Hlavní obsah
Lidé a společnost

Zámek Odry vyhodili funkcionáři roku 1966 do povětří. Na jeho místě vznikl socialistický obchoďák

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Neznámý, Volné dílo, Wikimedia Commons

Ve městě Odry stojí obchodní dům Odra. V těchto místech se po staletí nacházel oderský zámek, který však po rekonstrukci roku 1964 vyhořel a o dva roky později jej režim vyhodil do povětří.

Článek

Do roku 1966 stával ve městě Odry, které se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, majestátní barokní zámek. Nelogický odstřel tohoto klenotu tehdejším komunistickým režimem je dodnes pro místní velmi citlivou záležitostí. Existenci zámku Odry v současné době připomíná dlouhodobá výstava, kterou nechalo město Odry instalovat v zazděných výkladcích obchodního domu Odra. Tento obchodní dům vystavěný za socialismu totiž stojí přesně na místě zničeného barokního zámku.

Historie zámku Odry sahala až do 14. století

Zámek Odry, který navždy zmizel z povrchu zemského 7. července 1966, patřil několik set let neodmyslitelně k městu Odry. Šlo o původně gotický hrad pánů ze Šternberka, který vyrostl v roce 1380 v severovýchodním nároží městských hradeb a na okraji svahu k pravému břehu řeky Odry. Tento mohutný gotický hrad, který byl postaven na obranu proti nájezdům Tatarů, byl údajně proti městu Odry uzavřen křídlem s vysokou věží.

V letech 1427 až 1433 se oderského hradu zmocnili husité. Následně poté hrad vlastnily různé šlechtické rody. Za zmínku stojí, že oderský hrad byl v 17. století přestavěn do podoby blížící se renesančnímu zámku. Nejdůležitější přestavba následně probíhala v letech 1730 až 1736, kdy tehdejší majitel František Leopold Lichnovský z Voštic nechal zbourat západní část starého zámku s věží a na tomto místě vystavěl reprezentativní barokní zámek, a to za účasti významného rakouského architekta J. L. Hildebrandta.

Díky tomuto počinu se v Odrách zrodila honosná zámecká rezidence, která se ještě v roce 1834 dočkala klasicistní úpravy, jež se odrazila především v podobě zámeckých fasád a parku. I následující staletí patřil oderský zámek k nejcennějším zámeckým stavbám v celé severní Moravě a ve Slezsku.

Foto: Neznámý, Volné dílo, Wikimedia Commons

I po druhé světové válce bylo v zámku Odry živo

Posledním majitelem oderského zámku se stal hrabě Adam Potocki z polského šlechtického rodu Potockých. Zámek vlastnil za první republiky a až do konce druhé světové války v této stavbě neprováděl žádné úpravy, oderský zámek tak zůstaval v podobě z roku 1834.

Po konci druhé světové války předal polský majitel Adam Potocki (1896–1966), který za války působil jako letec RAF a který po válce emigroval za rodinou do Londýna, zámek v Odrách Československu. Jelikož byl tento klenot během bojů o město na jaře roku 1945 poškozen, československý stát se musel následně postarat o jeho opravu.

Již koncem roku 1950 byl zámek v Odrách významně zrekonstruován a následně jej město Odry využívalo pro své správní a kulturní potřeby. V opravené budově se nacházely například kanceláře, knihovna, městský archiv nebo hudební škola. Později zde byla také úřadovna Veřejné bezpečnosti. V opravených prostorách zámku se dále nacházel byt správce zámku, dále zde byly přednáškový a hudební sál pro veřejnost, loutková scéna a klubovny.

V letech 1952 až 1953 byla rovněž opravena zámecká kaple, při této rekonstrukci došlo k odkrytí a zrestaurování původních barokních fresek. Pamětníci si rovněž vzpomínají na to, že od roku 1954 stály v zahradě před zámkem sochy Stalina a Gottwalda.

Foto: Palickap - Own work, CC BY 4.0, Wikimedia Commons

Bývalý zámecký park, fotka z léta roku 2024.

Požár v roce 1964: Začátek konce

Požár zámku Odry, který vypukl 17. ledna 1964, byl velkým neštěstím. Ale nad následnou demolicí tohoto majestátního skvostu 7. července 1966 zůstává rozum stát.

Jak požár zámku Odry 17. ledna 1964 vůbec vznikl? Toho dne prováděli zaměstnanci komunálních služeb města Odry opravu sálu loutkové scény v prvním patře zámku a přitom v tomto sálu topili ve dvou kamnech dřevem a hnědým uhlím. Jelikož večer měla probíhat divadelní zkouška, nechali po 15. hodině jedna kamna v provozu. V komíně však začal hořet zazděný trám, který se vznítil od horkého vzduchu. Oheň se rychle rozšířil na krov a podlahu půdy a nakonec zachvátil velkou část střechy zámku.

Poslední oprava krovů a trámů v budově zámku byla prováděna v roce 1924, nedalo se proto již zjistit, kdo za to odpovídal, ani kdo by se mohl vyjádřit k zazdění trámu v komíně. Protože nebylo známo, že v komíně je zazděný trám, což bylo šetřením prokázáno, nelze činit za způsobení požáru zodpovědnou žádnou osobu.
Vyjádření okresního prokurátora.

Na místo dorazilo několik hasičských jednotek, kterým se postupně podařilo dostat požár pod kontrolu. Následně pracovník Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody 21. ledna 1964 zjistil, že shořela skoro celá střecha zámku, kromě asi 8 metrů na jižním křídle, kde zůstaly nedotčené trámové stropy nad prvním patrem. Freskový strop nad kaplí nebyl také poškozen. Ostatní trámové stropy se však zřítily a mnoho oken a dveří bylo vážně poškozeno. Hlavní schodiště bylo zavaleno sutí, stejně jako dřevěné zábradlí.

Přízemní prostory, většinou s klenutými stropy, požár nezasáhl, ale byly promočené vodou z hašení. Sklepy zůstaly netknuté. Nadstřešní část komína se zřítila do prostoru bývalého hlediště loutkové scény a ve zdivu přízemí se objevily praskliny, které vznikly kvůli zřícení konstrukcí nad ním.

Památkáři chtěli zámek obnovit, funkcionáři prosadili demolici

Krajské památkové středisko v Ostravě doporučilo zvážit možnosti obnovy zámku, což měla řešit rada ONV v Novém Jičíně. Nakonec se bohužel političtí funkcionáři rozhodli pro demolici a město Odry přišlo o svou nejcennější architektonickou památku, která byla zároveň jedním z nejvýznamnějších zámeckých objektů severovýchodní Moravy.

Jak ovšem poukazují historici, tato demolice měla zakrýt drancování zámku. Původní vnitřní vybavení zámku Odry totiž bylo poničené nebo rozkradené. „Na vaši žádost jsem si dne 26. srpna 1964 prohlédl vyhořelý objekt barokního zámku v Odrách a musím konstatovat, že mnohem tísnivěji a drastičtěji na mně zapůsobily stopy a zásahy po barbarském drancování historické a urbanisticky velmi cenné památky než účinky živelné pohromy. Následky požáru jsou odstranitelné a nahraditelné, ale důsledky nekulturního drancování asi již nelze v plném rozsahu napravit. Po podrobné prohlídce požárem dotčených nosných konstrukcí (nosných zdí a kleneb) dospěl jsem k názoru, že rekonstrukce barokního zámku, který z hlediska urbanistického tvoří výrazný a osobitý monument v Odrách, je možná a nevyžádala by si po stránce stavební mimořádně velkých nákladů, nepřihlíží-li se ovšem ke škodám, které na objektu vznikly vnějšími, s požárem nesouvisejícími zásahy. Domnívám se, že je třeba přistoupit k urychleným zabezpečovacím pracím, zejména s ohledem na blížící se zimu, a urychleně vypracovat návrh na rekonstrukci, který jsem ochoten, budu-li o tom požádán, konzultovat,“ napsal pro Krajské památkové středisko v Ostravě odborný posudek prof. Ing. Mojmír Cigánek, DrSc., z brněnského Vysokého učení technického.

Dne 7. července 1966 byl zámek Odry na příkaz funkcionářů vládnoucí strany i přes protesty památkářů a veřejnosti vyhozen do povětří.

Třicet minut před odstřelem se architektovi Khierovi z Krajského památkového střediska v Ostravě podařilo dostat se k zámku; chtěl se pokusit odpalu zabránit, ale zástupci Městského národního výboru v Odrách ho velmi důrazně vyzvali k odchodu. Díry jsou vyvrtány, nabity dunaritem a drátky od jednotlivých náloží se sbíhají v ruce střelmistra. Architekt Khier odvrátil alespoň tvář. A pak se to stalo. Zámek Odry, jedna z významných architektur vrcholného baroka na Novojičínsku, vylétl dne sedmého července letošního roku do povětří.
Literární noviny, ročník 15/1966, číslo 50, strana 16

Na původním místě této historické památky dnes stojí betonový obchodní dům Odra, který vznikal v 70. letech 20. století a který se slavnostně otevřel v roce 1978. Na jeho průčelí si nelze dodnes nevšimnout velkých betonových figur zřejmě šťastně nakupujících lidí.

Před rokem 1989 režim cíleně likvidoval spoustu cenných šlechtických sídel. Kromě zámku Odry šlo například o zámky Horní Heřmanice, Nové Lublice nebo Maříž. Takový odstřel zámku Maříž navíc posloužil jako kulisa při natáčení francouzského válečného filmu.

Zdroj:

https://www.odry.cz/symbolicky-navrat-oderskeho-zamku/d-464507/p1=67562

https://www.odry.cz/odersky-zamek/d-419533

https://www.odry.cz/assets/File.ashx?id_org=10908&id_dokumenty=432030

https://www.odry.cz/assets/File.ashx?id_org=10908&id_dokumenty=463339

https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNII/15.1966/50/16.png

https://ostrava.rozhlas.cz/oderska-radnice-koupila-obchodni-dum-na-namesti-chce-tam-prestehovat-urad-a-6948572

https://www.facebook.com/photo/?fbid=887909490044743&set=pcb.887909606711398

https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/pulstoleti-od-pozaru-zamku-v-odrach.A140127_2027100_ostrava-zpravy_jog

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:
Město Odry
Nový Jičín

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz