Tajemné templáře a románský kostel v Řeznovicích spojuje náhrobní kámen i tajná chodba na Templštejn

V obci Řeznovice nedaleko jihomoravských Ivančic se nachází pozoruhodný kostel svatého Petra a Pavla. Právě tato stavba patří k nejvýznamnějším románských památkám v Česku. Historie řeznovického kostela je mimo jiné spjata i s tajemným řádem templářských rytířů, který sídlil na blízkém hradě Templštejně tyčícím se na skalnatém ostrohu nad řekou Jihlavou.

Historikové usuzují, že řeznovická svatyně vznikla zhruba v polovině 12. století. Stavba kostela v Řeznovicích konkrétně spadá do období trestných výprav českých panovníků proti znojemskému údělnému knížeti Konrádu II. Otovi, který byl vůdcem opozice moravských Přemyslovců. V roce 1146 bylo během bojů zničeno blízké hradiště v Rokytné a poté byli obyvatelé převedeni do Řeznovic, kde dal znojemský kníže vystavět románský dvorec a právě také kostel svatého Petra a Pavla, který se v určitých úpravách dochoval až do dnešní doby.

Kostel svatého Petra a Pavla v Řeznovicích je opravdu výjimečný, proto byl prohlášen kulturní památkou. Má výrazné rysy románských staveb nacházejících se v severoitalské Lombardii, který byly vystavěny 11. a 12. století. Pro zajímavost, v zaalpských zemích je jeho architektonicky nejbližší dochovanou stavbou kaple Všech svatých v bavorském Řezně (německy Regensburku). Stavitelé si navíc měli vzít příklad právě v Řezně, a tak pověst praví, že právě proto dostala pozdější obec jméno Řeznovice.

Od svého vzniku prošel kostel v Řeznovicích, jehož půdorys vychází ze stylizovaného řeckého kříže, hned několika úpravami. Do dnešní doby se dochoval centrální prostor v románském stylu s osmibokou zvonicí a třemi apsidami. Nejstarší dochovanou částí řeznovického kostela je přitom presbytář z roku 1150.

Kostel svatého Petra a Pavla v Řeznovicích patřil kolem roku 1300 řádu templářů, který byl jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku. Tuto skutečnost dokazuje i náhrobní kámen se 7 centimetry hlubokým reliéfem templářského kříže, který najdete uvnitř kostela vedle dveří do sakristie. Templářský náhrobní kámen má na výšku 56 centimerů, na šířku 50 centimetrů a jeho tloušťka je 21 centimetrů.

Jedna z legend navíc praví, že je v řeznovickém kostele pohřben přímo poslední templářský komtur Ecco. Jestli měli templáři vedle kostela i svůj dvorec, je velmi sporné. Někteří historikové usuzují, že to tak pravděpodobně bylo. V této době však obec Řeznovice prakticky ještě neexistovala. Kostel svatého Petra a Pavla se nacházel na samotě vedle areálu menšího feudálního sídla.

V roce 1312 byl templářský řád papežem Klimentem V. nejprve obviněn z kacířství a sodomie, posléze byl zcela zrušen a došlo ke konfiskaci jeho majetku. Od této doby tak přestali být templáři spojováni i s řeznovickým kostelem.

Tajemný řád templářů si nejprve založil svou komendu kolem roku 1279 v blízkých Jamolicích u Moravského Krumlova. V letech 1281 až 1298 si pak 3 kilometry od Jamolic templáři vystavěli mohutný hrad Templštejn, jehož zřícenina se i v dnešní době tyčí na skalnatém ostrohu nad pravým břehem řeky Jihlavy.

A právě pod templáře z Templštejna patřil od roku 1300 i řeznovický kostel s případným dvorcem. K hradu Templštejnu se přitom váže spousta pověstí. Jedna z nich dokonce vypráví o tajné podzemní chodbě, která má vést z Templštejna právě až do řeznovického kostela.

Kromě templářského náhrobního kamene můžete vidět v interiéru svatého Petra a Pavla v Řeznovicích další neobvyklou lahůdku. A to Kumánský kámen, který je zasazen ve zdi kostela v rohu pod kůrem a který dokazuje opravdu pestré dějiny Řeznovic. Nápis na Kumánském kameni vyluštil v 50. letech 20. století pražský orientalista P. Poucha, který určil, že jde o ujgurské písmo a že na kameni je napsané slovo Marqusz. Kumánský náhrobní kámen tak měl pravděpodobně patřit křesťanskému Kumánovi, který poblíž Řeznovic padl.

Kumánských kamenů mělo být v řeznovické svatyni mnohem více. Už kronikář Bohuslav Balbín ve svém díle Epitomae z roku 1677 mluví o kostele, jehož podlaha je vydlážděná náhrobky Kumánů. Neurčil přesnou polohu kostela, ovšem situoval jej mezi Ivančice a Oslavany poblíž Brna, a tak je nad míru jasné, že šlo právě o řeznovický kostel.

Kdo vůbec byli Kumáni? Šlo o turecky hovořící kočovníky, které si při svých nájezdech podmaňovali Mongolové neboli Tataři. Právě s nimi se Kumáni dostali až do Evropy, kdy část z kumánských bojovníků utíkajících před Mongoly požádala v roce 1239 uherského krále Bélu o možnost usadit se v jeho zemi. Tito Kumáni posléze přijali křesťanství a na Moravu se dostali coby žoldnéři uherského vojska.

Zdroj: Smircikrize.euweb.cz, Kostelreznovice.tradice.net, Ivancice.cz, Templstejn.cz, Hrady.cz, Wikipedia.org, Kpufo.cz, kniha Město Ivančice od kolektivu autorů, editor Andrea Schwendtová, rok 2000