Článek
Pochybnosti vzbuzuje odstín červené
V Polsku se čas od času objevují návrhy, aby se odstín červené na státní vlajce přizpůsobil historickým kořenům. Právě taková petice koncem roku 2024 přistála na stole polského prezidenta. Její autor, který nesouhlasil se zveřejněním svých údajů, vyzývá Andrzeje Dudu k zahájení nové legislativní iniciativy.
Požaduje konkrétně, aby byla červená barva na polské státní vlajce nahrazena tmavším karmínovým odstínem. Podle autora výzvy by tato úprava lépe odrážela historické tradice a pomohla Polsku odlišit se od jiných zemí.
Navrhovatel ve své petici argumentuje, že karmín byl po staletí symbolem majestátu, síly a moci Polsko-litevské unie. Tento tmavý odstín červené byl tradičně spojován s důstojností a úctou. V textu petice stojí: „Karmín byl po staletí symbolem majestátu, moci a síly republiky obou národů. V heraldice a polské tradici byl tento odstín červené spojován s důstojností a úctou. Navrácení karmínu na národní vlajku by bylo odkazem na naše kořeny a poctou minulosti.“
Jak vypadá karmínový odstín červené? Zhruba takto. Na fotce vidíte praporec k trubce polského krále a litevského velkoknížete Władysława IV. Wazy, který vládl Polsko-litevské unii od roku 1632 do své smrti v roce 1648.
Kromě historických důvodů autor upozorňuje také na praktické výhody této změny. Současná červená barva na polské vlajce je podle něj podobná odstínům, které používají například Česká republika nebo Monako.
„Karmín jako intenzivnější a jedinečnější odstín by lépe zvýraznil naši vlajku a zdůraznil odlišnost Polska od ostatních zemí,“ napsal autor v petici.
Karmín: Tmavě červené barvivo získávané z larev červců polských
Zajímá vás, proč zrovna karmín? Toto tmavě červené barvivo (zvané rovněž košenila) hrálo v polské historii velmi důležitou roli. A to hlavně v období středověku a raného novověku. Tento přírodní pigment se získával ze samiček drobného hmyzu červců polských (Porphyrophora polonica), které žily na rostlině zvané chmerek vytrvalý (Scleranthus perennis). Výroba barviva byla velmi náročná. Na získání jednoho kilogramu karmínu bylo potřeba sesbírat přibližně 155 tisíc samiček červců polských v larválním stádiu, které se musely nejprve usušit a následně rozemlít na velmi jemný prášek.
Červec polský je známý také pod staroslovanskými názvy „červ“, „červiec“ nebo „červeň“ (slovo „červ“ ve staroslovanských jazycích označovalo larvu). Právě od tohoto označení pochází název barvy „červená“ (polsky czerwona). Podle etymologů se šestému měsíci v kalendářním roce říká „červen“ (polsky czerwiec) také proto, že se právě v tomto období sbíraly larvy červce, neboť zrovna obsahovaly nejvíce červeného barviva.
Ve středověku byl červec polský jediným zdrojem červeného barviva v Evropě. Polsko jej tehdy vyváželo do celé tehdejší Evropy i na Blízký východ. Toto barvivo, které bylo po obilí druhým nejcennějším polským exportním produktem, se hojně používalo v textilním průmyslu a malířství po celé Evropě až do poloviny 19. století.
Z karmínu se v Polsku stal symbol bohatství a prestiže. Karmínové sukno bylo přitom velmi drahé. Mohli si jej dovolit pouze příslušníci nejvyšší šlechty, královské rodiny a významní státní hodnostáři. Tato barva hrála důležitou roli také v heraldice. Bílo-karmínová kombinace zdobila mnohé polské prapory a štíty. Během formování moderních polských státních symbolů po první světové válce byl však karmínový odstín nahrazen levnější a snáze dostupnou červenou.
Vlajka má v Polsku i svůj státní svátek
Bílo-červená vlajka se stala polským národním symbolem 3. května 1792. V této době si polské ženy přepásávaly bílé šaty červenými šerpami a muži nosili bílo-červené pásky. Barvy bílá a červená, které polský parlament vyhlásil za národní barvy 7. února 1831, mají také svůj symbolický význam. Bílá značí čistotu a červená pak odvahu a statečnost.
Vlajka s horním bílým a dolním červeným pruhem byla v Polsku uznána národním symbolem až po první světové válce v roce 1919. Vlajka má u našich sousedů také svůj státní svátek. Od roku 2004 slaví Poláci každoročně 2. května Den vlajky.
Polský prezident se k petici zatím oficiálně nevyjádřil
Návrat tmavě červeného karmínového odstínu na polskou státní vlajku by podle podporovatelů této změny znamenal hlavně obnovení odkazu na historickou tradici. Prezident Andrzej Duda však zatím k nejnovějšímu návrhu ohledně změny barvy státní vlajky nezaujal oficiální stanovisko. V každém případě stojí za zmínku, že téma změny odstínu vlajky na karmínovou se v Polsku vrací každých několik let.
Třeba v roce 2019 za vlády Mateusze Morawieckého pracovalo polské Ministerstvo kultury na návrhu zákona o státních symbolech. Tehdy se objevila i myšlenka změny barvy vlajky. Karmín měli Poláci začlenit také do státního znaku s bílou orlicí na červeném podkladu. Podle odhadů by se náklady na výměnu polských vlajek a státních symbolů vyšplhaly na 130 milionů zlotých. Od této změny se nakonec upustilo.
Zdroj:
https://www.polsatnews.pl/wiadomosc/2025-01-09/zaprzysiezenie-donalda-trumpa-na-prezydenta-usa-andrzej-duda-nie-pojawi-sie-na-uroczystosci/#spark_wn=1
https://www.money.pl/gospodarka/zmiana-koloru-polskiej-flagi-petycja-juz-u-dudy-7108074233748192a.html
https://wiadomosci.radiozet.pl/polska/flaga-polski-zmieni-kolor-ta-barwa-mialaby-zastapic-czerwien
https://www.wiatrak.nl/26263/gdy-polska-byla-czerwona-czyli-czerwcowa
https://czechtongue.cz/jak-vznikly-ceske-nazvy-mesicu/
