Článek
Příjmení Martínek i Martinek jsou v Česku velmi početná
Český bohemista, etymolog a onomastik Vladimír Mates zařadil příjmení Martínek (psáno s dlouhým í) mezi 250 nejčastějších příjmení v Česku. Jak uvádí portál Kde jsme, který shromažďuje statistiky Ministerstva vnitra ČR, k roku 2016 žilo v Česku celkem 2935 mužů s příjmením Martínek a 3043 žen s příjmením Martínková.
Aby toho nebylo málo, v tuzemsku se můžeme setkat také s krátkou podobou tohoto příjmení. Konkrétně k roku 2016 žilo v Česku celkem 2022 mužů s příjmením Martinek a 2418 žen s příjmením Martinková. Když se podíváme blíže do statistik, zjistíme také, že dlouhá podoba tohoto příjmení (Martínek) převládá v Čechách a krátká (Martinek) zase na Moravě a ve Slezsku. Nutno ale podotknout, že zvlášť na Těšínsku, Třinecku a Jablunkovsku ještě žijí lidé s příjmením Martynek a Martynková, k roku 2016 jsme jich mohli napočítat v řádu stovek. Novější data již nejsou dostupná z důvodu GDPR.
Jaká je spojitost se svátkem svatého Martina?
Jak se vám na první pohled může zdát, příjmení Martínek, Martinek či Martynek mohlo, ale nemuselo vzniknout pouze odvozením z osobního jména Martin, který má v českém kalendáři svátek právě 11. 11. Toto osobní jméno přitom pochází z latinského Martinus, což je přídavné jméno ke jménu Mars = bůh války = Martův, zasvěcený bohu Martovi.
Jak ve svých publikacích uvádějí čeští jazykovědci Vladimír Mates a Dobrava Moldánová, tato v Česku početná příjmení mají spojitost také se svátkem svatého Martina 11. 11. a s cyklickým zemědělským rokem. Lidové pojmenování „martínek“ (psáno s malým m) totiž bylo původně označení pro čeledína, kterému na svatého Martina končila služba. Co to znamená?
Na den sv. biskupa Martina milý hospodář a jeho družina husy jedí, víno k tomu pijíce, štědrého Martina chválíce; páni, žáci a kněží se radují, neb se jim koledy přibližují. Pacholci a dívky svobodu mívají, a u jiných pánův se zjednávají.
Na Martina čeledínům končila služba, za kterou dostávali mzdu
Právě na svatého Martina hospodáři v Čechách a na Moravě propouštěli před zimou čeledíny a děvečky. Příjmení Martínek či Martinek (popř. Martynek) tak podle jazykovědců může pojmenovávat právě pracovníky, kteří byli najímáni na službu pouze do 11. 11.
Na svatého Martina tedy čeledi končívala sjednaná služba, za kterou dostávala mzdu. Když nebyli propuštěni a nehledali si nového hospodáře, pacholci a děvečky mohli také s původním hospodářem o rok prodloužit pracovní dohodu. Na svatého Martina se rovněž v minulosti uzavíraly smlouvy mezi obcí a obecním ponocným, ovčákem nebo pastýřem.
„Martínek“ bylo i lidové pojmenování pro výtržníka
Podle Dobravy Moldánové a Vladimíra Matese bylo označení „martínek“ původně přezdívkou pro čeledína, kterému na sv. Martina končila služba, za kterou dostával mzdu. Tito jazykovědci však poukazují na to, že následně slovo „martínek“ označovalo také lidové pojmenování pro výtržníka. Z jakého důvodu?
Někteří služebníci, kteří byli propuštěni na svatého Martina a kteří v tento den dostali za odpracované období mzdu, žili v době mimo službu nezřízeným životem plným radovánek všeho druhu. A v alkoholovém opojení se dopouštěli řady výtržností. Například bujnostem nezbedné čeládky se v roce 1598 rozhodl udělat přítrž Rudolf II., který do řádu města Prahy zařadil toto opatření: „Strany pak Martinkův, kteří obyčej mají, ze všech krajin při sv. Martině dosloužíce, do Prahy se obraceti a zdeť v zahálce zůstávati: na to taky úředlníci pozor míti budou, aby jich šenkýřové nepřechovávali.“
Anketa
Zdroj:
Moldánová, Dobrava. Naše příjmení. 2., upr.vyd. Praha : Agentura Pankrác, 2004.
Mates, Vladimír. Jména tajemství zbavená: malá encyklopedie 250 nejčastějších příjmení. 2.vyd.Praha: Epocha, 2002.
https://www.kdejsme.cz/
https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/puvod-prijmeni-martinek
https://www.nulk.cz/ek-obsah/veselechvile/sv6/html/kniha/texty/0006-0006.htm
