Článek
Donald Trump ve své předvolební kampani sebevědomě prohlašoval, že kdyby se stal americkým prezidentem právě on, ukončil by válku na Ukrajině do 24 hodin. Dnes je Trump prezidentem USA již několik dnů a na Ukrajině se stále válčí, jen Trump lehce upravil rétoriku. Dnes již tvrdí, že by k této nesmyslné válce nikdy nedošlo, kdyby tehdy v Bílém domě úřadoval on a ne Joe Biden. Donald Trump je mistr silných prohlášení, ale nedá se říci, že by pro ukončení války nedělal nic. Naopak.
Trumpovo ultimátum
Americký prezident dal Putinovi jakési ultimátum, dá-li se to tak pojmenovat. Trump vyzval Putina, aby ihned usedl s Volodymyrem Zelenským k jednacímu stolu a válku neprodleně ukončili. K této výzvě také připojil jasný vzkaz, že jestli to nepůjde po dobrém, půjde to po zlém. Po zlém neměl na mysli vojenský zásah, ale ekonomický nátlak. Pohrozil svému ruskému protějšku zavedením cel a sankcí a to včetně dalších zúčastněných zemí. Pojďme se tedy podívat blíže na to, co konkrétně může Trumpova hrozba Rusku znamenat.
Přímé sankce nebo cla na rusko-americký obchod by Putina zřejmě nijak zvlášť nevyděsily, neboť jeho objem je v současné době zanedbatelný. Proto zřejmě Donald Trump záměrně použil dovětek „včetně zúčastněných zemí“. Tady už je situace docela jiná a myslím, že Vladimir Putin to dobře ví. USA jsou nejvýznamnějším obchodním partnerem pro hodně zemí, včetně Číny, kterou současný postoj Donalda Trumpa staví mezi mlýnské kameny.
Ruský ropný byznys v ohrožení
Před rokem 2022 byla Evropa pro ruskou ropu a zemní plyn odběratelem čílso jedna. Po zavedení sankcí se ale tamní dodavatelé byli nuceni přeorientovat na jiné trhy, než ten Evropský a jejich hlavním útočištěm se stala Čína. Pro Rusko je vývoz ropy a zemního plynu životně důležitým příjmem státního rozpočtu. Každoročně tvoří přibližně třetinu až polovinu všech státních příjmů. Úpadek tohoto odvětví by pro Rusko byl ekonomickou katastrofou. A právě sem míří Trumpovy výhrůžky.
Ne, že by USA tyto komodity přímo od Ruska odebíraly, ale jsou velmi významným obchodním partnerem pro země, které ruskou ropu a zemní plyn odebírají. Pokud tedy Donald Trump pohrozí sankcemi a cly na import zboží z těchto zemí, budou se defacto muset rozhodnout, jestli chtějí obchodovat s Ruskem nebo USA. Když porovnáme objem Čínského obchodu s Ruskem a USA, zjistíme, že USA je jednoznačně dominantnějším partnerem. Čínsko-Ruský obchod dosáhl v roce 2023 objemu asi 240 mld. USD, kdežto Čínsko-Americký objem byl více jak dvojnásobný, 573 mld. USD. Přičemž z Ruska Čína především odebírá suroviny, jako je ropa a zemní plyn, kdežto USA jsou největším odbytištěm pro Čínské zboží.
Co na to Čína
Pakliže tedy Donald Trump dostojí svým výhrůžkám, měl by začít tlačit na všechny světové odběratele ruských surovin a stavět je tak do situace, kdy si budou muset vybrat mezi USA a Ruskem. Těžko odhadovat, jak kdo zareaguje. Obzvláště v případě Číny. Ekonomicky by se Číně nejspíše vyplatilo začít zase brát o něco dražší ropu od Saudů tak, jako to dělala před válkou na Ukrajině, a nepřijít o americký trh. Na druhou stranu ale dobře víme, že Rusko je Číně ideologicky daleko blíže, než kterákoliv jiná země.
Každopádně tvrdý ekonomický nátlak na Ruskou federaci a Vladimira Putina by mohl být tou správnou volbou. Peníze jsou totiž společně se zbraněmi a hrubou silou to jediné, na co kdy Rusové slyšeli. Nezbývá nám tedy nic jiného než doufat, že Trumpovy nekompromisní metody budou slavit úspěch a nerozpoutají katastrofu ještě větších rozměrů. Je to smutné, ale klíčovým hráčem této partie bude Čína. Právě na ní a jejím rozhodnutí bude záviset veškeré další dění.
Zdroje: