dospělému občanovi nebo přistěhovalci získat až 160 akrů státní půdy, pokud na ní minimálně 5 let bydlel a hospodařil. Tento zákon určený k rozvoji západních oblastí USA sem přivedl miliony přistěhovalců, včetně tisíců Čechů a Moravanů, kteří založili celé české vesnice nejen v Nebrasce, ale také Iowě nebo Jižní Dakotě. Například jenom do státu Nebraska přišlo od poloviny 19. století do roku 1914 na 50 tisíc českých kolonistů.

Co tyto Moravany a Čechy vedlo k odchodu z vlasti? Na českém venkově se rodiny tísnily na malých usedlostech a možnost získat vlastní půdu pro ně byla mizivá. Průmyslová revoluce přinášela spíš bídu než práci, politické svobody pro Čechy byly za Rakouska-Uherska omezené a mladí muži čelili povinné vojenské službě v rakousko-uherské armádě.

Právě v té době začaly do Čech a na Moravu pronikat zprávy o Americe. O prériích, kde je půda levná a kde si člověk může vybudovat nový život. České noviny i vyprávění navrátilců líčily příležitosti v Iowě, Wisconsinu a čím dál častěji také v Nebrasce.

Cesta do Nebrasky z Českých zemí však nebyla od konce 60. let 19. století vůbec jednoduchá. Rodiny se se svými věcmi v truhlicích a úsporami vydaly pěšky nebo na povoze k nejbližší železniční stanici a odtud cestovaly vlaky do německého přístavu Hamburk, který byl tehdy hlavní branou do Ameriky pro středoevropské přistěhovalce.

Cesta přes Atlantik na přeplněné parní zaoceánské lodi trvala dva až tři týdny. Ti šťastnější, kteří přežili cestu, připlouvali do New Yorku, kde je vítala majestátní stavba přístavu Castle Garden (Ellis Island začal fungovat až v roce 1892). Jiní zamířili do Baltimoru, kam vedly přímé lodní linky z Hamburku.

Z východního pobřeží následovala další, neméně náročná etapa. A to vlakem na západ přes Filadelfii a Pittsburgh do Chicaga, které už tehdy bylo hlavní křižovatkou železnic. Odtud pokračovaly osobní vagóny Union Pacific hluboko na ploché prérie Nebrasky.

Čeští osadníci si chtěli na prériích Nebrasky vybudovat nový život coby farmáři a držitelé půdy. V mnoha případech však jejich začátky představovaly holý boj o přežití. Byli téměř bez peněz, angličtinu ovládali špatně nebo vůbec a truchlili nad ztrátou svých blízkých, kteří nepřežili dlouhou cestu do Nového světa.

Na pozemcích, které získali v Nebrasce od státu, často od konce 60. let 19. století začínali v nuzných zemnicích a polozemnicích, které si vybudovali svýma vlastníma rukama a v nichž v prvních letech žili izolovaně, osaměle, příliš daleko od kostelů, škol a společenského života. Tito naši krajané neočekávali, že se někdy vrátí do své vlasti, a neměli žádnou možnost opřít se o státní americkou pomoc, pokud by se ocitli v nesnázích. Věděli zkrátka, že se musí přežít.

„Hodně jsem se vylekala, když do mého domu vstoupili dva indiáni a postavili se vedle kolébky, ve které leželo naše nejmladší dítě. Můj manžel měl ukryto několik set dolarů v hotovosti v hodinách — chtěl za ně zaplatit mlátičku. Ale nic se nestalo, indiáni odešli v klidu. To bylo v roce 1876 nebo 1877. Přišla jsem sem s rodiči v roce 1867 a nastoupila do služby v rodině pana Jílka ve Fremontu. Jejich lékařem byl doktor Brunner, a tak se dozvěděl, kdo jsem. O několik let později, když už jsem byla vdaná a hospodařila s manželem, jsem se cítila slabá a vyčerpaná. Můj muž mě odvezl do Fremontu k lékaři, k tomu samému doktoru Brunnerovi. Vyšetřil mě, napsal dlouhý recept a řekl mi, ať jej odnesu do obchodu. Jaké bylo moje překvapení a radost, když jsem zjistila, že ten ‚recept‘ je vlastně objednávka na fazole, cibuli, jablka, rýži, sýr a další potraviny, které mi laskavý a dobrosrdečný doktor, všimnuv si mé podvýživy, nejen předepsal, ale i zaplatil. Takové byly naše začátky,“ vypověděla koncem 20. let 20. století Rosalie Soukup (rozená Datel), kterou ve své knize o Češích v Nebrasce z roku 1929 citovala česko-americká spisovatelka Rose Rosicky.

Noví moravští a čeští osadníci si v oblasti Oak Creek kupovali půdu poblíž sebe, aby mohli udržovat český jazyk, české zvyky a také si vzájemně pomáhat. Vznikaly tu malé české usedlosti, kde se choval dobytek a drůbež a které byly obklopené lány kukuřice, pšenice a ovsa. Hlavní obcí Oak Creek Township se stalo Valparaiso, kde už v 80. letech 19. století fungovaly první krajanské spolky a v místním kostele se konaly bohoslužby v češtině.

Brzy vyrostl i kostel sv. Cyrila a Metoděje v nedaleké osadě Plasi, který se stal duchovním i kulturním centrem celé oblasti. Češi zakládali školy, kde se učilo dvojjazyčně, čtenářské spolky, hasičské sbory a tělocvičné jednoty Sokol. V každé domácnosti se četly české noviny (jako například Pokrok Západu z Omahy nebo Denní hlasatel z Wilberu) a na jevištích čeští ochotníci hráli české hry od komedií po vlastenecká dramata.

Začátky v Oak Creek Township však nebyly jako v dalších částech Nebrasky pro naše krajany rozhodně idylické. Jejich odhodlání v tomto kraji zůstat pravidelně prověřovaly tvrdé zimy a suchá léta, ničivé nájezdy sarančat, hlad, prachové bouře a nemoci lidí, hospodářských zvířat i zemědělských plodin.

Každodenní život českých farmářů v Oak Creek Township se odvíjel od práce v jejich hospodářstvích. Rok zde měl svůj pevný řád, který byl určený zemědělskými cykly i českými tradicemi. Držela se zde tradice zabijaček, dožínek, poutí, ale i honosných krojovaných svateb.

V domácnostech Oak Creeku se běžně mluvilo česky až do čtyřicátých let 20. století a mnoho dětí zde vyrůstalo dvojjazyčně. Dnes se v Oak Creek Township mluví hlavně anglicky, ale české kořeny jsou zde stále patrné. Náhrobky na místních hřbitovech nesou nápisy „Zde odpočívá…“, v rodinách se při oslavách pečou koláče, vaří guláš a knedlíky a vyprávějí se příběhy o cestě „z old country“, která bývá zaznamenaná i v rodinných kronikách. A navíc, podíl obyvatel českého původu je v oblasti Oak Creek Township dokonce vyšší než v 66 kilometrů vzdáleném Wilberu, který je oficiálně „českým hlavním městem USA“.

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Oak_Creek_Township_(Saunders_County,_Nebraska)

https://www.facebook.com/Valparaisohistorythroughpictures

https://history.nebraska.gov

https://usgennet.org/usa/ne/topic/ethnic/czechs/cz-pg97.html

https://clarksonhistory.wordpress.com/2014/05/23/survivor-colfax-county-nebraska