Článek
Na Vršatských bradlech jsem potkávala skoro samé Čechy
Plánujete na jaře výlet, chcete obdivovat kvetoucí přírodu a navíc si pořádně vyšlápnout? Mám pro vás tip od našich slovenských sousedů, který se nachází pouhých pár kilometrů od hranic s Českem. Navštivte slovenské Bílé Karpaty, které se od těch moravských naprosto liší. Jak moravské, tak slovenské Bílé Karpaty jsou ovšem úchvatné a nejvíc si je všemi smysly užijete v průběhu jara.
Bradlo Vršatec-Javorník (898 m), pohled ze zříceniny Vršateckého hradu. Vpravo je vidět obec Vršatské Podhradie.
Perlou slovenských Bílých Karpat jsou Vršatská bradla, jejichž vápencové hřebeny vás dostanou svou monumentálností a právě podle jejichž barvy mají Bílé Karpaty také svůj název.
Vršatská bradla, která jsou vlastně pokračováním bradlového procházejícího severním údolím Váhu v oblasti Trenčínského kraje, jsou přírodní rezervací. Kromě jedinečných geologických útvarů se zde vyskytuje výrazné množství vzácných či chráněných rostlin a živočichů. A je zde opravdu kouzelně.
Pitnou vodu si můžete na Vršatských bradlech napustit ze studánky. S občerstvením je to horší. Radím proto vlastní svačinu do baťůžku.
Mohlo by se zdát, že jsou Vršatská bradla v Česku málo známá. Opak je ale pravdou. Když jsem si sem vyšlápla, potkávala jsem ve většině případů samé Čechy.
Pouhých 8 kilometrů od hranic s Českem
Jak se na Vršatská bradla dostanete? Směrem z Česka přes hraniční přechod Nedašova Lhota na východní Moravě, odkud autem po 8 kilometrech dojedete do slovenské obce Červený Kameň. Právě zde můžete zaparkovat a následně se vydat po žluté turistické značce směr Vršatská bradla. Zároveň se zde napojíte na naučný okruh Okolo Vršatce – koruny Bílých Karpat, který má celkem deset zastavení s deseti informačními tabulemi.
Jedna ze zastávek naučného okruhu Okolo Vršatce – koruny Bílých Karpat. V dáli vidíte Červenokameňské bradlo.
Pokud budete stoupat vzhůru po žluté turistické trase, můžete po cestě obdivovat vystupující bradlo Vršatec-Javorník (898 m. n. m.) a následně, pokud máte dobrou fyzičku, můžete vystoupat až na nejvyšší vrchol Vršatských Bradel, Chmelová (925 m. n. m.). Odtud si užijete opravdu přenádherné výhledy do okolí.
Zamračený výhled z Chmelové. Dole uprostřed se tyčí Vršatské hradné bradlo s ruinami Vršateckého hradu.
Vršatecký hrad právě prochází rekonstrukcí
Po sestupu z Chmelové a chůzi po žluté na vás čeká další lahůdka v podobě zříceniny středověkého Vršateckého hradu, který byl ve 14. století vystavěn na bradle Vršatec. Roku 1680 hrad vypálilo císařské vojsko. Po rekonstrukci však Vršatecký hrad roku 1707 vyhořel a během Rákocziho povstání jej navíc císařská vojska záměrně zničila výbušninami. Od té doby z něj zbyly pouze ruiny.
Zřícenina Vršateckého hradu.
Z Vršateckého hradu se zachovaly pozůstatky obranných věží či hospodářské budovy. V současné době na zřícenině hradu probíhají rekonstrukce. V chatce sloužící jako zázemí si můžete koupit i případné suvenýry.
Od zříceniny Vršatského hradu se následně po modré turistické značce dostanete do obce Vršatské Podhradie, odkud po úzké silnici dojdete zpátky na Červený Kameň. Při zpáteční cestě přitom můžete obdivovat Vršatská bradla z úplně jiné perspektivy.
Zpáteční cesta po modré směr Červený kameň.
V rámci návštěvy přírodní rezervace Vršatská bradla jsem si vyšlápla trasu Červený Kameň – Chmelová – Vršatecký hrad – Vršatecké Podhradie – Červený Kameň. Samozřejmě můžete zvolit také jinou trasu. Turisté například parkují vedle hotelu na Vršatci (poblíž Vršateckého hradu) a následně vyrážejí přímo na naučný okruh Okolo Vršatce – koruny Bílých Karpat. Anebo jdou na druhou stranu, aby navštívili unikátní kapli pod širým nebem Brezovou.
