Článek
Řídičák mám už hezkou řádku let a rozhodně nejsem víkendový řidič, který vždycky v pátek odpoledne loví v paměti, který z pedálů je spojka a kde v kulise šaltrpáky hledat jedničku. Naopak. Jsem aktivní řidič. Jezdím denně do práce, s dětmi na kroužky a nemám problém zvládat sama i delší cesty. Považuji se za velmi schopnou a zkušenou řdičku, která už svůj vůz bezpečně provedla stovkami tisíc kilometrů bez nehod. A to je právě ten důvod, proč mě situace, kterou vám nyní chci popsat, naprosto vykolejila. Nikdy jsem neřešila žádnou nehodu a tak pro mě bylo všechno nové.
Jela jsem se svojí Fabií po silnici v obytné zástavbě. Žádná obytná zóna, prostě normální padesátka, ale silnice, po které jsem jela, nebyla označena žádnou dopravní značkou hlavní ani vedlejší silnice. Platí tedy prachobyčejná přednost zprava. Nebo nás to tak alespoň kdysi v autoškole učili. Jenomže ten člověk ve staré Oktávce, který se ke mně měl za chvilku přiřítit zleva, zřejmě chodil kdysi do úplně jiné autoškoly než já. Nevím, jestli nekoukal na cestu, telefonoval, nebo vím já, co dělal. Jediné, co vím je, že prostě jel.
Silnice bez označení, tedy přednost zprava. Já jela rovně, blížila se ke křižovatce, ohlédla se vpravo a pokračovala. Pud sebezáchovy mi velí, že se mám vždycky pro jistotu kouknout i vlevo. I tentokrát jsem to udělala, ale bohužel pozdě. Jako první jsem zkontrolovala pravou stranu, samozřejmě, tam dávám přednost, a hned po ní levou. Jenomže když zprava nic nejelo, nezastavila jsem a jela dál. Když jsem Oktávku spatřila, bylo pozdě. Zadupla jsem brzdu, ale během snad zlomku vteřiny jsem měla Oktávku zapasovanou v levém předním kole.
Ten člověk, pokud jej tak mohu nazvat, vystoupil z auta a aniž by alespoň pozdravil, nebo se nedej bože omluvil, začal na mě okamžitě řvát. Krávo jedna, kam čumíš! Zalapala jsem po dechu, ještě jednou mi hlavou proběhla celá nehoda a na malou chvíli jsem zapochybovala o tom, že on vrazil do mě. Ale kdepak, vzpamatovala jsem se rychle a začala se bránit. „Vy jste se zbláznil, říká Vám něco přednost zprava?“. Ten chlap ale byl typický pán tvorstva, o kterého bych ani neopřela kolo. Nedal si vysvětlit vůbec nic. Navíc odmítal volat policii, že prý na takové kraviny nemá čas.
Tady jsem si ale byla naprosto jistá, že bez policajtů toto neproběhne. Že s tímto neandrtálcem bych se určitě nebyla schopná domluvit na ničem a nastal by problém s pojišťovnou. Řekla jsem mu, že já volám policii a pokud odjede, řeknu jim, že ujel z místa nehody. Tady se přiznám, že jsem tancovala malinko po tenkém ledě. Byl to opravdu povrchní člověk a neměla jsem nejmenší tušení, jestli po mně nevystartuje. V tom případě by se mnou asi byl ámen. Naštěstí se nic takového nestalo a chlapík na příjezd policie počkal.
Když hlídka přijela, z auta vystoupili dva policisté, dva muži. Řidič Oktávky na to hned z kraje šel, jak se říká „po chlapsku“. „Zdravím chlapi, koukejte, jak mě madam zřídila“. Policisté naštěstí byli docela jiného ražení než tento ředitel zeměkoule. Stačil zběžný pohled a hned věděli, která bije. Vyslechli si obě strany a jednoznačně rozhodli v můj prospěch. V tu chvíli, teď už viník nehody, oba policisty za takové kamarády nepovažoval. Už zvyšoval hlas i na ně a křičel, že nic takového nepodepíše. Naštěstí se hlídce podařilo pána uklidnit a dokonce mu i vysvětlili, že o viníkovi v tomto případě nemůže být pochyb. A že jestli chce, může to rozporovat, ale ať počítá s úplně jinou výší pokuty, než teď a tady. To asi byl zlomový argument.
Mezitím jsem se už stihla i spojit s manželem, který mi do telefonu řekl, že pokud je pán takový, jaký je, vlastně to manžel řekl trochu jinak, ale o tom jindy, tak ať přede mnou a před policisty zavolá na svou pojišťovnu. I k tomuto jsme toho arogantního vzteklouna společnými silami přiměli. Nakonec vše podepsal a odjel. Já pro jistotu zavolala odtah a dnes už je moje krasavice zase jako nová. Myslím, že kdyby na mém místě tehdy seděl můj manžel místo mě, k ničemu podobnému by nedošlo. Myslím si, že tento člověk zastává názor, že ženské patří do ruky tak akorát koště, jenomže to si ten mudrc spletl století.
