Palečkův hrad připomíná nechvalnou historii uranových lágrů v Jáchymově. Stavěli ho vězni

Pokud se vydáte na naučnou stezku Jáchymovské peklo, která vede po bývalých uranových lágrech Svornost, Nikolaj, Eduard, Eliáš a Rovnost, na místě bývalého pracovního tábora Rovnost a dnešní chatové osady objevíte zachovalou miniaturu gotického hradu. Jde o Palečkův hrad, který je němým svědkem zvěrstev bývalého režimu.

Podle vzpomínek bývalých politických vězňů tuto 150 centimetrů vysokou miniaturu hradu nařídil vězňům postavit sadistický velitel tábora Rovnost František Paleček, který na Rovnosti působil v letech 1951 až 1954. Tradovalo se, že tato miniatura stála původně na apelplacu. Nové výzkumy však ukazují, že se nacházela v civilní části tábora Rovnost, a to u správní budovy a odpočinkové zóny pro dozorce a další zaměstnance.

Paradoxně tato miniatura hradu byla původně součástí větší okrasné kompozice. Vězni k němu museli vystavět jezírko s vodotryskem, byla u něj i květinová skalka, lavičky a upravené cesty. Celá kompozice byla absurdní a ostře kontrastovala s každodenním životem vězňů, kteří žili v lágru v nelidských podmínkách a těžce pracovali v uranových dolech.

Velitel Rovnosti František Paleček byl ostatně posedlý dokonalostí a pořádkem. Vězni museli udržovat vzorně upravený lágr, přestože sami trpěli. Dále museli kolem cest a budov pokládat mechy a drny a v táboře sázet květiny.

František Paleček se narodil 4. října 1920 v Miličíně na Benešovsku do chudé rodiny. Po vychození obecné a následně měšťanské školy pracoval jako kancelářský zaměstnanec a účetní, po druhé světové válce vstoupil do Komunistické strany Československa a následně do bezpečnostních složek. V roce 1950 absolvoval školu Sboru národní bezpečnosti a krátce na to byl zařazen k lágrům na Jáchymovsku, kde vězni těžili uran, který následně putoval do Sovětského svazu na výrobu jaderných zbraní.

V letech 1951 až 1954 František Paleček velel táboru Rovnost, který byl jedním z nejtvrdších lágrů celého jáchymovského komplexu. „Jako velitel jeden z nejlepších. V jeho táboře je velmi dobrá disciplína potrestaných a velmi dobrý pořádek. Ve své funkci je obětavý a nehledí na své osobní pohodlí, je-li zapotřebí vyššího služebního vypětí,“ stojí v Palečkově posudku z roku 1951.

V době Palečkova působení měl uranový lágr Rovnost u Jáchymova uprostřed Krušných hor zhruba 1300 trestanců. Kromě politických vězňů zde byli drženi kriminální a retribuční vězni, odsouzení po válce za kolaboraci. Pamětníci vzpomínali především na hlad, vyčerpávající práci v uranových dolech, násilí a kruté zimy. V zimních měsících zde teploty padaly hluboko pod nulu a vězni přebývali pouze v jednoduchých dřevěných barácích. Součástí pracovního tábora Rovnost byla také nechvalně známá korekce.

„Obávaným, ovšem hojně ukládaným trestem v táborech byla tzv. korekce (neboli též „kriminál v kriminále“). Vězni byli za trest (provinění mohlo být malicherné nebo žádné) umisťováni do jakýchsi malých vlhkých kobek, obvykle bez oken, v zimě nevytápěných, kde byli drženi s minimálními příděly jídla několik dní, ba i týdnů. Pobyt v korekci provázelo bití, přihodilo se i to, že na zubožené vězně byl do korekce poštván rozzuřený pes. Někdy byl do korekce uvržen pouze jedinec, jindy naopak velké množství vězňů, kteří museli po celou dobu stát a kterým se v malém uzavřeném prostoru nedostávalo ani vzduchu,“ popisuje informační tabule obnovené naučné stezky Jáchymovské peklo.

164 centimetrů vysoký Paleček byl posedlý nejen pořádkem, ale také bezduchou poslušností a disciplínou. Vězni byli soustavně šikanováni, ovšem také mučeni dlouhým stáním na mrazu, a to často bez bot. Někteří pamětníci také uváděli, že Paleček byl sadista, který týral zvláště politické vězně, na potkání je bil klíči či pěstmi, zhášel o ně cigarety, mučil je hladem, byl u záhadných sebevražd vězňů na korekci a opakovaně zastřelil několik lidí. Ostatně i proto dostal přezdívku „usmívající se ďábel“.

„Paleček podle politických vězňů zastřelil nejméně čtyři vězně pokoušející se o útěk a s oblibou týral svědky Jehovovy odmítající těžit uran pro válečné účely mnohahodinovým stáním v mrazu na sněhu,“ uvádí informační tabule obnovené naučné stezky Jáchymovské peklo.

„Musel jsem se převléct do vězeňských šatů a Paleček mě postavil do sněhu. V tom sněhu jsem stál po pás zabořený ještě s dalšími asi pěti kamarády Slováky 56 hodin. Tehdy mráz dosahoval až minus 30 stupňů,“ řekl pro Paměť národa bývalý politický vězeň Štěpán Vašíček, který takto ve sněhu musel zůstat tři dny.

V létě roku 1954 Paleček na vlastní žádost odešel z jáchymovských lágrů do Prahy, kde nejprve pracoval ve věznici na Pankráci. V prosinci 1958 přešel ke Státní bezpečnosti, u které zůstal až do konce života. Po roce 1968 se Palečkovo působení v Jáchymově stalo předmětem oficiálního vyšetřování. To bylo ovšem po nástupu normalizace zastaveno. Za své činy, kterých se dopustil v uranových lágrech, nebyl nikdy pravomocně odsouzen. Zemřel roku 1975 ve věku 54 let v Praze.

A co jáchymovský lágr Rovnost? Ten byl oficiálně zrušený 1. června 1961. Ihned poté začala likvidace tábora a přilehlého důlního areálu. Do dnešní doby se z Rovnosti zachoval právě Palečkův hrad, tzv. Řetízkárna a některé budovy, které byly posléze adaptovány na rekreační objekty. Režim zahlazoval stopy i v případě dalších zrušených jáchymovských pracovních táborů při uranových dolech na Jáchymovsku. Jejich existence měla být zapomenuta, to se ale naštěstí nestalo.

Zdroj:

Informační tabule naučné stezky Jáchymovské peklo

Archiv bezpečnostních složek

https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2023/09/Zachrana-Retizkarny-satny-uranoveho-dolu-Rovnost-u-Jachymova.pdf

https://www.researchwriter.cz/doc/2022-chytani-vidne-palecek-rovnost-jachymov.pdf

https://retizkarna.cz/2022/11/18/paleckuv-hradek/

https://www.lidovky.cz/domov/peklo-kde-mrzlo-jachymovske-rovnosti-kryci-nazev-p-vladly-zrudy-palecek-a-cerna-mary.A170809_215514_ln_domov_gib