Článek
U šlechty zabodoval jako učitel hudby
Světoznámý hudební skladatel Ludwig van Beethoven se narodil v 17. prosince 1770 v Bonnu, ale svou kariéru a vlastně i celý dospělý život spojil s rakouskou Vídní. Do císařského města přišel jako mladý muž, aby zde studoval u Haydna a prosadil se jako klavírní virtuos a skladatel. A právě zde jej začali aristokraté vyhledávat i jako učitele hudby.
Důležitou roli v Beethovenově vídeňské kariéře sehrál dvorní rada a amatérský hudebník slovenského původu Mikuláš Zmeškal. Tento muž byl dobře napojený na vídeňské elity, pořádal hudební večery, znal osobně Mozarta i Haydna a nebál se mladého Beethovena doporučit známým. Díky Zmeškalovi se Beethoven dostal do kontaktu s maďarsko-slovenským šlechtickým rodem Brunsviků, který měl svá panství u Budapešti a na západním Slovensku.
Josefína Brunsviková byla údajně nejdůležitější ženou v životě Ludwiga van Beethovena. Jejich vzájemná láska však zůstala nenaplněná. Paradoxně Měsíční sonátu Beethoven věnoval její sestřenici.
Urozená žákyně jej zaujala i mimo pedagogickou rovinu
V roce 1799 do Vídně přicestovala Anna Adélffyová (vdova po Antonovi II. Brunsvikovi) se svými dvěma dospívajícími dcerami Terezií a Josefínou. Hledala pro ně kvalitní vzdělání, a to včetně výuky hry na klavír, protože obě slečny měly velký hudební talent.
Beethoven se stal jejich učitelem hudby a zvlášť Josefína, která později vynikala jako skvělá klavíristka a skladatelka, jej zaujala i mimo pedagogickou rovinu. Mimo jiné právě Josefíně Ludwig van Beethoven v roce 1812 adresoval dopis Dopisu nehynoucí lásce, který je jedním z nejslavnějších milostných dopisů vůbec.
Brunsvikovi posléze Beethovena pozvali na zámek do Dolní Krupé u Trnavy, kde měl pokračovat ve výuce mladých šlechtičen. A tak se stalo, že v letech 1800 až 1801 pobýval v areálu tamního zámku, kde dostal ubytování v nenápadném domku pro zahradníka. Tato rokoková stavba stojí dodnes a v roce 1992 v ní mimo jiné vznikl Památník Ludwiga van Beethovena s malou expozicí o jeho životě a díle.
V zámeckém areálu Dolní Krupá žil Ludwig van Beethoven v tomto domku.
V Dolní Krupé žil zámeckým životem, ale po svém
V Dolní Krupé si Beethoven žil po svém. Z dobových vyprávění víme, že nerad chodil na šlechtické hostiny a kvůli svým bohémským způsobům raději stoloval odděleně. V parku pak sedával na své oblíbené lavičce, skládal pod širým nebem a dokonce zanechával vzkazy ve starém stromě. V zámecké paměti se navíc dochovalo vyprávění o Beethovenově koutě. Mělo jít o místo ve freskové místnosti, kde stával klavír a kde skladatel nejraději hrával.
Klavírní sonáta č. 14, kterou dnes známe jako Měsíční sonátu, vznikla v roce 1801. Podle vyprávění pokračovatelů rodu Brunsvik–Chotek ji Beethoven konkrétně složil při projížďce na loďce na jezírku v zámeckém parku. Skladbu pak Beethoven věnoval Julii Guicciardiové, neteři zámeckého pána Brunsvika, která se stala rovněž jehož klavírní žákyní. Na klavír ji začal vyučovat v roce 1801 a údajně se do ní bláznivě zamiloval.
Beethovenova múza Julie Guicciardiová. Právě jí v roce 1801 věnoval Měsíční sonátu.
Měsíční sonáta dnes patří k nejhranějším skladbám klasické hudby
Hudební historička Edita Bugalová z Hudebního muzea Slovenského národního muzea tvrdí, že „téměř s jistotou“ můžeme říci, že Beethoven složil Měsíční sonátu právě v Dolní Krupé. Chybí sice přímý písemný důkaz, ale shoda okolností, časová osa i svědectví potomků rodu Brunsviků tuto teorii více než podporují.
Že v Dolní Krupé tento geniální skladatel zkomponoval světoznámou Měsíční sonátu, potvrzuje i několik zajímavých indicií. Například v archivu šlechtické rodiny Chotkovy, která vlastnila panství v Dolní Krupé v pozdějších letech, se našla skica Měsíční sonáty. A snad nejvíce zajímavý je objev z roku 2009, kdy badatelé nalezli devět kreseb dolnokrupské šlechtičny Henriety Brunsvikové. Jedna z nich – portrét z roku 1800 – až nápadně připomíná Ludwiga van Beethovena.
Ačkoli Měsíční sonáta nebyla za Beethovenova života jeho nejpopulárnějším dílem, dnes patří mezi nejhranější skladby klasické hudby vůbec. A proč právě „měsíční“? Tento poetický název dal dílu až po Beethovenově smrti hudební kritik Ludwig Rellstab, který první větu přirovnal k měsíčnímu svitu nad Lucernským jezerem ve Švýcarsku.
Zdroj:
https://en.wikipedia.org/wiki/Julie_Guicciardi
https://zurnal.pravda.sk/rozhovory/clanok/572507-nezvestneho-beethovena-na-slovensku-hladali-s-lampasmi-nasli-ho-v-blate/
https://kastieldolnakrupa.sk/beethovenov-domcek
https://en.wikipedia.org/wiki/Piano_Sonata_No._14_(Beethoven)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ka%C5%A1tel_v_Doln%C3%A9_Krup%C3%A9
