Zaniklá obec Skoky byla českými Lurdami. Poslední obyvatelka tragicky zahynula roku 1982 ve studni

Malá vesnice na Karlovarsku jménem Skoky (německy Maria Stock) se stala v předchozích staletích významným poutním místem. A to díky obrazu Panny Marie Pomocné, který přitahoval německy i česky mluvící věřící. Tento obraz byl totiž podle jejich přesvědčení zázračný.

Traduje se, že vše začalo roku 1717. Tehdy nechal místní německý sedlák Adam Lienert na svém pozemku postavit kapličku Panny Marie Pomocnice. Udělal tak z důvodu, že se mu ve snu podle jeho slov zjevila Panna Marie a připomněla mu slib, který dal kdysi faráři v nedalekých Žluticích.

Sedlák Lienert do kaple umístil kopii obrazu Panny Marie Pomocné z německého Pasova, jehož autorem byl toužimský malíř Johannes Wolfgang Richter. Brzy poté se ve Skokách podle popisu věřících začaly dít zázraky – lidé se údajně uzdravovali, což se velmi rychle rozkřiklo do okolí. Tyto zvěsti přitáhly pozornost obyčejných lidí i šlechty.

Hraběnka Františka Sibylla Augusta z Baden-Badenu následně ve Skocích povolila konání mší a procesí, které se staly pravidelnou součástí místního života. Už v roce 1736 sem přicházelo na poutě přes 29 tisíc věřících. Pro takový počet poutníků byla kaplička malá, a tak se markrabě Ludvík Vilém z Baden-Badenu se svou ženou Františkou rozhodli nechat postavit nový barokní kostel, který by dokázal pojmout davy lidí.

Stavby nového jednolodního kostela s dvouvěžovým průčelím, která se financovala z příspěvků věřících, se ujal stavitel Johann Schmied z Útviny. Kostel Navštívení Panny Marie dokončil v letech 1736 až 1738. Vnitřní výzdoba tohoto svatostánku bývala velmi působivá. Hlavní oltář v rokokovém stylu vznikl kolem roku 1760 a doplňovaly ho dva boční oltáře zasvěcené svatému Josefovi a Janu Nepomuckému.

Nejvýznamnějším prvkem byl oltářní obrazový prospekt uzpůsobený speciálně pro poutní provoz, který zahrnoval pohyblivý obraz Panny Marie Pomocné. A právě od tohoto pohyblivého obrazu je pravděpodobně odvozeno zlidovělé rčení „Panenko Skákavá“, kterým v dnešní době vyjadřujeme údiv.

Poutníci mohli k tomuto obrazu přistupovat schodištěm mezi dřevěnými kulisami andělů a holubice Ducha svatého, což vytvářelo dojem, že jsou pod nebesy. V oltářním stole bylo třináct otvorů, do kterých poutníci dávali předměty k posvěcení. Tento unikátní prvek přitahoval věřící z celých Čech, což ještě víc posilovalo pověst tohoto místa jako „českých Lurd“.

V polovině 18. století dosáhla sláva Skoků svého vrcholu. Na procesích se každoročně scházelo až 40 tisíc poutníků, kteří zde hledali duchovní povzbuzení nebo také fyzické uzdravení. Příběhy o údajných zázracích se šířily po celé zemi. Tato sláva tehdy Mariánských Skoků trvala až do roku 1784, kdy Josef II. vydal nařízení, které zakazovalo pořádání procesí na svatá místa. Skoky přišly o svou výsadní pozici a kostel začal sloužit pouze místním obyvatelům.

Po zákazu procesí kostel a celá obec Skoky začaly chátrat. Sami místní neměli dostatek prostředků na údržbu. Když se začátkem 20. století zdejší kostel nacházel ve velmi špatném stavu, převzali jej premonstráti z kláštera v Teplé a pod vedením opata Helmera jej nechali v roce 1903 opravit. Znovuotevření tohoto kdysi slavného mariánského místa přitáhlo tisíce poutníků a vypadalo to, že Skoky zažijí druhou vlnu své slávy.

Tento návrat byl pouze dočasný. Po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a Skoky se vylidnily. Obec, ve které dříve fungovala fara, škola, dvě hospody a obchody a ve které žilo v 28 domech 134 obyvatel, byla totiž původně německá a patřila do vnitřních Sudet. Poté, co odešli původní obyvatelé, na jejich místo přišla hrstka dosídlenců převážně z oblasti středního Slovenska. Obydleli přitom 18 domů, zbývající stavení začala postupně chátrat.

Poslední ránu obci Skoky zasadily události po komunistickém převratu v roce 1948. V roce 1950 byla tajnou operací „K“ zabavena premonstrátská fara a klášter v Teplé uzavřen. Poutníky, kteří se do Skoků vraceli i po válce, sledovala tajná policie. Obec Skoky u Žlutic byla následně zcela odříznuta od světa v důsledku výstavby Žlutické přehrady, která v roce 1969 zatopila údolí pod obcí. Tato přehradní nádrž přerušila jedinou tehdy sjízdnou cestu do Skoků, ale i přívod elektrického proudu. Zbývající obyvatelé se museli přestěhovat do vedlejších obcí, ve Skokách jako jediná zůstala Marie Holešová, která zde žila jako poustevnice.

Marie Holešová setrvávala bez sousedů a bez elektřiny ve vesnici, kterou postupně ničily bagry. V bývalém hostinci na adrese Skoky č. p. 21 se rozhodla zůstat proto, že si přála být pohřbena na zdejším hřbitově vedle své dcery Štefinky, která zemřela v 60. letech 20. století v pouhých 9 letech na záškrt. Toto přání se jí bohužel nesplnilo. Marie Holešová tragicky zemřela roku 1982 ve studni před svým domem, kam spadla nešťastnou náhodou a utonula. Její tělo nakonec pohřbili v nedalekém Bochově, protože skokovský hřbitov byl již zrušen. Po smrti této poslední obyvatelky vesnice Skoky definitivně zanikla, neboť v této zapomenuté obci již nikdo trvale nebydlel.

Ani po pádu komunismu se Skoky nedočkaly happyendu. Kostel zůstal zavřený, ale stále zachovaný, kvůli čemuž začal lákat zloděje. Vyrabovali nejen jeho vnitřní vybavení, v roce 2006 přišel tento svatostánek dokonce o své měděné báně a zvony. Obraz Panny Marie Pomocnice ze Skoků do dnešní doby přečkal díky tomu, že jej místní kněz schoval na faru do Teplé. V současnosti je tento restaurovaný obraz k vidění v klášteře premonstrátů v Teplé. V kostele ve Skocích se přitom nalézá jeho fotokopie.

Do Skoků u Žlutic se dnes dostanete pouze prašnou cestou plnou výmolů, která vede z osady Polom (původní spojovací cestu totiž v 60. letech 20. století zatopila Žlutická přehrada). Když se tudy vydáte, dostanete se k ruinám bývalého hostince, hřbitovu a opuštěnému kostelu. Přestože se na první pohled může zdát, že Skoky jsou zapomenutým místem, zůstala jim jedinečná atmosféra.

Přesné souřadnice Skoků u Žlutic: https://mapy.cz/s/kedogadohu

Dnes je kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích majetkem Kanonie premonstrátů v Teplé. O jeho záchranu a oživení se starají dobrovolníci ze spolku Pod střechou, který získává finanční prostředky na obnovu této památky zejména pomocí darů a sbírek. Spolek Pod střechou také koupil sousední objekt bývalého hostince, který plánuje revitalizovat. Díky těmto aktivitám se do Skoků pomalu vrací život. Někdejší slávu tohoto poutního místa připomínají i poutě a kulturní akce, které se zde konají v průběhu roku. „Chtěl bych všem dárcům a dobrovolníkům moc poděkovat za podporu a pomoc. Díky nim mají Skoky šanci navázat na svou slavnou barokní tradici mariánského poutního místa a být zachovány i pro příští generace,“ řekl předseda spolku Pod střechou Jiří Schierl.

Zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Skoky_(%C5%BDlutice)

https://www.pametnaroda.cz/cs/hlavackova-cecilie-20240305-0

https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/historie-pamatky-obnova-poutni-misto-skoky-schierl.A240306_780913_vary-zpravy_melu?

https://www.hrady.cz/clanky/na-skok-k-panence-do-skoku-dil-treti-jako-fenix

https://cs.wikipedia.org/wiki/Panenka_Sk%C3%A1kav%C3%A1

https://www.skoky.eu

https://www.facebook.com/mariastock.skoky