Článek
Zrození mariánského poutního místa
Malá vesnice na Karlovarsku jménem Skoky (německy Maria Stock) se stala v předchozích staletích významným poutním místem díky zázračnému obrazu Panny Marie Pomocné, který přitahoval věřící z celých Čech. Vše začalo v roce 1717, kdy místní sedlák Adam Lienert nechal na svém pozemku postavit skromnou kapličku Panny Marie Pomocnice. Učinil tak z důvodu, že se mu ve snu zjevila Panna Marie a připomněla mu slib, který dal kdysi faráři v nedalekých Žluticích.
Sedlák Lienert do kaple umístil kopii zázračného obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova, jehož autorem byl toužimský malíř Johannes Wolfgang Richter. Brzy poté se ve Skokách podle popisu věřících začaly dít zázraky – lidé se uzdravovali a zázračná pověst obrazu se rychle šířila do okolí. Zprávy o těchto zázracích přitáhly pozornost nejen obyčejných lidí, ale také šlechty.
Kaplička ve Skokách.
Hraběnka Františka Sibylla Augusta z Baden-Badenu následně povolila konání mší a procesí, které se staly pravidelnou součástí života ve Skocích. Již v roce 1736 přicházelo na poutě do Skoků přes 29 tisíc věřících. Pro takový počet poutníků byla malá kaplička nedostatečná, a tak se markrabě Ludvík Vilém z Baden-Badenu se svou ženou Františkou rozhodli nechat postavit nový barokní kostel, který by dokázal pojmout davy lidí.
Stavby nového kostela, která byla financována z příspěvků věřících, se ujal stavitel Johann Schmied z Útviny. Kostel Navštívení Panny Marie dokončil v letech 1736 až 1738. Tento jednolodní kostel stojí na zděné terase a dominuje mu monumentální dvouvěžové průčelí, které vítalo tisíce poutníků. V hlavní lodi jsou dřevěné klenby a podzemí kostela odvodňují dvě gravitační štoly.
Zaniklá obec Skoky s poutním kostelem Navštívení Panny Marie a bývalým Schopfovým hostincem čp. 21.
Vnitřní výzdoba kostela ve Skokách bývala velmi působivá. Hlavní oltář v rokokovém stylu byl postaven kolem roku 1760 a doplňovaly ho dva boční oltáře zasvěcené svatému Josefovi a Janu Nepomuckému. Nejvýznamnějším prvkem byl oltářní obrazový prospekt uzpůsobený speciálně pro poutní provoz, který zahrnoval pohyblivý obraz Panny Marie Pomocné. A právě od tohoto pohyblivého obrazu je pravděpodobně odvozeno zlidovělé rčení „Panenko Skákavá“, kterým v dnešní době vyjadřujeme údiv.
Poutníci mohli k tomuto obrazu přistupovat schodištěm mezi dřevěnými kulisami andělů a holubice Ducha svatého, což vytvářelo dojem, že jsou pod nebesy. V oltářním stole bylo dokonce třináct otvorů, které sloužily k umístění devocionálií poutníků k posvěcení. Tento unikátní prvek přitahoval poutníky z celých Čech, což ještě více posilovalo pověst místa jako „českých Lurd“.
Obraz Panny Marie Pomocnice z kostela ve Skokách.
Velkou slávu Skoků vystřídal velký zmar
V polovině 18. století dosáhla sláva Skoků svého vrcholu. Na procesích se každoročně scházelo až 40 tisíc poutníků, kteří zde hledali nejen duchovní povzbuzení, ale i fyzické uzdravení. Příběhy o zázračných uzdraveních a milostech udělených Pannou Marií Skokovskou se šířily po celé zemi. Místo se stalo synonymem naděje a víry v pomoc Panny Marie. Tato sláva trvala až do konce 18. století, kdy císař Josef II. v roce 1784 vydal nařízení, které zakazovalo pořádání procesí na svatá místa. Skoky přišly o svou výsadní pozici a kostel sloužil jen místním obyvatelům.
Po zákazu procesí kostel a celá obec Skoky začaly chátrat. Sami místní neměli dostatek prostředků na údržbu. Když se začátkem 20. století zdejší kostel nacházel ve velmi špatném stavu, převzali jej premonstráti z kláštera v Teplé a pod vedením opata Helmera jej nechali v roce 1903 opravit. Znovuotevření tohoto kdysi slavného mariánského místa přitáhlo tisíce poutníků a vypadalo to, že Skoky zažijí druhou vlnu své slávy.
Pohlednice ze Skoků, která pochází přibližně z roku 1930.
Tento návrat byl pouze dočasný. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a Skoky se vylidnily. V obci, v níž dříve fungovala fara, škola, dvě hospody a obchody, žilo v 28 domech 134 obyvatel, z nichž všichni se totiž hlásili k německé národnosti. Poté, co odešli původní němečtí obyvatelé, na jejich místo přišla hrstka dosídlenců převážně z oblasti středního Slovenska. Obydleli přitom 18 domů, zbývající začaly podléhat zkáze.
Studna, ve které tragicky zemřela poslední obyvatelka Skoků.
Poslední obyvatelka Skoků tragicky zemřela ve studni
Poslední ránu obci Skoky zasadily události po komunistickém převratu v roce 1948. V roce 1950 byla tajnou operací „K“ zabavena premonstrátská fara a klášter v Teplé uzavřen. Poutníci, kteří se do Skoků vraceli i po válce, byli sledováni tajnou policií. Obec Skoky u Žlutic byla následně zcela odříznuta od světa v důsledku výstavby Žlutické přehrady, která v roce 1969 zatopila údolí pod obcí. Tato přehradní nádrž přeřušila jedinou tehdy sjízdnou cestu do Skoků, ale i přívod elektrického proudu. Zbývající obyvatelé se museli přestěhovat do vedlejších obcí, ve Skokách jako jediná zůstala Marie Holešová, která zde žila jako poustevnice.
Marie Holešová pobývala bez sousedů a bez elektřiny ve vesnici, kterou postupně ničily bagry. V bývalém hostinci na adrese Skoky čp. 21 se rozhodla zůstat proto, že si přála být pohřbena na zdejším hřbitově vedle své dcery Štefinky, která zemřela v 60. letech 20. století. Toto přání se jí bohužel nesplnilo. Marie Holešová tragicky utonula roku 1982 ve studni před svým domem. Její tělo nakonec pohřbili v nedalekém Bochově, protože skokovský hřbitov byl již zrušen. Po smrti této poslední obyvatelky vesnice Skoky definitivně zanikla.
Současná podoba interiéru kostela ve Skokách.
Nový život ve Skokách
Ani po pádu komunismu se kostel ve Skokách u Žlutic nedočkal happyendu. Byl zavřený, ale stále zachovaný, kvůli čemuž začal lákat vykradače kostelů. Vyrabovali nejen vnitřní vybavení tohoto svatostánku, v roce 2006 přišel kostel ve Skokách dokonce o své měděné báně a zvony. Zázračný obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků naštěstí přežil. Místní kněz jej totiž v předtuše schoval na faru v Teplé. V současnosti je tento restaurovaný obraz k vidění v klášteře premonstrátů v Teplé. V kostele ve Skocích se přitom nalézá jeho fotokopie.
Do Skoků u Žlutic se dnes dostanete pouze prašnou cestou plnou výmolů, která vede z osady Polom. Když se tudy vydáte, dostanete se k ruinám bývalého hostince, hřbitovu a především k opuštěnému, ale stále majestátnímu kostelu. Přestože se na první pohled může zdát, že Skoky jsou zapomenutým místem, zůstala jim duchovní síla a jedinečná atmosféra.
Dřevěná kaplička (na fotce vpravo) před kostelem ve Skokách je postavená z dřevěných zbytků bání.
Dnes je kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích majetkem Kanonie premonstrátů v Teplé. O jeho záchranu a oživení se starají dobrovolníci ze spolku „Pod střechou“. Tento spolek, společně s dalšími organizacemi, jednotlivci a institucemi, včetně Karlovarského kraje, Ministerstva kultury ČR a měst Žlutice a Bochov, přispívá na postupnou rekonstrukci kostela. Peníze se získávají také prostřednictvím sbírek a darů. Díky těmto aktivitám se do Skoků pomalu vrací život. Někdejší slávu tohoto poutního místa připomínají i poutě a kulturní akce, které se zde konají v průběhu roku.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Skoky_(%C5%BDlutice)
https://www.hrady.cz/clanky/na-skok-k-panence-do-skoku-dil-treti-jako-fenix
https://cs.wikipedia.org/wiki/Panenka_Sk%C3%A1kav%C3%A1
https://www.skoky.eu
https://www.facebook.com/mariastock.skoky
