Co se stane, když necháte deset kluků a deset holek úplně samotných? Britská televize to zkusila

Záběry z obou domů dnes kolují po Facebooku, Instagramu i YouTube a většinou je doprovází jednoduchý závěr, že holky se o sebe dokážou postarat, kdežto kluci dům během pár dní zničí. Skutečnost je ale o něco složitější a virální příspěvky v ní často dělají zmatek, protože slévají dohromady tři různé pořady, které Channel 4 natočila v rozmezí sedmi let.

První z nich se jmenoval Kluci sami (v originále Boys Alone) a stanice ho odvysílala 30. května 2002 v rámci svého dokumentárního cyklu Cutting Edge. Režisér Kim Flitcroft nastěhoval deset kluků ve věku 11 a 12 let na pět dní do cihlového domu v hrabství Hertfordshire, kde byli prakticky bez dozoru. V domě i na zahradě na ně čekala spousta hraček, barev, knih a her a v kuchyni měli zásoby jídla na celou dobu.

Ještě před začátkem prošli všichni kurzem vaření a dalších praktických dovedností, aby měli stejné podmínky. Natáčel je štáb, který do ničeho nezasahoval, pokud nešlo o bezpečnost. Kluci měli k dispozici zvonek, kterým si mohli přivolat zdravotní sestru nebo dětského psychiatra, a rodiče celou dobu sledovali, co se v domě děje.

Kluky svoboda nadchla hned první den a dům se začal rychle měnit. Kreslili po zdech, převraceli nábytek a z kurzu vaření jim nezůstalo skoro nic, protože i když měli na výběr spoustu jídla, žili hlavně ze sladkých cereálií a limonád.

Během několika dní se skupina rozpadla na dva gangy, a jak později napsala recenzentka deníku The Irish Times, silnější se obrátili proti slabším. Nejvíc to schytal kluk jménem Michael, ze kterého si většina udělala obětního beránka a v jednu chvíli ho přivázala k židli na zahradě. Když po pěti dnech pokus skončil, bylo jídlo rozsypané po podlaze, většina hraček rozbitá a rodiče, kteří syny celou dobu sledovali, zůstali v šoku.

Jeden z účastníků, Sam, se k pokusu vrátil o několik let později v rozhovoru pro deník Daily Mirror. Bylo mu tehdy 19 let a přiznal, že by se podruhé už rozhodně nepřihlásil a že se mu nikdy v životě nestýskalo po mámě tolik jako v tom domě. Jeho matka Ruth Lewis dodala, že kdyby se mohla rozhodnout znovu, synovi by účast nedovolila.

Druhý díl s názvem Holky samy (v originále Girls Alone) šel do vysílání 4. března 2003 a sledoval deset dívek podobného věku, které se musely bez dospělých postarat samy o sebe. Recenzentka deníku The Irish Times napsala, že holky v domě strávily šest dní a že z něj okamžitě vyhnaly ticho a nahradily ho téměř nepřetržitým křikem.

Na rozdíl od kluků se ale holky hned začaly organizovat. Jedna z nich, Sherry, připravila první jídlo, skupina si sepsala rozpis vaření a domácích prací a uspořádala i módní přehlídku. Všechny postele přestěhovaly do jednoho pokoje, jedly společně a před odchodem dům dokonce uklidily.

Idylka to ovšem nebyla ani tady, protože mezi dívkami docházelo k mírné šikaně a dvě z nich nakonec odešly ještě před koncem pokusu. Recenzentka z Irish Times přesto ocenila, že holky i přes občasné rozkoly fungovaly spíš jako jedna skupina a hádky řešily snáz než kluci o rok dříve. Lidé se dodnes přou o to, jestli rozdíl mezi oběma domy ukazuje něco vrozeného, nebo spíš to, co se děti v tomhle věku doma naučily a co se od nich čekalo.

K nápadu se Channel 4 vrátila o sedm let později. Čtyřdílnou sérii Kluci a holky sami (v originále Boys and Girls Alone) vysílala jednou týdně od 3. do 24. února 2009 a deset kluků a deset holek ve věku od 8 do 11 let v ní žilo dva týdny bez rodičů v chalupách v Cornwallu, tedy shodou okolností v kraji, kde se narodil William Golding, autor knihy Pán much.

První díl ještě odpovídal stereotypům, protože holky pekly dorty a kluci uspořádali vodní bitvu a jedli sladkosti a chipsy. Holky se ale brzy pohádaly o to, kdo bude kde spát a kdo bude vařit, a během série se mezi dětmi objevila i šikana. Ve druhém díle dostaly děti peníze na tři dny a kluci si za ně koupili zápasnické pásy a figurky z Doctora Who, takže pak hladověli, zatímco holky naplnily nákupní vozíky jídlem. Při dvoudenním kempování si zase holky zabalily mnohem víc věcí, než potřebovaly, a kluci si museli zvolit nového vůdce, který se ale v terénu moc nevyznal.

Video: Anglická upoutávka na sérii Kluci a holky sami (Boys and Girls Alone), Channel 4, 2009

Kolem série se brzy zvedla vlna odporu. Ruby Parry z odboru sociálních služeb hrabství Cornwall žádala, aby stanice zbylé díly stáhla, protože podle ní pořad děti ponižuje a staví je do špatného světla. Spisovatel Michael Morpurgo byl jedním z 36 odborníků na děti, kteří v dopise deníku The Times žádali zastavení pořadu. Ministři kvůli sérii nařídili prověřit zákony o práci dětí, které platily už od roku 1933, kdežto rodiče účastníků pořad naopak hájili.

Stížnost poslalo 180 lidí, mezi nimi i tehdejší anglický komisař pro děti Sir Al Aynsley-Green, a úřad Ofcom došel k závěru, že první díl porušil vysílací kodex. Ochranných opatření bylo podle něj mnoho, jenže divákům je stanice skoro vůbec nevysvětlila.

Sérii z roku 2009 dnes legálně nikde zhlédnout nelze, protože ji Channel 4 stáhla ze své internetové nabídky. Oba starší dokumenty jsou naopak volně dostupné na youtubovém kanálu Real Stories, odkud se jejich úryvky šíří dál. O pokusu opakovaně psal britský web LADbible a loni v prosinci ho připomněl i americký magazín GOOD, takže účastníci, kterým je dnes kolem 35 let, se na sociálních sítích pořád objevují v podobě, v jaké je kamery zachytily jako děti.