Článek
Americký polárník Robert Peary začátkem 20. století tvrdil, že při svých arktických výpravách objevil tzv. Pearyho úžinu, která měla region severovýchodního Grónska oddělovat od zbytku ostrova. Pokud by tato úžina skutečně existovala, znamenalo by to, že severovýchodní Grónsko není přirozenou součástí dánského území.
Dánská vláda proto vyslala expedici Danmark (1906–1908), kterou vedl badatel Ludvig Mylius-Erichsen. Tato expedice měla zmapovat dosud neznámé oblasti severovýchodního Grónska a zároveň potvrdit neexistenci Pearyho úžiny, ale její členové tragicky zemřeli. Dánská vláda proto následně pověřila zkušeného polárníka Ejnara Mikkelsena, aby nalezl jejich deníky, mapy a záznamy a popřípadě také jejich těla.
Loď Alabama.
Mikkelsenova výprava vyplula z dánské Kodaně v roce 1909 na lodi Alabama, která však následně uvízla v ledu poblíž ostrova Shannon a nakonec se potopila. Zatímco většina posádky se vydala pro pomoc, Ejnar Mikkelsen a strojník Iver Iversen zůstali, aby pokračovali v grónské misi. Po nalezení všech potřebných dokumentů předchozí dánské expedice však museli v arktické pustině ještě dvakrát přezimovat, než je nakonec někdo zachránil. Čekaly je tak měsíce osamění, mrazu a psychických zkoušek.
6. května: Celý den jsem ležel ve svém spacáku a namáhal mozek, abych našel slova, která by alespoň přibližně vyjádřila mou bolest a hněv nad zoufalým počasím, aniž bych dospěl k uspokojivému výsledku. Ach Bože, jak je těžké překonat čas a jak všechno vypadá temně.
Pohádali se kvůli tablu s fotkami studentek ekonomie
Ejnar Mikkelsen a Iver Iversen našli v Grónsku azyl v malé chatě uprostřed ledové pustiny. Brzy jim začaly docházet zásoby a aby přežili, museli zabít a sníst své tažné psy. Vedle neustálého boje s hladem a zimou museli také čelit útoku ledního medvěda. Kromě toho začali v této těžké izolaci postupně propadat polárnímu šílenství a halucinacím.
Mikkelsen a Iversen na fotografii z 9. dubna 1910.
Jednou z kuriózních forem jejich úniku z reality bylo tablo s fotografiemi 53 studentek ekonomické školy, které našli v chatce. Fotky těchto dívek se staly jejich „společnicemi“ během dlouhých arktických dní a nocí. Ejnar a Iver si každý vybrali svou „oblíbenou“ dívku, které psali milostné básně.
Obrovský spor však přišel, když Ejnar napsal milostnou báseň dívce, kterou si původně vybral Iver. Následovala několikadenní hádka, po níž spolu muži nemluvili. Kromě těchto osobních konfliktů začali oba trpět halucinacemi, kdy například honili imaginární zvířata nebo „cestovali“ do exotických míst. Třeba do Egypta.
13. září: Dnes jsem se umyl, to je něco, co nesmím zapomenout zaznamenat, protože je to vzácná pocta, kterou si člověk prokazuje.
Po 28 měsících v polární pustině je zachránila velrybářská loď
Po více než dvou letech strádání dánské polárníky objevila norská velrybářská loď, která je v roce 1912 dopravila zpátky do Dánska. Přestože byli na pokraji fyzických a psychických sil, oba se vrátili do Dánska jako hrdinové. Podařilo se jim totiž nejen přežít neuvěřitelně těžké podmínky, ale také dokončit misi a přinést důkazy, které definitivně potvrdily, že Pearryho úžina neexistuje a Grónsko je jednotný ostrov pod dánskou správou.
Pozůstatky chaty, ve které přezimovali.
Ejnar Mikkelsen se do Arktidy ještě několikrát vrátil a později se stal inspektorem východního Grónska. Je po něm mimo jiné pojmenováno pohoří Ejnar Mikkelsen Range a dánská hlídková loď HDMS Ejnar Mikkelsen. Iver P. Iversen se po návratu usadil a stejně jako Mikkelsen se brzy oženil.
Ejnar Mikkelsen popsal později dramatické události z let 1909–1912 ve své knize Farlig tomandsfærd (1955). Právě tato kniha se stala předlohou pro film Against the Ice (Proti ledu), který měl premiéru v roce 2022. Ejnara Mikkelsena v tomto filmu ztvárnil dánský herec Nikolaj Coster-Waldau, který se celosvětově proslavil svou výraznou rolí ve Hře o trůny.
Proč bylo pro Dánsko důležité dokázat, že Pearyho úžina neexistuje?
Na přelomu 19. a 20. století bylo Grónsko rozděleno mezi Dánsko (jižní a západní část) a Norsko (severovýchodní část). Americký polárník Robert Peary tvrdil, že objevil Pearyho úžinu, což by znamenalo, že severovýchodní část Grónska je samostatný ostrov – a tedy ne nutně dánské území.
Ejnar Mikkelsen v roce 1907.
Dánsko však chtělo dokázat, že Grónsko je jeden souvislý ostrov, čímž by zabránilo možným nárokům USA nebo Norska. Expedice Ejnara Mikkelsena Dánům přinesla důležité mapy a deníky, které dokázaly, že Pearyho úžina neexistuje a že severovýchodní Grónsko je součástí jednoho celistvého ostrova. Tento důkaz posílil dánský nárok na celou oblast, což později vedlo k oficiálnímu uznání Grónska jako dánského území v roce 1933, kdy Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl ve prospěch Dánska ve sporu s Norskem.
Zdroj:
https://bibliotek.dk/materiale/tre-aar-paa-groenlands-oestkyst-1909-12_ejnar-mikkelsen-f-1880-/work-of%253A870970-basis%253A53244157
https://da.wikipedia.org/wiki/Alabama-ekspeditionen_1909-12
https://de.wikipedia.org/wiki/Alabama-Expedition
https://bongorama.dk/2020/04/13/aah-gud-hvor-tiden-synes-svaer-at-komme-igennem-og-hvor-alt-ser-sort-ud/
https://en.wikipedia.org/wiki/Ejnar_Mikkelsen
