Co se stane s tvým tělem, když budeš spát jen 4 hodiny denně?

Možná znáš někoho, kdo se rád chlubí tím, že mu stačí čtyři hodiny spánku. Vstává za svítání, maká do noci a vypadá, že má energie na rozdávání. V očích ostatních působí jako hrdina dnešní doby. Ale víš, co se mezitím děje v jeho těle? Pravda je taková, že spánek není žádný luxus ani ztracený čas. Je to úplně základní životní potřeba, něco jako jídlo nebo voda. A když ji tělu odepřeš, pomalu, ale jistě si pod sebou řežeš větev.

Když spíš málo, tvoje srdce a cévy to pocítí jako první. Už tři noci s čtyřmi hodinami spánku stačí k tomu, aby se v krvi začaly objevovat látky spojené se zánětem. A zánět je přesně ten tichý zabiják, který zvyšuje riziko infarktu a mrtvice. Mladý a zdravý člověk má po třech nocích takového režimu naměřené hodnoty jako pacient ve středním věku s rizikem srdeční choroby.

Imunitní systém na tom není o nic lépe. Jedna špatná noc ho dokáže rozhodit tak, že další den chytneš kdejaký bacil. Lidé, kteří spí dlouhodobě méně než šest hodin, onemocní až čtyřikrát častěji než ti, kdo si dopřejí sedm nebo osm hodin. A pokud se tohle stane pravidlem, tělo se z nemocí zotavuje mnohem pomaleji.

Velký problém je také metabolismus. Málo spánku znamená rozhozené hormony, vyšší hladinu inzulínu a nižší citlivost buněk na jeho působení. Prakticky to znamená, že i mladý člověk může mít po týdnu spánku po čtyřech hodinách výsledky jako diabetik v počáteční fázi. K tomu připočítej vyšší chuť k jídlu, protože tělo si vynucuje energii. A co málo vyspalý člověk sní? Samozřejmě sladké a tučné. Proto má dlouhodobě nevyspalý člověk větší šanci, že se mu začnou hromadit kila navíc.

Nedostatek spánku si nevybírá jen tělo, ale i mozek. Ráno se sice probudíš, ale tvůj výkon je poloviční. Zhoršuje se pozornost, reakce se zpomalují a paměť funguje jako cedník. Pokusy ukázaly, že už dvacet hodin beze spánku působí na mozek stejně, jako kdybys měl v krvi alkohol na hranici zákona. A pokud někdo sedne v takovém stavu za volant, ohrožuje sebe i ostatní.

A to není všechno. Po pár dnech krátkého spánku se objevuje podrážděnost, ztráta optimismu a člověk začne být nevrlý i na maličkosti. Není divu, že nedostatek spánku je úzce spojený s depresí a úzkostí. Mozek totiž během noci čistí toxiny, které se hromadí při bdění. Pokud tohle nestíhá, začínají se v mozkové tkáni ukládat látky spojené s Alzheimerovou chorobou. Jinými slovy, kdo spí dlouhodobě málo, riskuje, že jeho mozek zestárne dříve, než by musel.

Stojí za zmínku i zajímavý rozdíl mezi pohlavími. Výzkumy ukazují, že ženy potřebují v průměru o něco víc spánku než muži. Odhady mluví zhruba o 11 až 20 minutách navíc. Důvod je jednoduchý. Ženy během dne častěji multitaskují a používají větší část mozku najednou, což pak vyžaduje delší regeneraci. Jak řekl profesor Jim Horne, odborník na spánek: „Ženy mají tendenci dělat více věcí najednou a jsou flexibilní, a proto využívají více svého mozku než muži.“. Do toho se přidávají i hormonální cykly, těhotenství nebo menopauza, které kvalitu spánku často narušují a potřebu odpočinku ještě zvyšují.

Historie zná pár případů, kdy lidé zkusili, jak dlouho vydrží bez spánku. Nejznámější je Randy Gardner, který v roce 1964 vydržel jedenáct dní bez zavření oka. Výsledek? Halucinace, paranoia, ztráta paměti a naprosté psychické vyčerpání. Ačkoliv se po několika dnech spánku zotavil, později v životě trpěl těžkými problémy s nespavostí.

Další slavný experiment podnikl v roce 1959 newyorský moderátor Peter Tripp. Ten zůstal vzhůru přes 200 hodin v rámci charitativní akce. Už po několika dnech začal mít silné halucinace, viděl pavouky, slyšel hlasy a věřil, že lidé kolem něj se ho snaží ublížit. Po ukončení experimentu se sice fyzicky zotavil, ale jeho psychika už nikdy nebyla úplně v pořádku. Přátelé tvrdili, že se změnil a stal se cyničtějším a paranoidnějším.

Tyto extrémní příběhy ukazují, že spánek není jen pohodlný odpočinek. Je to doslova základní pilíř přežití.

Odborníci se shodují, že dospělý člověk potřebuje pravidelně 7 - 9 hodin spánku. To není přepych, ale biologická nutnost. Harvard i americké Centrum pro kontrolu nemocí upozorňují, že nedostatek spánku je dnes skoro epidemií, která stojí za spoustou nehod, nemocí a zkrácených životů. Jak říká profesor Matthew Walker, jeden z nejznámějších spánkových vědců: Čím kratší je váš spánek, tím kratší je váš život.

Až se vám tedy někdo příště bude vychloubat, že spí jen čtyři hodiny, aby toho stihl víc, vzpomeňte si na to všechno, co spánkový deficit dělá s tělem i s mozkem. Možná získá pár hodin navíc, ale ve skutečnosti si tím krátí nejen zdraví, ale i samotný život.