Alarmující čísla: Každé druhé dítě ve škole trpí úzkostmi nebo depresí

Ať už jde o základní nebo střední, atmosféra ve třídách často místo bezpečí připomíná soutěžní arénu, kde slabší padají první.

Jen 9 % českých dětí přiznává, že se do školy těší. Téměř čtyři z deseti chodí do školy s nechutí nebo s pocitem, že tam nepatří. V mezinárodním srovnání to staví Česko na samotný konec žebříčků. Vztahy se spolužáky hodnotí pozitivně jen asi třetina dětí. Z 45 sledovaných zemí patří české děti mezi ty úplně nejméně spokojené. Třída, která by měla být místem podpory a přátelství, se tak stává zdrojem izolace a napětí.

Důvěru k učitelům má sotva polovina žáků druhého stupně. Jen 40 % z nich má pocit, že jim na nich učitelům skutečně záleží. Se stoupajícím věkem tato čísla ještě klesají. Na prvním stupni děti ještě vidí učitele jako autoritu, které důvěřují, ale na druhém stupni a střední škole už převládá pocit, že jsou jen číslem v katalogu. Psychosomatické problémy pak rostou. Děti, které se do školy netěší, mají dvakrát až čtyřikrát vyšší riziko bolestí hlavy, depresí nebo úzkostí.

Podle České školní inspekce musela v posledních třech letech řešit šikanu více než polovina základních a téměř dvě třetiny středních škol. To znamená, že většina dětí se s tímto problémem ve svém okolí setká. Nejběžnější formou je slovní napadání, nadávky, ponižování, pomluvy. Přibývá ale i kyberšikany. Přibližně pětina dětí zažila, že je někdo obtěžoval nebo zesměšňoval online. V praxi to znamená zprávy v chatech, urážky na sociálních sítích, ponižující fotky a videa.

Z mezinárodních šetření vyplývá, že zkušenost se šikanou má až třetina českých žáků. To není okrajový problém, to je realita tisíců dětí. Odborníci přitom upozorňují, že školy mnohdy projevy šikany bagatelizují a netrestají včas. Následky jsou přitom vážné, děti, které šikanu zažily, častěji trpí depresemi, jejich prospěch prudce klesá a část z nich nakonec úplně rezignuje na docházku. Šikana tedy neznamená jen psychické jizvy, ale i přímý dopad na vzdělání a budoucí život.

Polovina dívek na druhém stupni uvádí, že je školní povinnosti silně stresují. U chlapců je to kolem 38 %. Podíl dívek, které cítí silný tlak, přitom mezi pátou a sedmou třídou vzroste ze 34 % na 62 %. Tyto skoky ukazují, jak rychle se u dětí vytrácí radost z učení a nahrazuje ji pocit povinnosti a strachu. Každá horší známka se pak stává symbolem neúspěchu.

Ministerstvo školství už proto otevřeně mluví o tom, že v prvních třech ročnících základních škol by mohly známky nahradit slovní hodnocení. Cílem je snížit stres a srovnávání mezi dětmi. Není to jen kosmetická změna, výzkumy ukazují, že děti, které jsou neustále porovnávány, mají mnohem větší pravděpodobnost vzniku úzkostí a depresí. Zvlášť u citlivějších dětí může špatná známka nastartovat dlouhodobý pocit méněcennosti.

Psychologové varují, že tlak na výkon, nedostatek podpory a pocit, že dítě nikdy není dost dobré, jsou jedny z hlavních důvodů rostoucího počtu duševních potíží. Pokud se systém hodnocení a přístup k výkonu nezmění, bude se tato spirála jen prohlubovat.

Distanční výuka během covidu situaci ještě zhoršila. Děti přišly o kamarády, volnočasové aktivity i běžný pohyb. Psychologové popisují nárůst úzkostí, poruch nálad a sociálních fobií. V praxi to znamená, že děti se bojí mluvit před třídou, mají strach navazovat vztahy a cítí se nepřipravené na běžný život.

Podle odborníků se řada dětí po pandemii nedokázala vrátit do normálního režimu. Ztratily jistotu ve vztazích a těžko znovu navazují kontakt s vrstevníky. Některé se uzavírají do sebe a izolují se i doma. Online prostředí navíc otevřelo prostor pro nové formy šikany. Během distanční výuky se s ní setkala pětina žáků. Učitelé přiznávají, že na takové situace nebyli připraveni a děti často zůstaly bez pomoci.

Pilotní průzkum Národního ústavu duševního zdraví v roce 2023 ukázal, že 40 % žáků základních škol vykazuje známky středně těžké nebo těžké deprese a 30 % známky úzkosti. To jsou čísla, která nelze přehlížet. Nejde o několik málo jednotlivců, ale o desetitisíce dětí napříč celou republikou.

Pokud se nezmění prostředí českých škol, budeme mít generaci, která si z lavic odnáší spíš traumata než vědomosti. Řešením není jen menší důraz na známky, ale i lepší podpora dobré atmosféry ve třídě, prevence šikany a dostupná psychologická pomoc přímo ve školách. Protože jestli dnes čtyři z deseti dětí vykazují příznaky deprese, je to problém, který nemůžeme ignorovat.

Zdroje: