Článek
První zmínka o oskeruších v českých zemích pochází už ze středověku
Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica), který je dnes v Česku považován za ohrožený druh, původně pochází ze Středomoří a západní Asie. Do střední Evropy se stejně jako vinná réva dostal už spolu s Římany. Ve středověku byla oskeruše součástí tzv. pastevních sadů, kde se volně pěstovalo ovoce mezi poli a lesy. Na takové jižní Moravě se oskeruše pěstovala také mezi vinohrady.
Nejstarší zmínky o využití oskeruší v českých zemích pocházejí z 10.–11. století, kdy lidé tyto plody přidávali do kaší a omáček. První tištěné herbáře pak dokládají, že oskeruše byla známá i středověkým lékařům a bylinkářům. Například Jiří Černý v roce 1517 píše o „ovoci lesniem, okrúhlém, požlutlém“, které svírá žaludek a léčí zimnici. O pár desetiletí později Tadeáš Hájek z Hájku doplnil Matthioliho herbář údaji z českých zemí. Už tehdy byla oskeruše popisována nejen jako ovoce, ale i jako lék na podporu trávení a proti zimnici a slabosti.
Plody jeřábu oskeruše připomínají malá jablka.
Oskeruše jsou nejlepší po přemrznutí
Oskeruše je mohutný strom, který dorůstá výšky 15 až 20 metrů a má velmi dlouhou životnost. V Česku se dosud můžete setkat se stromy, které jsou víc než 300 let staré. Jeřáb oskeruše kvete v měsíci květnu bílými květy a jeho plody dozrávají na podzim. Mají tvar malé hrušky či jablka, jsou tvrdé, trpké a jedí se až po změknutí. Právě proto lidé v minulosti sbírali oskeruše až po přemrznutí, po přejití mrazem totiž získaly sladce kořeněnou chuť.
Plody jeřábu oskeruše mají vysoký obsah vitaminu C a tříslovin, naši předkové je tak využívali i k léčbě průjmu, úplavice a zánětů. V současné době se z oskeruší dělají hlavně marmelády, zavařeniny, suší se na čaj nebo se z nich pálí pověstná pálenka zvaná oskerušovice, která má na Slovácku status zlata.
Zralé plody jeřábu oskeruše
Slovácko je krajem oskeruší a tyto stromy jsou němými svědky minulosti
Oskeruším se na Slovácku říká „oskoruše“ a právě zde je tento ovocný strom nejpočetnější. Na Slovácku dosud najdete jeřáby oskeruše, které jsou víc než 100, 200, nebo dokonce 300 a 400 let staré. Ještě začátkem 20. století patřily oskeruše k typickým stromům tohoto kraje. Rostly na remízcích, u vinohradů i polních cest a tvořily přirozenou součást mozaikovité krajiny. Zlom nastal v 50. letech, kdy začala kolektivizace a s ní proměna krajiny ve velké lány, z níž zmizely volně rozptýlené ovocné stromy včetně jeřábu oskeruše. Navzdory tomu se na Slovácku zachovalo několik památných stromů, které pamatují opravdu hodně.
Adamcova oskeruše má víc než 400 let. Je největší a nejstarší oskeruší Česka.
Nejstarší a nejmohutnější oskeruše Česka je Adamcova oskeruše u Radějova poblíž Strážnice, která roste v areálu vinic a zahrad na svahu kopce Žerotín. Se svým kmenem o obvodu přes 4,5 metru a rozložitou korunou, která se rozpíná do výšky 18 metrů, patří k nejmohutnějším stromům svého druhu ve střední Evropě. Odhaduje se, že je stará víc než 400 let (některé zdroje uvádějí dokonce 500 let), což znamená, že pamatuje vládu Rudolfa II. Nedaleko od ní stojí její „mladší sestra“ Karlova oskeruše s odhadovaným věkem 300 let.
Několik dalších památných oskeruší najdete také ve Tvarožné Lhotě na Slovácku. Špirudova oskeruše dosahuje stáří 300 let, Tomečkova oskoruša má zhruba 250 let. Určitě jste si všimli, že každá z těchto oskeruší nese jméno po rodině či hospodáři, na jejichž pozemku rostla. Na Slovácku se totiž říkávalo, že kdo tento strom zasadí, předává oskeruši dál svým pravnoučatům. Roste totiž pomalu, žije stovky let a nese v sobě paměť i sílu.
K dalším památným stromům patří Brhelova oskeruše v Kněždubu u Strážnice, stará asi 250 let, oskeruše v Salaši u Zlína nebo Polichenská oskeruše v Polichně u Luhačovic.
Košťálovskou oskeruši, která je největší oskeruší v Čechách, má obec Jenčice u Košťálova i ve svém znaku.
Největší oskeruše v Čechách je v Jenčicích u Košťálova
Zatímco na Moravě má jeřáb oskeruše statut téměř národního stromu, v Čechách je spíš zapomenutou raritou. Přesto i tady stojí několik památných stromů. Největší roste v Českém středohoří v katastru obce Jenčice spadající pod Košťálov v Ústeckém kraji. Košťálovská oskeruše má obvod kmene téměř dva metry a je největší oskeruší v Čechách. Její stáří se odhaduje na víc než 200 let. Pro zajímavost, obec Jenčice má oskeruši dokonce ve svém znaku.
V každém případě především Slovácko dodnes zůstává krajem, kde je oskeruše doma a kde na ni lidé nezapomněli. V Tvarožné Lhotě například také vzniklo jediné Muzeum oskeruší v České republice a ve Strážnici se každý rok začátkem března konají Slavnosti oskoruší. V posledních dvaceti letech se navíc nejen na Slovácku, ale i jinde v republice vysazují desítky nových oskeruší, a tak tento starý ovocný strom z naší krajiny jen tak nezmizí.
Zdroj:
https://lesycr.cz/casopis-clanek/morava-ukryva-vzacnost-zvanou-oskorusa
https://revue.nulk.cz/wp-content/uploads/2024/09/nr-2024-3-215-229.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Je%C5%99%C3%A1b_oskeru%C5%A1e
https://portal.nature.cz/hledej?q=oskeru%C5%A1e
https://botany.cz/cs/adamcova-oskeruse
