Článek
Zrození mariánského poutního místa
Malá vesnice na Karlovarsku jménem Skoky (německy Maria Stock) se stala v předchozích staletích významným poutním místem díky zázračnému obrazu Panny Marie Pomocné, který přitahoval věřící z celých Čech. Vše začalo v roce 1717, kdy místní sedlák Adam Lienert nechal na svém pozemku postavit skromnou kapličku Panny Marie Pomocnice. Učinil tak z důvodu, že se mu ve snu zjevila Panna Marie a připomněla mu slib, který dal kdysi faráři v nedalekých Žluticích.
Sedlák Lienert do kaple umístil kopii zázračného obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova, jehož autorem byl toužimský malíř Johannes Wolfgang Richter. Brzy poté se ve Skokách podle popisu věřících začaly dít zázraky – lidé se uzdravovali a zázračná pověst obrazu se rychle šířila do okolí. Zprávy o těchto zázracích přitáhly pozornost nejen obyčejných lidí, ale také šlechty.
Hraběnka Františka Sibylla Augusta z Baden-Badenu následně povolila konání mší a procesí, které se staly pravidelnou součástí života ve Skocích. Již v roce 1736 přicházelo na poutě do Skoků přes 29 tisíc věřících. Pro takový počet poutníků byla malá kaplička nedostatečná, a tak se markrabě Ludvík Vilém z Baden-Badenu se svou ženou Františkou rozhodli nechat postavit nový barokní kostel, který by dokázal pojmout davy lidí.
Stavby nového kostela, která byla financována z příspěvků věřících, se ujal stavitel Johann Schmied z Útviny. Kostel Navštívení Panny Marie dokončil v letech 1736 až 1738. Tento jednolodní kostel stojí na zděné terase a dominuje mu monumentální dvouvěžové průčelí, které vítalo tisíce poutníků. V hlavní lodi jsou dřevěné klenby a podzemí kostela odvodňují dvě gravitační štoly.
Vnitřní výzdoba kostela ve Skokách bývala velmi působivá. Hlavní oltář v rokokovém stylu byl postaven kolem roku 1760 a doplňovaly ho dva boční oltáře zasvěcené svatému Josefovi a Janu Nepomuckému. Nejvýznamnějším prvkem byl oltářní obrazový prospekt uzpůsobený speciálně pro poutní provoz, který zahrnoval pohyblivý obraz Panny Marie Pomocné. A právě od tohoto pohyblivého obrazu je pravděpodobně odvozeno zlidovělé rčení „Panenko Skákavá“, kterým v dnešní době vyjadřujeme údiv.
Poutníci mohli k tomuto obrazu přistupovat schodištěm mezi dřevěnými kulisami andělů a holubice Ducha svatého, což vytvářelo dojem, že jsou pod nebesy. V oltářním stole bylo dokonce třináct otvorů, které sloužily k umístění devocionálií poutníků k posvěcení. Tento unikátní prvek přitahoval poutníky z celých Čech, což ještě více posilovalo pověst místa jako „českých Lurd“.
Velkou slávu Skoků vystřídal velký zmar
V polovině 18. století dosáhla sláva Skoků svého vrcholu. Na procesích se každoročně scházelo až 40 tisíc poutníků, kteří zde hledali nejen duchovní povzbuzení, ale i fyzické uzdravení. Příběhy o zázračných uzdraveních a milostech udělených Pannou Marií Skokovskou se šířily po celé zemi. Místo se stalo synonymem naděje a víry v pomoc Panny Marie. Tato sláva trvala až do konce 18. století, kdy císař Josef II. v roce 1784 vydal nařízení, které zakazovalo pořádání procesí na svatá místa. Skoky přišly o svou výsadní pozici a kostel sloužil jen místním obyvatelům.
Po zákazu procesí kostel a celá obec Skoky začaly chátrat. Sami místní neměli dostatek prostředků na údržbu. Když se začátkem 20. století zdejší kostel nacházel ve velmi špatném stavu, převzali jej premonstráti z kláštera v Teplé a pod vedením opata Helmera jej nechali v roce 1903 opravit. Znovuotevření tohoto kdysi slavného mariánského místa přitáhlo tisíce poutníků a vypadalo to, že Skoky zažijí druhou vlnu své slávy.
Tento návrat byl pouze dočasný. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a Skoky se vylidnily. V obci, v níž dříve fungovala fara, škola, dvě hospody a obchody, žilo v 28 domech 134 obyvatel, z nichž všichni se totiž hlásili k německé národnosti. Poté, co odešli původní němečtí obyvatelé, na jejich místo přišla hrstka dosídlenců převážně z oblasti středního Slovenska. Obydleli přitom 18 domů, zbývající začaly podléhat zkáze.
Poslední obyvatelka Skoků tragicky zemřela ve studni
Poslední ránu obci Skoky zasadily události po komunistickém převratu v roce 1948. V roce 1950 byla tajnou operací „K“ zabavena premonstrátská fara a klášter v Teplé uzavřen. Poutníci, kteří se do Skoků vraceli i po válce, byli sledováni tajnou policií. Obec Skoky u Žlutic byla následně zcela odříznuta od světa v důsledku výstavby Žlutické přehrady, která v roce 1969 zatopila údolí pod obcí. Tato přehradní nádrž přeřušila jedinou tehdy sjízdnou cestu do Skoků, ale i přívod elektrického proudu. Zbývající obyvatelé se museli přestěhovat do vedlejších obcí, ve Skokách jako jediná zůstala Marie Holešová, která zde žila jako poustevnice.
Marie Holešová pobývala bez sousedů a bez elektřiny ve vesnici, kterou postupně ničily bagry. V bývalém hostinci na adrese Skoky čp. 21 se rozhodla zůstat proto, že si přála být pohřbena na zdejším hřbitově vedle své dcery Štefinky, která zemřela v 60. letech 20. století. Toto přání se jí bohužel nesplnilo. Marie Holešová tragicky utonula roku 1982 ve studni před svým domem. Její tělo nakonec pohřbili v nedalekém Bochově, protože skokovský hřbitov byl již zrušen. Po smrti této poslední obyvatelky vesnice Skoky definitivně zanikla.
Nový život ve Skokách
Ani po pádu komunismu se kostel ve Skokách u Žlutic nedočkal happyendu. Byl zavřený, ale stále zachovaný, kvůli čemuž začal lákat vykradače kostelů. Vyrabovali nejen vnitřní vybavení tohoto svatostánku, v roce 2006 přišel kostel ve Skokách dokonce o své měděné báně a zvony. Zázračný obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků naštěstí přežil. Místní kněz jej totiž v předtuše schoval na faru v Teplé. V současnosti je tento restaurovaný obraz k vidění v klášteře premonstrátů v Teplé. V kostele ve Skocích se přitom nalézá jeho fotokopie.
Do Skoků u Žlutic se dnes dostanete pouze prašnou cestou plnou výmolů, která vede z osady Polom. Když se tudy vydáte, dostanete se k ruinám bývalého hostince, hřbitovu a především k opuštěnému, ale stále majestátnímu kostelu. Přestože se na první pohled může zdát, že Skoky jsou zapomenutým místem, zůstala jim duchovní síla a jedinečná atmosféra.
Dnes je kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích majetkem Kanonie premonstrátů v Teplé. O jeho záchranu a oživení se starají dobrovolníci ze spolku „Pod střechou“. Tento spolek, společně s dalšími organizacemi, jednotlivci a institucemi, včetně Karlovarského kraje, Ministerstva kultury ČR a měst Žlutice a Bochov, přispívá na postupnou rekonstrukci kostela. Peníze se získávají také prostřednictvím sbírek a darů. Díky těmto aktivitám se do Skoků pomalu vrací život. Někdejší slávu tohoto poutního místa připomínají i poutě a kulturní akce, které se zde konají v průběhu roku.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skoky_(%C5%BDlutice)
https://www.hrady.cz/clanky/na-skok-k-panence-do-skoku-dil-treti-jako-fenix
https://cs.wikipedia.org/wiki/Panenka_Sk%C3%A1kav%C3%A1
https://www.skoky.eu
https://www.facebook.com/mariastock.skoky