Po stopách zločinu: Projděte se Graselovým loupežnickým revírem uprostřed České Kanady

Jana Jiřího Grasela, po kterém dodnes v češtině slovo „grázl“ označuje lumpa a ničemu, není třeba většině z nás blíže představovat. Narodil se roku 1790 v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic ve velmi chudé rodině, která stála na okraji společnosti. Jeho matka Regina byla dcerou žebráka a jeho otec Thomas pracoval jako ras; měl tedy na starost likvidaci uhynulých zvířat, což v té době byla společensky opovrhovaná práce.

Rodina Graselových neměla stálé bydliště ani trvalý příjem, bydlela nárazově v obydlích u rasoven nebo u příbuzných. Sám Graselův otec byl několikrát zatčen kvůli krádežím a tomuto „řemeslu“ učil i svého syna. Po drobných krádežích a pytláctví však delikty mladého Jana Jiřího sílily. Když měl 16 let, rakouské úřady na něj už vydaly zatykač.

Postupně se „vypracoval“ na vůdce ozbrojené bandy, která měla několik desítek členů a která začátkem 19. století terorizovala pomezí jižních Čech, jižní Moravy a Dolního Rakouska. V Dolních Rakousích jeho banda páchala zločiny hlavně v okolí Gmundu, Raabsu, Zwettlu a Hollabrunnu; v jižních Čechách a jižní Moravě to bylo zejména mezi Chlumem u Třeboně, Novou Bystřicí, Slavonicemi, Dačicemi, Jemnicí a Znojmem. V době napoleonských válek, kdy rakouská monarchie hospodářsky kolabovala a lidé živořili, tak měla Graselova banda doslova ideální podmínky.

Graselova loupežnická činnost vyvrcholila v letech 1813 až 1815. S kumpány přepadával pocestné, loupil v usedlostech nebo kradl dobytek. V mnoha případech se jeho banda nebála použít mučení a brutální násilí. Janu Jiřímu Graselovi je přičítáno přes 200 trestných činů, ke kterým patřily prosté krádeže, krádeže vloupáním nebo loupeže. Do svého zatčení přitom spáchal nejméně dvě vraždy.

Jan Jiří Grasel byl nakonec polapen roku 1815 v hostinci v dolnorakouském Mörtersdorfu. Soudní líčení se táhlo několik let a skončilo 31. ledna 1818 jeho popravou ve Vídni. Že se stal nechvalně známou osobou už za svého života, dokazuje fakt, že tuto popravu sledovalo několik tisíc lidí. A jeho poslední slova? „Ježiši, tolik lidí!“ řekl údajně těsně před tím, než mu navlékli oprátku.

Romantické legendy se kolem Jana Jiřího Grasela začaly šířit už za jeho života. Tyto legendy, jež se tradovaly zvlášť v Dolním Rakousku, jej proměnily v „českého Robina Hooda“, který bohatým bral a chudým dával. Skutečnost však byla mnohem drsnější. Nejen, že loupil v oblasti, která bohatstvím rozhodně neoplývala. Navíc se neohlížel ani na sociální původ okradených a svůj lup v podobě oblečení, koní, hodinek, nádobí, potravin nebo menších částek peněz se svými kumpány zpravidla rozprodal obchodníkům nebo propíjel po hospodách.

Když se na jaře 1814 Jan Jiří Grasel skrýval se svou bandou u známých ve Slavonicích, přepadla je policejní hlídka. Jeho kumpáni byli pozatýkáni, Graselovi se ale podařilo proklouznout a následně se skrýval v okolních lesích České Kanady, kde mezi Slavonicemi, Českým Rudolcem a Dolním Bolíkovem vede o dvě století později tematická Graselova stezka.

Podotýkám, že Graselových stezek je v Graselově bývalém loupežnickém rajonu hned několik, ale tato patří k těm turisticky nejznámějším. A zvlášť část této stezky mezi Českým Rudolcem a Slavonicemi v současnosti skrývá spoustu turistických zajímavostí.

První zastávkou Graselovy stezky, na kterou jsem vyrazila z Českého Rudolce, byl Graselův trezor, o kterém vám detailněji povím níže. Poté moje kroky vedly ke Graselově koupelně. Tato skupina žulových balvanů vás na první pohled zaujme tím, že obsahuje několik přirozeně vytvořených prohlubní, ve kterých se po dešti nebo při vyšší vlhkosti drží voda. Velké prohlubně při troše představivosti připomínají vanu, a právě proto se k nim váže pověst, podle které se měl Jan Jiří Grasel na tomto místě umývat.

Po cestě nad Graselovou koupelnou můžete zase obdivovat Schillerův kámen. Jde o monumentální seskupení velkých žulových balvanů, které dostaly své jméno po německém dramatikovi a básníkovi Friedrichovi Schillerovi (1759–1805). Tento umělec měl dle pověsti na tomto místě České Kanady údajně napsat své slavné drama Loupežníci.

Ve skutečnosti to není pravda, Schiller v této oblasti nepobýval a drama Loupežníci vytvořil v německém Mannheimu už v roce 1781. Tento Schillerův kámen je naopak památný. Dokládá to nápis na jednom ze žulových kamenů „Schillerstein 1905“, který byl vytesán u příležitostí stého výročí básníkovy smrti.

Největší turistickou atrakcí na Graselově stezce je jednoznačně Graselova sluj, která měla sloužit jako jedna z Graselových skrýší uprostřed České Kanady. Pověst vypráví, že právě pod tímto skalním převisem ohraničeným žulovými balvany se Jan Jiří Grasel v roce 1814 ukrýval před svými pronásledovateli. A jak dokládá ohniště před slují, táboří se zde dodnes.

Po trase od Českého Rudolce směr Slavonice dále narazíte na skálu se zabudovanou Graselovou trojmužnou předovku. Tato uměle instalovaná replika historické střelné zbraně je zajímavou novodobou atrakcí, která vás přiměje k zastavení. A to stejně jako již zmíněný Graselův trezor umístěný u rybníku Stoječínského rybníku směrem ke Stoječínu. V tomto případě jde o moderní land-artovou instalaci, která vznikla během letní dílny ve Slavonicích a kterou vytvořili Zdeněk Ruffer a Zora Krejčí .

Na závěr podotýkám, že všechny tyto turistické atrakce patří do Graselovské mytologie. Vážou se tedy k místům, která nejsou historicky doložená, ale po dvou staletích znovu oživují příběh nechvalně známého loupežníka. V kombinaci s krásnou přírodou České Kanady si však stojí za to tuto 12kilometrovou část Graselovy stezky z Českého Rudolce do Slavonic projít.

Souřadnice Graselovy stezky mezi Českým Rudolcem a Slavonicemi: https://mapy.com/s/dolakekoco

Zdroj:

Autorský článek

https://grasel.eu/graselova-stezka-slavonice/

https://www.wienbibliothek.at/besuchen-entdecken/blog/objekt-monats/objekt-monats-jaenner-2018-todesurteil-johann-georg-grasel

https://wasbishergeschah.at/artikel/Artikel_Alltag/2022-10-13_Ein_falscher_Robin_Hood-Johann_Georg_Grasel.html

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ji%C5%99%C3%AD_Grasel