Článek
Na první pohled jde o běžnou fotku z doby nacistického Německa. Desítky mužů stojí v davu a mají vystřelenou pravici vzhůru do strnulého nacistického pozdravu. Ovšem až na jednoho muže, který má zkřížené ruce a sevřené rty. Teprve v roce 1991 vyšlo najevo, že se jednalo o gesto zoufalého člověka, kterému nacistické zákony upřely to nejzákladnější. A to žít po boku ženy, kterou miloval.
O politiku se příliš nezajímal
Onen muž na fotce se jmenoval August Landmesser a pocházel z Hamburku. Když v roce 1931 vstoupil do NSDAP, neměl v úmyslu měnit svět. Doufal, že mu členství ve straně pomůže získat práci v lodním průmyslu. A o politiku se příliš nezajímal.
Všechno se změnilo v roce 1934, kdy potkal Irmu Ecklerovou, která byla židovského původu. Zamilovali se, zasnoubili a v roce 1935 požádali o sňatek. Jenže téhož roku vstoupily v Německu v platnost Norimberské zákony, které zakazovaly manželství mezi „árijci“ a Židy. Jejich žádost nacistické úřady zamítly a Landmesser byl vyloučen z NSDAP. Navzdory těmto úskalím se páru narodila dcera Ingrid a společně dál žili jako rodina.
Když v červnu roku 1936 probíhal za účasti Adolfa Hitlera v hamburské loděnici Blohm & Voss slavnostní křest lodi Horst Wessel, August Landmesser se musel této události zúčastnit spolu se svými kolegy. Právě tehdy vznikla ikonická fotka, na které stojí se zkříženýma rukama. Těžko říct, zda věděl, že tento moment bude o desítky let později vnímán jako symbol osobní odvahy.
August Landmesser
Tragédie rodiny Landmesserových
V roce 1937 se August Landmesser rozhodl, že se svou rodinou uteče do Dánska. Na hranicích je však nacisté zadrželi a obvinili ze „zneuctění rasy“. Při soudním procesu se Landmesser hájil tím, že nevěděl, že je jeho žena Židovka. Pro nedostatek důkazů byl zproštěn viny, ale bylo mu nařízeno, aby vztah okamžitě ukončil. August Landmesser tento příkaz ignoroval a v roce 1938 jej gestapo opět zatklo. Tentokrát byl odsouzen na dva a půl roku nucených prací v koncentračním táboře.
Jeho žena Irma byla krátce poté zatčena gestapem a uvězněna. Poté, co v roce 1938 ve věznici Fuhlsbüttel porodila druhou dceru Irene, poslali ji do ženského koncentračního tábora, kde se její stopa ztrácí. Pravděpodobně byla v roce 1942 zavražděna v Bernburgském centru eutanazie ve věku pouhých 29 let.
Dcery Augusta a Irmy od sebe nacisté posléze záměrně oddělili. Ingrid se díky svým „árijským“ rysům dostala k babičce, zatímco Irene dali do židovského sirotčince a tato holčička posléze žila u pěstounů. Jen díky šťastným náhodám se obě vyhnuly deportaci a přežily válku.
August padl roku 1944 na Balkáně
August Landmesser byl po svém propuštění z vězení v roce 1941 nasazen jako dělník. Své děti a ženu už ale nikdy neviděl. O dva roky později, když už byla nacistická říše v defenzivě, jej přesunuli do trestního praporu 999. Tato jednotka se skládala převážně z politických vězňů a „kriminálníků“, kteří se znelíbili režimu. V roce 1944 jej spolu s jednotkou odveleli na Balkán, kde brzy poté padl. Jeho tělo se nikdy nenašlo. Pravděpodobně je pohřben v masovém hrobu u chorvatské vesnice Hodilje.
V roce 1949 byl August Landmesser oficiálně prohlášen za mrtvého. O dva roky později hamburský senát zpětně uznal jeho manželství s Irmou Ecklerovou. Obě žijící dcery, které se poprvé v životě setkaly až po válce v roce 1945, si pak mohly převzít otcovo příjmení. Nicméně Irene se rozhodla ponechat si příjmení Eckler.
Kameny zmizelých Irmy a Augusta byly instalovány v místě jejich bydliště roku 2018.
Svého tátu poznala v roce 1991 díky článku v německých novinách
Osud Augustova slavného gesta zůstával nejasný až do roku 1991, kdy se fotografie objevila v německém týdeníku Die Zeit. Pozorná čtenářka Irene Ecklerová na ní tehdy poznala svého otce. Jeho příběh, který sdělila médiím, začal výrazně rezonovat německou veřejností. V roce 1998 navíc Irene vydala knihu A family torn apart by „Rassenschande“, v níž popsala perzekuci své rodiny v době nacismu.
Její otec August Landmesser však neměl v úmyslu stát se ikonou odporu. Nebyl politickým aktivistou ani bojovníkem proti nacismu. Byl to obyčejný muž, který chtěl jenom klidně žít se svou rodinou.
Zdroj:
https://www.scribd.com/document/315842205/Nationalsozialismus-Aufstieg-und-Herrschaft
https://allthatsinteresting.com/august-landmesser
https://www.faz.net/aktuell/feuilleton/politik/rezension-sachbuch-unabgeschlossene-geschichten-110634.html
