Článek
České památky tradičně zahajují novou turistickou sezonu 1. dubna. Zámek v Mimoni však už nikdy své brány neotevře. Už je to přesně 40 let, kdy v důsledku rozhodnutí tehdejšího režimu 28. dubna 1985 odstartovala jeho demolice. O rok později následovala další velká bourací akce, která znamenala nenávratné poškození historického jádra Mimoně.
Zámek stál v centru Mimoně 415 let
Výrazným symbolem města Mimoň byl od roku 1570 do roku 1985 zdejší zámek, který stál na východní straně dnešního Náměstí 1. máje. Přečkal požáry, plenění a rabování po Bílé hoře, třicetiletou válku i první a druhou světovou válku. Osudná pro něj ale byla éra socialismu, kdy se postupně proměnil v rozpadající se ruinu a pak jej režim nechal odstřelit. Dnes existenci mimoňského zámku připomíná pouze volná plocha na Náměstí 1. máje a zámecký park s ohradní zdí, na který následně navazuje zámecký most, rybníček a prameniště.
Historie zámku v Mimoni přitom sahá až do druhé poloviny 16. století, kdy jej v letech 1570 až 1578 vystavěl v renesančním stylu Karel z Bieberštejna. Jeho dalšími majiteli byli Mazancové z Frymburka, Myllnerové z Mühlhausenu, Zeidlerové a na chvíli Albrecht z Valdštejna.
Po třicetileté válce zámek připadl Putzům z Adlersthurnu, kteří jej přestavěli do raně barokní podoby. Posledními šlechtickými majiteli zámku v Mimoni se stali Hartigové. Ti jej vlastnili od roku 1718 až do konce druhé světové války. „V červnu 1806 zámek spolu s velkou částí města vyhořel, shořela mu střecha a v období do roku 1829 prošel opravou a přestavbou vedenou zákupským stavitelem Pfockem. Stala se z něj klasicistní, moderně vybavená novostavba se sbírkou knih o 30.000 svazcích, sbírkou obrazů, grafiky, přírodnin a fyzikálních přístrojů. Zámku také přibyly nové místnosti s novým vnitřním vybavením a nové klasicistní pískovcové schodiště,“ popisují oficiální webové stránky města Mimoň.
Pohlednice mimoňského zámku z roku 1920.
Od 2. světové války to šlo se zámkem od desíti k pěti
Na základě Benešových dekretů byl zámek v Mimoni v roce 1945 zkonfiskován československým státem. O dva roky později jej převzaly Vojenské lesy a statky, jejichž vznik zde souvisel s budováním nedalekého vojenského výcvikového pásma v Ralsku. Československá lidová armáda uváděla, že je mimoňský zámek pod státní památkovou ochranou a že podle toho k němu bude přistupovat. Původně v něm mělo být ředitelství Vojenských lesů a statků a Vojenská správa, ale místo toho začal armádě sloužit jako skladiště.
„Část budovy mimoňského zámku byla ještě v roce 1947 obývána Františkem Karlem Hartigem (1921–2004 Salzburg) a jeho ženou Žofií Valdštejnovou (1921–2011 Salzburg). Poté, co mimoňský zámek v srpnu 1947 převzaly tehdy nově vzniklé Vojenské lesy a statky, byli tito dva poslední Hartigové repatriováni do Rakouska,“ poznamenává na svých webových stránkách Spolek historie Mimoňska. Tito poslední majitelé zámku Mimoň z rodu Hartigů dožili v rakouském Salzburgu.
V roce 1950 vyhořelo zámecké druhé patro a půda a prohořela střecha, v důsledku čehož do zámku začalo značně zatékat a jeho veškerou stropní konstrukci napadla dřevokazná houba. Už na konci padesátých let byl zámek v Mimoni zdevastovaný různými neodbornými přestavbami a jeho původní klasicistní podoba vzala za své.
„V roce 1958 přichází od MNV Mimoň příslib zámek upravit a to přednostně fasádu, aby nebudila pohoršení mimoňského obyvatelstva. Opět bez výsledku,“ podotýká dále Spolek historie Mimoňska.
Zámek v Mimoni chátral víc a víc. Navíc dlouholetým přičiněním vojsk došlo ke zničení původního vybavení zámeckých budov, tedy i širokého schodiště, mobiliáře a velké knihovny ve dvou patrech, která obsahovala cenné knihy z 16. až 19. století. Koncem 40. let 20. století se však podařilo tyto knihy zachránit a převést do Národního muzea v Praze.
Odstřel zámku v Mimoni roku 1985.
V roce 1971 dostal zámek do svého vlastnictví Městský národní výbor Mimoň, který pokračoval dalšími bezúspěšnými jednáními o jeho případné rekonstrukci a následném využití (jako třeba na polikliniku, restaurační zařízení, muzeum, galerii nebo knihovnu).
Začátkem 80. let 20. století však Městský národní výbor v Mimoni přehodnotil svůj záměr a začal tlačit na demolici zchátralého zámku. Zbourání této památky několik let bránilo tehdejší ministerstvo kultury, které opakovaně odmítalo povolit sejmutí památkové ochrany objektu. Demolice zámku Mimoň, který se již nacházel v naprosto tristním stavu, byla nakonec s posvěcením Ministerstva kultury ČSSR zahájena 28. dubna 1985.
Všechno musí k zemi: Bourání západní části náměstí
Kompletní demolice zámku v Mimoni probíhala celkem ve dvou etapách. 28. dubna 1985 došlo ke zbourání severního křídla a 9. června 1985 padlo k zemi jižní křídlo a střední část zámku. Sutiny zámku byly odvezeny do močálu pod Kalvárií, kde později vzniklo nové autobusové nádraží. Zbouráním zámku, který byl v roce 1985 prakticky již ruina, to ovšem v Mimoni neskončilo.
O jeden rok později přišla na řadu demolice staré mimoňské radnice, která stála od roku 1655 také na Náměstí 1. máje a která paradoxně v roce 1985 prošla celkovou rekonstrukcí. Psal se 30. červen 1986 a spolu s historickou radnicí režim nechal odstřelit také celou západní část Náměstí 1. máje. Navzdory slibům o nové výstavbě byla tato část mimoňského náměstí zbourána bez náhrady.
Mimoňské náměstí z dob, kdy ještě stál nejen zámek, ale i protější strana...
Posted by Historie Lenka Špačková on Wednesday, February 17, 2016
„Ještě před odchodem ruských vojsk (pozn.: Mimoň nacházející se poblíž vojenského výcvikového areálu Ralsko byla od roku 1968 posádkovým městem okupační armády) vedení města propagující silný politický akcent na prosazení nového „socialistického“ přístupu k životním hodnotám a nemající zájem o zachování historických hodnot a památek ve městě rozhodlo o rozsáhlé demolici historického středu města a o výstavbě centra nového,“ uvádí oficiální webové stránky města Mimoň.
V důsledku tohoto neuváženého přístupu přišla Mimoň o nejcennější historické památky a ztratila svůj původní ráz. V Mimoni řádění minulého režimu nejvíce utrpělo Náměstí 1. máje., které má dnes prakticky pouze dvě strany. Zámek totiž původně lemoval jeho východní část, historická radnice s řadou domů pak jeho západní část. Mimochodem, počátkem roku 2025 se mimoňské náměstí vrátilo v čase. Nově na něm totiž přibyly průhledné cedule se zámkem a historickou radnicí, přes které se můžete podívat, jak Mimoň vypadala právě před 40 lety.
Dnešní Mimoň: Na fotce vidíte frontu domů na jižní straně Náměstí 1. máje a u Malé ulice. V popředí se nachází prostor po bývalém zámku, který byl zbořený roku 1985.
Demolice historických památek však nebyla před rokem 1989 ničím výjimečným. Například v roce 1966 nechal režim vyhodit do povětří barokní zámek Odry v Moravskoslezském kraji, v 80. letech byl zase během natáčení francouzského válečného filmu odstřelen zámek Maříž v Jihočeském kraji. Rozhodně ovšem nejde o konečný výčet zbytečně zbořených památek.
Zdroj:
https://www.mestomimon.cz/o-meste/o-meste/
https://de.wikipedia.org/wiki/Mimo%C5%88
https://www.historiemimone.cz/news/stara-mimonska-radnice/
https://www.mestomimon.cz/volny-cas/pamatky/mimonsky-zamek-860cs.html?ftresult=z%C3%A1mek
https://www.okoliliberce.cz/l/mimon/
https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/mimon-centrum-cedule-historie-pamatky-zamek-radnice-20250225.html
