Článek
Maříž není Paříž, ale má neuvěřitelný genius loci
Malebná Maříž má v současnosti neuvěřitelný genius loci. Její dnešní obyvatelé tuto kdysi izolovanou a zapomenutou vesnici u Slavonic znovu probudili k životu. Tato obec přitahuje zvláště kreativní duše, a to i díky tomu, že se v Maříži nachází jedna z nejznámějších keramických dílen Česka. Ostatně, věděl to i Václav Havel, který tuto dílnu v minulosti navštívil.
Slavná keramická dílna v Maříži.
Když se ohlédneme zpátky, v Maříži to nebylo tak idylické jako v současnosti. Tato vesnice byla výrazně poznamenaná politickými proměnami 20. století. Po druhé světové válce začala pro vesnici doba temna a tragický osud potkal zvláště zámek Maříž, ze kterého se do dnešní doby dochovaly jenom ruiny. Tento zámek, který byl kdysi novogotickou perlou s rozlehlým parkem, prakticky zmizel z povrchu zemského.
Souřadnice zámku Maříž: https://mapy.cz/s/fepojuhare
Dnešní kreativní Maříž.
Kdysi prosperující Maříž se proměnila ve vesnici duchů
Ještě před druhou světovou válkou bylo v Maříži velmi živo. Podle sčítání obyvatel z roku 1926 žilo v obci ve více než šesti desítkách domů celkem 289 osob. Z toho 223 mělo německou národnost, 44 českou národnost a 22 bylo jiné národnosti. V obci se nacházel velkostatek (tedy zámek s parkem a dvorem), dále zde byla jednotřídní německá škola, chudobinec, sýpka, škrobárna, mlýn s pilou, kovárna či kaple. Elektrifikace Maříže proběhla v roce 1929. K roku 1926 v obci dále působili 2 hostinští, 2 obchodníci, 2 truhláři, 2 krejčí, 1 kovář a 1 švec.
Po druhé světové válce nastal odsun německého obyvatelstva a Čechů v Maříži příliš nezůstalo. Tuto obec proto postupně osídlovali lidé české národnosti z blízkého okolí. Například v roce 1947 žilo v Maříži 182 obyvatel ve 46 domech a v roce 1950 189 obyvatel ve 48 domech.
Vesnice Maříž v současnosti.
Jelikož Maříž leží v těsné blízkosti hranic s Rakouskem, v roce 1951 zde komunistický režim začal budovat železnou oponu a obec se postupně vylidnila. V roce 1958 nastal druhý odsun, který tentokrát postihl Čechy. Obyvatelé Maříže museli pryč, místo nich nastoupili muži s emblémem psa na výložkách. Zato k nepříteli neproklouzla ani noha.
Jak uvádí Ústav pro studium totalitních režimů, Maříž byla určena k likvidaci a nakonec s rozšířením pohraničního pásma obehnána ostnatými dráty. Sčítání obyvatel v roce 1989 mluví za vše – v Maříži žila pouze jedna romská rodina a několik starších obyvatel. Z většiny domů zbyly pouze ruiny.
Zámek Maříž byl proslulý novogotickým stylem a rozlehlým okrasným parkem
Ještě tragičtější osud potkal po konci druhé světové války mařížský zámek, který vznikl v roce 1717 barokní přestavbou původní tvrze pocházející z konce 14. století. Během 19. století prošel zámek Maříž řadou úprav v duchu novogotiky. Kromě toho se jeho okolí proměnilo v jedinečné parkové úpravě ve stylu anglických krajinářských parků.
Pohlednice zámku Maříž z roku 1935.
Za první republiky měl zámek Maříž různé majitele a sloužil k různým účelům. Byl zde například penzion a jeho lovecký zámeček využívala německá Zemská komise pro ochranu dětí a mládeže z Brna jako prázdninovou osadu. Za druhé světové války byl v zámku Maříž zase tábor Říšské pracovní služby ženské mládeže.
Novogotická podoba zámku Maříž.
Po osvobození a odsunu německého obyvatelstva zámek Maříž nejprve obývala Rudá armáda, která jej opustila v září 1945. Zámek se statkem posléze připadl jako německý konfiskát československému Ministerstvu zemědělství. Následně sloužil ke kulturním akcím či jako sklad.
Po únoru 1948 byla tragédie zámku Maříž dokonána
Od února 1948 nastala v Československu socializace zemědělství, v Maříži tak nejprve působilo zřízení JZD Slavonice a následně JZD Maříž. Právě tímto odstartovalo období devastace zámku, došlo k probourání střechy v zámecké kapli, ve které si JZD zřídilo garáž pro zemědělskou techniku a skladiště hnojiv. Od roku 1951 komunistický režim Československa budoval v Maříži železnou oponu a už v roce 1955 se stal místní zámek ruinou. Koncem 70. let 20. století zůstávala stát pouze část zámku a velké věže, které místní obyvatelé rozebírali na stavební materiál.
Ruiny zámku Maříž.
Zbytky zámku komunistické Československo posléze za valuty v 80. letech 20. století propůjčilo francouzským filmařům, kteří jej při natáčení válečného filmu nechali vyhodit do povětří. Tento odstřel měl pro zámek Maříž osudné následky, od té doby přestal prakticky existovat.
Dnes ze zámku Maříž zůstaly pouze zbytky zdí severozápadního křídla do výšky prvního patra, které však nejsou zakonzervované. Vedle torza zámku najdete také pozůstatky bývalé zámecké kašny nebo obnovenou zámeckou studnu. Torzo zámku Maříž dále obklopuje zrevitalizovaný zámecký park s impozantní modřínovou alejí a skupinou 300 let starých dubů, které jsou tichým svědkem minulosti.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ma%C5%99%C3%AD%C5%BE
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ma%C5%99%C3%AD%C5%BE_(z%C3%A1mek)
https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-dobre-vypalena-mariz-mela-dvakrat-namale-40136728
https://eurozpravy.cz/magazin/mariz-smutny-pribeh-mizejiciho-zamku.2f788be0
https://www.poznatsvet.cz/clanek/mariz-hranice-socialismus.html
