Článek
V roce 1961 se začala tisknout, následující rok šla do světa
Ačkoliv se zelená stokoruna začala tisknout v roce 1961 a do oběhu se dostala 1. ledna 1962, její příběh se začal psát mnohem dřív. Po měnové reformě v roce 1953 se v Československu začaly ve velkém množit padělky. „Postreformní“ bankovky byly totiž nekvalitní a obsahovaly minimum ochranných prvků. Navíc byly vyrobené podle sovětského vzoru, který neodpovídal tehdejším standardům.
Československé ministerstvo financí se proto pustilo do přípravy nové emise bankovek. Na přelomu února a března 1959 vypsalo veřejnou soutěž, v jejímž zadání stálo, že na nové stovce musí být „obraz pracujících dělníků či horníků a na rubu pohled na Prahu nebo průmyslové město“.
Zadní strana zelené stokoruny. Právě díky znázorněnému panoramatu lidé této stovce říkali „Hradčany“.
Ženou na bankovce je malířova manželka, která pod paží drží původně polštář
Do veřejné soutěže, která byla anonymní, dorazilo celkem 38 návrhů. Porotu žádný zcela nepřesvědčil, a tak první ani druhé místo neudělila. Ocenila dvě třetí místa, z nichž jedno patřilo důstojníkovi generálního štábu z Tábora Františku Heřmanovi.
Heřman byl amatérský malíř, který se ale malbě a kresbě věnoval od malička. Jako model k přední straně stokoruny mu mimo jiné stála jeho tehdy dvaatřicetiletá manželka. „Tatínek tehdy namaloval moji maminku. Místo snopu obilí ale držela polštář, obilí tam pak tatínek dokreslil,“ zavzpomínala malířova dcera Helena Strmiská, která dodala, že její otec portrét trochu poupravil: „Mamince na obrázku trošku zvětšil nos, aby prý vypadala jako pravá rolnická žena.“
Muž po jejím boku je zcela anonymní postava, nikoli portrét skutečné osoby. V kombinaci s pozadím továren, komínů a průmyslové krajiny tak František Heřman vytvořil návrh nové stokorunové bankovky, který přesně odpovídal zadání.
Heřmanův návrh ovšem u poroty nezabodoval. Že tato bankovka přece jenom půjde do tisku, nakonec rozhodlo až veřejné hlasování. Ve dnech 3. až 16. ledna 1960 proběhla v dvoraně Státní banky československé výstava návrhů, k nimž se mohli vyjádřit i dělníci vybraných továren. Ti si vybrali právě návrh Františka Heřmana. Následovaly úpravy, barva návrhu bankovky se změnila z hnědé na zelenou a od 1. února 1961 šla bankovka do tisku. Do oběhu se dostala od 1. ledna 1962 a v Československu kolovala až do února 1993.
Stovce se začalo říkat Hradčany a také Heřmanka
Na rubové straně bankovky se objevuje motiv Karlova mostu s Hradčany. Právě díky tomu se mezi lidmi ujala přezdívka „Hradčany“. V Táboře, kde rodina Heřmanových žila, se jí však říkalo také „Heřmanka“.
„Protože jsme bydleli v Táboře, tak těm stokorunám se tady říkalo Heřmanky. Tatínek, protože byl amatér, tak mu to udělalo hroznou radost,“ dodává Helena Strmiská. Za vítězný návrh tehdy František Heřman obdržel deset tisíc korun a dcerám koupil piano.
Na nové stokoruně se přitom nepodílel pouze František Heřman, který byl vítězným autorem návrhu. Jejími rytci pak byli Jindřich Schmidt, Jan Mráček a Ladislav Jirka.
V československých peněženkách se objevovala 31 let
Původně měla být stokoruna nahrazena už koncem 80. let. A to stokorunovou bankovkou s portrétem Klementa Gottwalda, kterou lidé v Československu platili velmi krátce a která byla po listopadu 1989 postupně stažena z oběhu. Lidé se tedy znovu vrátili k „Hradčanům“, které tak přežily i sametovou revoluci.
„Poškozování stokorunové bankovky s Klementem Gottwaldem vedlo Státní banku československou k zastavení dalšího tisku, postupnému stahování a k dalšímu tisku stokorunové bankovky vzoru 1961, která původně měla být stažena z oběhu,“ napsala v roce 2006 ve své bakalářské práci Hana Filingerová. Lidé Gottwaldovi na bankovce například přimalovávali knírek, propichovali oči nebo je začerveňovali.
Definitivní tečkou za používání zelené stokorunové bankovky z roku 1961 bylo až rozdělení Československa. Platit se jí dalo do 7. února 1993, kdy byla definitivně stažena v rámci oddělení české a slovenské měny. Konkrétně řečeno, k 8. únoru 1993 proběhla měnová odluka, kterou československá koruna zanikla.
Posted by Cincibus Zbyněk Nejstarší on Tuesday, April 29, 2025
V roce 2015 se dočkala ocenění Britského muzea
Zelená stokoruna, kterou se u nás dalo platit v letech 1962 až 1993, se v roce 2015 mimo jiné dočkala ocenění ve Velké Británii. V tomto roce ji totiž do svého výběru zařadil kurátor moderní měny Britského muzea Thomas Hockenhull, který pro deník The Times sestavil seznam šesti nejlepších bankovek všech dob. Československá stovka se v jeho přehledu umístila na čtvrtém místě.
Zatímco první místo obsadila ekvádorská tisícisucrová bankovka z roku 1944, československý „dělník a rolnice“ se zařadili do elitní společnosti vedle britské pětilibrovky z 19. století či německé inflační bankovky z roku 1923.
Má malou sběratelskou hodnotu, přesto jde o ikonu
Přestože byla nejdéle platící bankovkou v československé historii, sběratelskou raritou se nestala. Tato stokoruna má totiž nízkou hodnotu vzhledem k obrovskému množství, které bylo v oběhu. Na aukcích se běžné exempláře prodávají za stokoruny, vzácnější série nebo kusy v perfektním stavu však mohou stát i několik tisíc korun.
V každém případě je zelená stokoruna Františka Heřmana opravdovou pamětnicí. „Prožila“ pražské jaro, normalizaci, sametovou revoluci i rozpad Československa. A bez ohledu na politickou situaci, ve které vznikla a kterou odráží, patří podle sběratelů k těm nejzdařilejším tuzemským bankovkám.
Anketa
Zdroj:
https://www.echo24.cz/a/wXa9j/delnik-a-rolnice-nase-stokoruna-patri-k-nejhezcim-na-svete
https://www.narodnipokladnice.cz/tiskove-zpravy/344-medena-replika-legendarni-ceskoslovenske-bankovky-zdarma
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-stokoruna-z-ery-cssr-je-jednou-z-nejlepsich-bankovek-na-svete-303921
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/322413/rolnice-a-hutnik-stovka-ze-socialistickeho-ceskoslovenska-patri-k-nejhezcim-bankovkam-sveta.html
https://radiozurnal.rozhlas.cz/100-let-ceskoslovenske-koruny-7746993/4
