Článek
Dne 1. dubna 1982 odstartoval z vojenského letiště Balice u Krakova sovětský dvouplošník Antonov An-2TD s číslem 7447. Oficiálně šlo o běžný výsadkový výcvik polského letectva. Ve skutečnosti se však na palubě odehrávala jedna z nejodvážnějších emigrací studené války.
Posádka se rozhodla uprchnout na Západ spolu s rodinami. Aby unikla radarům a protivzdušné obraně států Varšavské smlouvy, zvolila trasu přes tehdejší Československo. Nejnebezpečnější část jejich letu vedla nad územím dnešního Slovenska a skončila překonáním železné opony u řeky Moravy nedaleko Bratislavy. A to nad hlavami překvapených československých pohraničníků.
Polští letci útěk plánovali několik týdnů a vzali s sebou rodiny
V prosinci 1981 vyhlásil generál Wojciech Jaruzelski v Polsku stanné právo. Režim se snažil zlomit odborové hnutí Solidarita a zastavit sílící opozici. Tisíce lidí skončily v internačních táborech, armáda obsadila ulice a cestování do zahraničí se ještě více zkomplikovalo. Mezi těmi, kdo přemýšleli o útěku, byli i vojáci z 13. pluku dopravního letectva v Krakově.
Hlavním organizátorem celé akce se stal praporčík Krzysztof Wasilewski. Jeho manželka již dříve odešla do Spojených států a on se k ní chtěl dostat z Polska i se svou dcerou. Jako příslušník armády ale neměl prakticky žádnou šanci získat povolení k vycestování a navíc byl po emigraci své manželky odstaven od létání. Postupně proto pro útěk přemluvil své kolegy Andrzeje Malce a Jerzyho Czerwińského, kteří se rozhodli utéct na Západ společně se svými rodinami.
Tito vojenští piloti plánovali útěk několik týdnů. Museli v prvé řadě najít místo, kde by mohli tajně přistát a naložit rodiny, aniž by vzbudili pozornost. Původně uvažovali o rozestavěném úseku budoucí dálnice. Nakonec však usoudili, že je příliš dobře viditelný z okolí letiště. Volba padla na louku poblíž přívozu přes Vislu u obce Czernichów.
Polští vojenští piloti Andrzej Malec a Jerzy Czerwiński po úspěšném přistání ve Vídni.
Když nadešel den útěku, použili předem domluvený signál. Andrzej Malec zavolal manželce a oznámil jí, aby vzala dceru k lékaři. Ve skutečnosti to znamenalo, že se dnes odlétá. Ženy s dětmi a také s Krzysztofem Wasilewskim zamířili na smluvené místo, kde na střechu Fiatu 126p, kterým přijeli, položili jako potvrzovací znamení, že jde vše podle plánu, bílý ručník.
Antonov An-2TD s vojenským číslem 7447 se třemi muži na palubě odstartoval z Balic 1. dubna 1982 v 11:45. Řídicí věži posádka oznámila, že pokračuje v běžném výsadkovém letu. Ve skutečnosti zamířila k Czernichówu, kde po přistání na louce začaly do letounu nastupovat ženy, děti a Krzysztof Wasilewski. Na palubě se ocitli Andrzej Malec s manželkou a dítětem, Jerzy Czerwiński s manželkou a dítětem, Krzysztof Wasilewski s dcerou a mechanik Bolesław Wrona. Právě mechanik ovšem nebyl na rozdíl od ostatních zasvěcen do plánu útěku. Teprve když viděl nastupovat rodiny, pochopil, že nejde o běžný let. Přestože emigrovat nechtěl, zůstal na palubě. „Tam na louce jsem čekal spolu se dvěma manželkami Czerwińského a Malce a se třemi dětmi, mezi nimiž byla i moje vlastní dcera. Všech šest jsme rychle nastoupili do letadla. V té chvíli už nebylo cesty zpět,“ vypověděl Krzysztof Wasilewski.
Nad Československem letěli jenom několik desítek metrů nad zemí
Po odletu z Czernichówa zamířil Antonov na jihozápad směr Československo. Andrzej Malec pilotoval letadlo, naopak Krzysztof Wasilewski navigoval podle improvizované mapy, kterou si vytvořil v tajné kanceláři z výstřižků a kopií map poté, co byl odstaven od létání.
„Posadil jsem se na pravé sedadlo a plnil roli navigátora, zatímco Andrzej Malec usedl vlevo v pilotní kabině a řídil letadlo. Byl to vynikající pilot, který byl dokonce jednou vyhlášen nejlepším pilotem své jednotky. Původně určený druhý pilot Jerzy Czerwiński zůstal v kabině u rodin a dohlížel na palubního technika, aby jejich plán útěku neprozradil nebo se nepokusil zasáhnout pilotům do řízení,“ upřesnil ve svých vzpomínkách Krzysztof Wasilewski.
Nejnebezpečnější okamžik celého letu na Západ přišel ještě před příletem do československého vzdušného prostoru. Antonov vletěl do úzkého údolí v oblasti Bielska-Białé na jihu Polska. Posádka se snažila držet co nejníže a přitom neztratit orientaci. Při průletu si však letoun poškodil spodní část křídel. Toto poškození sice nebylo fatální, ale zvýšilo odpor vzduchu a spotřebu paliva. Piloti si přestali být jisti, zda dokážou doletět až do původně plánovaného cíle, kterým byla americká vojenská základna Bad Tölz v Západním Německu. Proto se rozhodli, že poletí na jih do Vídně.
Posádka věděla, že největší nebezpečí ji čeká právě nad Československem. V roce 1982 byla československo-rakouská hranice jedním z nejstřeženějších úseků železné opony. Prostor sledovaly radary, pohraniční jednotky i protivzdušná obrana. Pokud by byl stroj odhalen, mohly proti němu vzlétnout československé stíhačky MiG. Polští piloti proto při přeletu nad Československem letěli extrémně nízko, a to v maximální výšce 50 až 70 metrů nad zemí. Nejprve přeletěli severní a následně západní Slovensko a do Rakouska se dostali do prostoru Hohenau an der March, což je oblast u řeky Moravy nedaleko Bratislavy.
Antonov s polskými uprchlíky překročil československo-rakouskou hranici v prostoru rakouského Hohenau an der March (viz foto) u řeky Moravy severovýchodně od Vídně. Na československé straně tomuto prostoru odpovídala oblast Moravský Svätý Ján – Záhorská Ves – Vysoká pri Morave.
Na československo-rakouské hranici těsně minuli strážní věž
Jak později zavzpomínali účastníci tohoto útěku, nad Československem kopírovali údolí, lesy a silnice a snažili se tak ztratit v radarovém šumu, který vytvářel okolní terén. „Letěli jsme tak nízko, že jsme viděli tváře řidičů v autech jedoucích po dálnici. Všechno jsme dělali pro to, abychom se vyhnuli československým radarům protivzdušné obrany,“ uvedli Andrzej Malec a Jerzy Czerwiński.
„V Československu jsme dokonce přeletěli nad vojenskými jednotkami a obrněnými vozidly,“ dodal Krzysztof Wasilewski. Vzhledem k tomu, že Antonov An-2TD používaly skoro všechny armády východního bloku, českoslovenští vojáci, nad nimiž polští letci prchající na Západ letěli, pravděpodobně nic netušili. Možná si dokonce mysleli, že letadlo je součástí vojenského cvičení.
A jak probíhal jejich přelet nad přísně střeženou československo-rakouskou hranicí? Krzysztof Wasilewski po letech zavzpomínal, že Andrzej Malec, který letoun pilotoval, zamířil ve výšce zhruba 10 až 20 metrů nad zemí přímo proti jedné ze strážních věží. Podle jeho slov byli českoslovenští pohraničníci natolik v šoku, že nestihli zareagovat. „Malec se stočil přímo k věži a to pravděpodobně přesvědčilo vojáky, aby na nás nestříleli. Nedokážu ani vyjádřit, jak velký respekt jsem měl k jeho leteckým schopnostem,“ řekl Wasielewski v roce 1998.
Antonov těsně po přistání na vídeňském letišti.
Ve Vídni z Antonova vystoupilo devět vyděšených lidí
Jakmile se polští letci s rodinami dostali nad Rakousko, Antonov vystoupal přibližně do výšky 600 metrů a posádka navázala spojení s řízením letového provozu ve Vídni. Sovětský dvouplošník Antonov An-2 s polskou posádkou na palubě následně přistál na vídeňském letišti Schwechat 1. dubna 1982 ve 13:47.
„Byl slunečný jarní den a já měl službu na malé věži na odbavovací ploše. Toto pracoviště jsem měl rád, protože odtud byl nádherný výhled na celou letištní plochu. Až do poledne probíhal 1. duben 1982 klidně. Pak jsem si náhle všiml obrovského dvouplošníku letícího velmi nízko nad oblastí Katharinenhofu. Po několika minutách kroužení přistál a pojel do Centra všeobecného letectví (GAC). Byl jsem zvědavý, co tam toto neobvyklé letadlo dělá, a tak jsem se do GAC vydal autem. Dveře letadla se otevřely a vystoupilo z nich devět vyděšených lidí,“ vypověděl bývalý provozní ředitel letiště Schwechat Gerhard Gruber, který byl přímým svědkem přistání Antonova s uprchlíky.
Rakouské úřady nejprve nevěděly, co si o celém případu myslet. Na letišti se objevil vojenský stroj z východního bloku plný mužů, žen a dětí. Policie proto nejprve všechny vyslechla. Jelikož mechanik Bolesław Wrona nechtěl emigrovat a rozhodl se vrátit do Polska, rakouské úřady začaly tento případ posuzovat jako možný únos letadla.
Polští piloti Andrzej Malec a Jerzy Czerwiński byli zatčeni pro podezření z únosu letadla s členem posádky na palubě. Ostatní, včetně civilně oblečeného Krzysztofa Wasilewského, skončili v uprchlickém táboře v Traiskirchenu. Malec a Czerwiński nejprve dostali trest jednoho roku vězení, po odvolání byl jejich rozsudek zmírněn na podmínku.
Letoun An-2TD s trupovým číslem 7447 byl vyroben v roce 1966 v leteckých závodech WSK PZL Mielec. Dne 10. ledna 1967 byl zařazen do služby na letišti Balice u Krakova, kde plnil operační úkoly pro polskou armádu. Po vyřazení z vojenské služby v roce 2012 se stal létajícím exponátem Muzea polského letectví v Krakově. V současnosti je tento „Vídeňák“ pravděpodobně nejslavnějším letounem An-2 v Polsku.
„Vídeňák“ létá dodnes, v roce 2019 se vrátil do cíle svého útěku přes železnou oponu
Jaké byly další osudy těchto polských emigrantů? Praporčík Krzysztof Wasilewski s dcerou odletěl za svou manželkou do Spojených států už v červnu 1982. Rodiny polských vojenských pilotů Malce a Czerwińského se do USA dostaly o rok později a žijí zde dodnes. Komunistické Polsko je mezitím v nepřítomnosti odsoudilo k patnácti letům vězení a propadnutí majetku. Po pádu komunismu byli rehabilitováni a v roce 1995 jim prezident Lech Wałęsa udělil milost.
Velmi zajímavý osud potkal také vojenský Antonov An-2, který Rakousko po vyšetřování vrátilo zpátky do Polska. Následně pokračoval ve službě u polského letectva a vyřazen byl až roku 2012. V současnosti je součástí sbírek Muzea polského letectví v Krakově, přezdívá se mu Wiedeńczyk (Vídeňák) a je stále udržován v letuschopném stavu.
V roce 2019 se tento vojenský Antonov dokonce symbolicky znovu podíval do Vídně, odstartoval z okolí Krakova a letěl přibližně stejným směrem jako v roce 1982. Na jeho palubě seděli také původní účastníci útěku, tentokrát čestní hosté Andrzej Malec a Jerzy Czerwiński, pro které šlo po 37 letech o velmi emotivní návrat na místo, kde získali svobodu.
Zdroj:
https://zbiam.pl/artykuly/slynna-lotnicza-ucieczka-z-krakowa-do-wiednia
https://www.austrianwings.info/2022/12/dramatische-flucht-in-die-freiheit-mit-dem-wiedenczyk-im-tiefflug-von-krakau-nach-wien/
https://dziendobry.tvn.pl/styl-zycia/andrzej-malec-i-jerzy-czerwinski-porwali-wojskowy-samolot-tak-mowia-o-swojej-brawurowej-ucieczce-to-byla-partyzantka-da313169-ls5325312
https://trybun.org.pl/2019/06/14/wiedenczyk-samolot-ktory-dolecial-do-wolnosci
https://afterburner.com.pl/antonov-an-2td-wiedenczyk-viennese-xtremeair-xa41-sukhoi-su-26
https://www.aeroklubkrakowski.pl/fundacja-wiedenczyk-i-muzealny-an-2
