Článek
Ve vile milující otec, v táboře nemilosrdné zvíře
Dostihla ho karma. Zakladatel a první velitel německého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim Rudolf Höss byl 16. dubna 1947 oběšen na místě bývalého tábora Osvětim I. Šibenice stála u zbytků budovy tábora gestapa, hned vedle prvního osvětimského krematoria.
Höss byl popraven pouhých 100 metrů od vily, v níž se svou manželkou a pěti společnými dětmi za války několik let žil. Uvnitř vily se choval jako milující otec, za ostnatým drátem se z něj stalo nemilosrdné zvíře.
V Osvětimi budoval vzorový koncentrační tábor
Němec Rudolf Höss poprvé navštívil Osvětim 18. dubna 1940 coby člen komise, která posuzovala, zda je vybrané místo vhodné pro zřízení koncentračního tábora. Po nástupu do funkce Lagerkommandanta (velitele tábora) 4. května 1940 osobně dohlížel na výstavbu, zahájil přípravné práce pro přijetí prvních vězňů a se svědomitostí a elánem postupně vytvářel „vzorový koncentrační tábor“.
Höss v tomto případě zužitkoval své předchozí zkušenosti. Od roku 1934 totiž sloužil v koncentračním táboře Dachau a od roku 1938 v koncentračním táboře Sachsenhausen, kde později působil přímo jako vedoucí tábora.
V prvních letech byl koncentrační tábor Osvětim určen především pro polské politické vězně. V roce 1941 dostal Höss od Himmlera za úkol přeměnit Osvětim na největší vyhlazovací tábor. Aby načerpal inspiraci vražedných metod, navštívil vyhlazovací tábor v Treblince. Masové popravy zplynováním začaly v Osvětimi v létě 1941. Höss na ně osobně dohlížel až do konce své služby v tomto koncentračním táboře, která se datovala k prosinci 1943. V květnu 1944 se Höss do Osvětimi ještě vrátil, aby zde „pomáhal“ při likvidaci přibližně 400 tisíc maďarských Židů.
Vila v Osvětimi, v níž v letech 1940 až 1943 žila rodina Hössova.
Zdánlivá idylka Hössových ve velkém domě se zahradou
Do Osvětimi Höss nepřijel sám, ale se svou celou rodinou, která žila v letech 1940 až 1943 ve velkém domě s krásnou a udržovanou zahradou. Paradoxně tato zahrada se nacházela pouhých 100 metrů od nejbližšího krematoria největšího nacistického koncentračního tábora, kam Rudolf Höss coby otec od rodiny chodil každý den vzorně do práce. Jeden z jeho vnuků Rainer později vzpomínal, že Hössovy děti si ze zralých jahod rostoucích na zahradě musely oprašovat popel. Kromě toho všichni museli vidět stoupající kouř z komínů krematorií a slyšet křik a další zvuky, které na zahradu doléhaly z tábora.
Dvoupatrový dům, ve kterém Hössovi žili, původně patřil bývalému seržantovi polské armády jména Soja, který byl odsud počátkem druhé světové války násilně vystěhován. Vilu a její zahradu od koncentračního tábora Osvětim nejprve odděloval pouze plot z ostnatého drátu. Aby si na zahradě mohly hrát a nerušeně odpočívat Hössovy děti, byla zde v roce 1942 vystavěna tři metry vysoká betonová zeď.
Po Hössově boku stála jeho manželka Hedwiga, kterou si vzal 17. srpna 1929. Tito manželé sdíleli stejný pohled na svět a shodli se spolu na těch nejdůležitějších otázkách. Hedwiga znala přesvědčení svého manžela, přijala jeho profesi a stejně jako on nenáviděla Židy a Poláky.
Naše názory na život byly ve všech oblastech konzistentní. Ve všech směrech jsme se doplňovali.
Během svého pobytu v Osvětimi Hössová zaměstnávala ve své domácnosti dvě polské švadleny, které přešívaly nebo opravovaly oblečení ukradené obětem koncentračních táborů. Kromě toho zaměstnávala také vězně a civilní nucené pracovníky, kteří jí ve vile pomáhali s prací v domácnosti a na zahradě. To ovšem nebylo vše. Hedwiga Hössová zřídila uvnitř koncentračního tábora šicí dílnu, ve které musely vězněné ženy šít oblečení hlavně pro manželky příslušníků SS.
Nejstarší Hössův syn byl sadista
V manželství se Hössovým postupně narodilo celkem pět potomků. A to syn Klaus-Berndt (1930), dcera Ingebritte (1933), dcera Heidetraut (1934), syn Hans-Jürgen (1937) a nejmladší dcera Annegret, která přišla na svět 7. listopadu 1943 přímo v Osvětimi. Höss byl starostlivým a milujícím otcem, za plotem z ostnatého drátu uprostřed koncentračního tábora Osvětim se však choval jako zvíře.
Höss byl doma ideálním otcem. Miloval děti. V jejich pokoji s nimi rád ležel na gauči. Líbal je, mazlil se s nimi a krásně s nimi mluvil. Za prahem svého domu se zcela proměnil.
Hössovi vychovávali své děti podle zásad nacistické ideologie. O narozeninách a jiných rodinných svátcích společně zapalovali svíčky Lebenlichter, tedy svíčky života, který jim speciálně posílal Hitler.
Zaměstnanci manželů Hössových navíc vzpomínali, že jejich nejstarší syn Klaus, který patřil k Hitlerjugend, vykazoval známky sadismu. Týral zvířata ve stáji a bičoval vězně, které potkal při jízdě na koních. Rád vjížděl do skupin vězňů nebo je dokonce střílel vzduchovkou, prakem, ale i revolverem.
Po konci druhé světové války schoval Rudolf Höss svou manželku a pět společných dětí do cukrovaru ve St. Michaelisdonn na severu Německa. Hedwiga zde byla později vyslýchána britskými vojáky. Höss se od své rodiny oddělil a pokusil se o změnu identity. Ruku 1946 byl však zatčen a následně odsouzen k smrti. Rozsudek smrti byl vykonán 16. dubna 1947 na půdě hlavního tábora Osvětim. Ve svých posledních slovech Höss zaslal pozdrav své manželce a svým dětem.
Šibenice, na které byl Höss popraven v roce 1947, stojí dodnes v památníku koncentračního tábora Osvětim.
Jak dopadly Hössovy děti a jeho manželka?
Děti Rudolfa Hösse a jeho manželka celý svůj zbývající život o událostech za druhé světové války mlčely, nebo je dokonce popíraly. Klaus Höss po válce odjel do německého Stuttgartu, následovala jej jeho matka a zbývající sourozenci. Později tento nejstarší syn Rudolfa Hösse emigroval se svou manželkou do Austrálie, kde žil se svou rodinou v Sydney. Právě zde počátkem roku 1986 zemřel na cirhózu jater v důsledku alkoholismu.
Ingebritte Hössová se vyučila kloboučnicí. Během Frankovy éry se přestěhovala do Španělska, kde ji jako modelku objevil módní návrhář Cristóbal Balenciaga. Ve Španělsku se seznámila se svým budoucím manželem, který měl americké občanství. Následně s ním odcestovala do USA, kde spoustu let pracovala v židovském módním butiku ve Washingtonu. Naposledy žila v Arlingtonu v americkém státě Virginii, zemřela v říjnu 2023.
Hans-Jürgen Höss přerušil kontakt se svou původní rodinou a dal se ke svědkům Jehovovým. Poslední zprávy o něm říkají, že kolem roku 2020 žil v Německu v domě u Baltského moře. Zemřel před rokem 2023.
Rudolf Höss lived in a villa 50 meters from the camp fence. He lived there with his wife Hedwig and his four children: Klaus, Heidetraut, Inge-Brigitt, and Hans. His fifth child, Annegret was born on 7 November 1943. pic.twitter.com/6DHYofDP8K
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) April 16, 2023
O zbývajících Hössových dětech víme, že Heidetraud Hössová zemřela před rokem 2020. Posledním Hössovým žijícím potomkem je Annegret, která se narodila roku 1943 ve vile v Osvětimi.
A co Hössova manželka Hedwiga? 19. listopadu 1964 byla v 1. frankfurtském osvětimském procesu vyslýchána jako svědkyně. Uvedla zde mimo jiné, že žila se svým manželem v Osvětimi. Když se jí ptali na konkrétní osoby, místa a čas, odpověděla, že neví nebo že si nepamatuje. Zemřela 15. září 1989 během návštěvy své dcery Ingebritt v americkém Arlingtonu. Následně zde byla zpopelněna pod falešným jménem a pohřbena na hřbitově.
Čtyři generace mlčení o tom, co se stalo, prolomil až Hössův vnuk Rainer, který se rozhodl postavit čelem k tomu, co jeho dědeček udělal.
Stále je pro mě nepředstavitelné, jak si můj dědeček mohl zapnout opasek a pistoli, políbit manželku a děti na rozloučenou a pak odejít do dne, kdy zabil tisíce lidí.
Tento muž ve svých 48 letech v roce 2009 jako první z poválečné rodiny Hössových navštívil Osvětim, kde jeho děda spáchal nepředstavitelné zločiny. Rainer kromě toho zavítal i na dětské hřiště, kde si jako malý hrál jeho otec Hans-Jürgen.
