Článek
Bobři vytvořili mokřad zdarma a bez stavebního povolení
V Česku žije přibližně 15 tisíc bobrů evropských. Z této početné populace na sebe nedávno upozornila šesti až osmičlenná rodinka z oblasti řeky Klabavy v CHKO Brdy na Příbramsku. Právě tito bobři se ujali role přírodních inženýrů a efektivně vyřešili dlouholetý problém. Svou intenzivní pracovní činností totiž vytvořili v oblasti pod Dolejším Padrťským rybníkem soustavu tůní a jezírek, která nahradila dlouho plánovaný, ale stále nerealizovaný státní projekt revitalizace řeky Klabavy. Bobři si tuto lokalitu vybrali víc než vhodně. A to na obtokové strouze, kterou v bývalém vojenském újezdu vybudovali vojáci, aby oblast odvodnili.
Zatímco úředníci léta vyjednávali o pozemcích v bývalém vojenském prostoru, bobři se dali do práce a vytvořili přirozený mokřad. A to bez stavebního povolení a bez zdržování se byrokracií. Jak uvádí tisková zpráva Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, rychlá práce těchto hlodavců ušetřila českému státu zhruba 30 milionů korun.
„Vojenské lesy a statky a Povodí Vltavy se mezi sebou domlouvaly o nastavení těch projektů a o vlastnictví pozemků a bobr je předběhl. Ušetřilo se tím, v dnešních cenách by to mohlo být i třicet milionů korun,“ potvrdil pro Českou televizi vedoucí Správy CHKO Brdy Bohumil Fišer.
Nově vzniklé mokřady v oblasti řeky Klabavy pod Dolejším Padrťským rybníkem, které vytvořila pracovitá bobří rodina, mají v současnosti rozlohu skoro 5 akrů. To je dvakrát víc, než plánoval státní projekt, který byl připravený v roce 2018, ovšem jeho realizace vázla už 7 let. Ale než došlo k oficiálnímu zahájení prací, bobři se o něj postarali sami. To, co by trvalo léta a stálo desítky milionů, tito hlodavci zvládli vlastními silami.
Souřadnice Dolejšího Padrťského rybníku: https://mapy.cz/s/gefanaputu
Píšou o nich světová média a mají svou vlastní stránku na anglické Wikipedii
Nečekaná efektivita brdských bobrů, kteří přispěli k ekologické obnově krajiny, si získala obrovskou mezinárodní pozornost. Třeba prestižní National Geographic ve svém článku zdůraznil jejich schopnost přirozené revitalizace vodních toků a pozitivní vliv na místní ekosystém. The Guardian zase bobry popsal jako zásadní hráče v boji proti suchu a klimatickým změnám.
Americký The New York Times tento příběh zmínil v kontextu překážek, které často zpomalují realizaci ekologických projektů. A zatímco lidé čekají na povolení, bobři konají. List The New York Times rovněž citoval ekologickou odbornici Emily Fairfax z University of Minnesota, která upozornila, že bobři svou činností zásadně mění krajinu a přispívají k jejímu ozdravení.
„Bobři jsou mocní, velcí a nepolapitelní. Je těžké pracovat s jejich nepředvídatelností. Lidé jim často nechtějí „dovolit“ rozhodovat o podobě krajiny, protože to znamená vzdát se kontroly nad procesem. Plánování kolem jejich aktivit je složité, ale právě v těchto chvílích bobři ukazují svůj největší přínos. Když dostanou volnou ruku, dokážou krajinu přetvářet efektivněji, než by to mnohdy zvládli sami lidé,“ uvedla Emily Faifax.
Článek o českých bobrech se dále objevil také v německých Der Standard, Der Spiegel či Die Presse, italském Il Post, švýcarském Schweizer Fernsehen či jihokorejském ekonomickém deníku Maiel Business Newspaper. A nejen to. Bobři z CHKO Brdy už mají své vlastní stránky na anglické Wikipedii.
Ekologického přínosu českých bobrů z CHKO Brdy si všimla také polská média, jako například Radio Szczecin nebo Radio Zet. Ostatně bobři evropští jako takoví jsou v sousedním Polsku populární už dlouho, a to jako součást internetové kultury a vtipných memů.
Bobři evropští v Česku pomáhají i škodí
Podle ekologů není brdský případ ojedinělý. V minulosti bobři přispěli například k zadržení vody v krajině v CHKO Žďárské vrchy. Na druhou stranu známe i spoustu případů, kdy jde jejich činnost proti zájmům člověka. Třeba v okolí Lanškrouna na Orlickoústecku bobři svou aktivitou způsobili zatopení polí a podmáčení železniční trati.
I když jsou ochranáři rádi, že bobři svými hrázemi mnohdy zadržují vodu v krajině, lesníci si stěžují na ničení stromů dosahujících milionových škod a vodohospodářům vadí koryta řek plná větví. Na Plzeňsku v loňském roce zase s tímto hlodavcem zažili velmi úsměvnou historku:
V březnu 2024 potřebovali plynaři v mokřadu u Plzně vyměnit potrubí pod hladinou vody. Celá operace měla být hotová během jednoho dne, ale narazili na tvrdohlavého bobra, kterému se nelíbilo upouštění vody. Jakmile mu zbourali hráz, během noci ji postavil znovu. A to opakovaně.
Souboj mezi člověkem a hlodavcem tehdy trval několik dní. Mokřad, kterým plynovod prochází, si před lety bobr vytvořil sám tím, že přehradil původní potok. Pro opravu potrubí však neměl pochopení a bránil si své území. Nakonec museli plynaři naplánovat práci tak, aby ji stihli dokončit během jediného dne, jinak by bobr do rána opět zaplavil celou oblast.
„Bobři jsou neuvěřitelní dříči. Nejenže pracují s dlouhými a silnými klacky, ale umí i porazit strom či přenést kámen. Jejich stavební schopnosti jsou obdivuhodné,“ dodal pro TV Nova předseda Záchranné stanice živočichů Plzeň Karel Makoň.
Bobři evropští byli v českých zemích vyhubeni začátkem 18. století. V 19. století byli v tuzemsku znovu vysazeni, ovšem opět vyhubeni. V Československu byli posléze tito hlodavci poprvé pozorováni na jižní Moravě v roce 1979. V současnosti jejich populace v Česku čítá na 15 tisíc jedinců.
Zdroj:
https://www.nytimes.com/2025/02/12/world/europe/beavers-prague-czech-republic-dam.html
https://www.theguardian.com/world/2025/feb/11/beavers-save-czech-taxpayers-by-flooding-ex-army-training-site
https://www.nationalgeographic.com/animals/article/beaver-dam-czech-republic
https://en.wikipedia.org/wiki/2025_Beaver_dam_Czech_Republic
https://www.zachranneprogramy.cz/bobr-evropsky/rozsireni/
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/bobr-v-brdech-vytvoril-mokrad-usetril-statu-miliony-357585
https://aopk.gov.cz/web/chko-brdy/-/bobri-mokrad-padrtske-rybniky
