Článek
Se svým manželem ráda večer zajdu posedět na večeři, nebo klidně i jen tak prostě na pivko. Ale ne vždy, když večer někam vyrazím, mě doprovází právě manžel. Myslím, že každá z nás si občas potřebuje postěžovat a probrat věci, které bych s manželem neprobírala. A myslím, že ani on se mnou. A přesně od toho jsou kamarádky. Na sleničku s holkama chodím celkem pravidelně a moc ráda.
Jsme tři a vždycky chodíme spolu. Jednou ale bohužel jedna z nás náhle onemocněla a nám už na poslední chvíli bylo líto domluvený večírek rušit. Seděly jsme, rozebíraly holčičí problémy, pomlouvaly své drahé manžely. Netušily jsme, že nám nemocná parťačka připravila překvápko. Tou dobou zrovna její manžel také ve městě s přáteli popíjel a náhodou nebyl daleko od nás. A protože kamarádka samozřejmě přesně věděla, kde jsme, poslala ho za námi. Prý jako záskok za ni samotnou. Musím uznat, že to byl výborný fór, opravdu jsme se nasmáli, všichni. Honza se sice zdržel jen chvilku, ale úplně to stačilo, aby se náš večírek dostal úplně jinam.
Jedna nevinná otázka. „Tak co holky? Co řešíte“. No a tak jsme se mu pokusily přiblížit jaké potíže a příkoří, které se nám dějí, tady teď řešíme. On se jen usmíval a nevěřícně kroutil hlavou. „To nemáte přes den starostí dost, že si je taháte i večer do hospody?“, řekl pobaveně. Zeptaly jsme se tedy, co řeší oni, když jsou v hospodě jen jako chlapi. „No, my se chodíme bavit, řešíme kraviny. Nepodstatný blbosti a ne vážný věci“. Nedalo mi to a požádala jsem Honzu, aby uvedl příklad. „Já nevím, třeba jak vysoko vyskočí klokan“, řekl Honza a začal se smát. V tu chvíli jsme vybouchly smíchy i my obě.
Honza za chvíli zase šel po svém, za námi přišel jen jako fór na žádost své ženy. Ale musím uznat, že nás hodně dobře pobavil i za tu chvíli, než vypil svoje jedno pivo. A nejen to. My opustily naše klasická témata a začaly hloubat o tom, jak to ti chlapi mají. No a musím říci, že na tom asi něco bude. Nikdy jsem tomu nevěnovala pozornost, ale vždycky když se manžela po posezení s jeho kamarády zeptám jak se má ten nebo onen, odpovědi má jen dvě. Ta první je univerzální, že dobře. Dodnes mi ale nedocházelo, jak moc pravdivá je ta druhá, když mi manžel řekne, že vlastně ani neví, že to neřešili. Oni vážně jsou schopní prosedět celý večer v hospodě, vypít a sníst všechno co je na menu, a nezeptat se jeden druhého jak se má.
Chlapi to prostě mají jinak. Na Marsu se nic tolik neřeší, jako u nás na Venuši
Samozřejmě je to ve finále úplně jedno. Mně je celkem volné, co řeší oni a manželovi je šumafuk, co si vykládáme my. Jen tato krátká konverzace s kamarádčiným manželem nám na chvíli otevřela zajímavé okénko do světa na Marsu. My holky prostě chodíme jedna druhou vyslechnout a víme, že si můžeme bez následků postěžovat. Kdežto kluci, ti vyřeší hokej, výskok klokana, Putina i dálný východ, a věří, že kdyby se jejich kamarád měl špatně, tak jim to řekne sám a je tedy zbytečné se ho na to ptát. Inu, je to tak, muži jsou z Marsu a ženy zase z Venuše. Mars a Venuše je prostě úplně jiné kafe a to je moc dobře.
