Článek
Když se podíváme na data, ukazuje se, že skutečnými poraženými po rozvodu jsou ve většině případů právě ženy.
Kdo po rozvodu skutečně zchudne
Český statistický úřad uvádí, že ročně se rozvede kolem 20 až 25 tisíc párů. V roce 2024 to bylo konkrétně 20,8 tisíce manželství a míra rozvodovosti se drží kolem 40 %. To znamená, že rozvod je v Česku poměrně častý a má zásadní dopady na ekonomickou situaci obou partnerů.
Studie Národohospodářského ústavu Akademie věd a MPSV ukazuje, že průměrná rozvedená žena přijde po rozvodu asi o 21 % svých čistých příjmů, zatímco muži si naopak polepší. Nejvíce tratí mladé matky: ženy ve věku 20–29 let by podle analýzy při ukončení sdílení příjmů ztratily 37,4 % svých čistých příjmů. Muži stejného věku by naopak získali v průměru +34,7 %.
Podobný trend se ukazuje i v dalších věkových kategoriích: ženy mezi 30–39 lety ztrácí 35,1 %, zatímco muži si polepší o 36,0 %. I ve věku 40–49 let ženy tratí 21,6 %, zatímco muži získávají +28,3 %.
Jinými slovy: muži po rozvodu končí finančně lépe, ženy hůř. A to i přesto, že veřejnost ráda opakuje mýtus o „zlatokopkách“.
Alimenty a realita plateb
Každý rodič má povinnost přispívat na dítě. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že při střídavé péči se výživné rozděluje mezi oba rodiče a částky bývají nižší než u výlučné péče. Jenže i to často nefunguje tak, jak by mělo. Podle dat neplatí své povinné výživné zhruba 38 % rodičů. Děti a jejich matky pak často musí spoléhat na sociální dávky nebo náhradní výživné od státu.
Veřejné mínění ale někdy ukazuje jinou představu: téměř 30 % Čechů si myslí, že peníze z alimentů končí spíše u matky, která je utrácí pro sebe. Fakta jsou ale jiná, spíš než aby si matky „užívaly z cizího“, bojují s tím, aby pokryly základní potřeby dětí.
Rozdělení majetku: na papíře 50 na 50
Z právního hlediska má při rozvodu každý z manželů dostat polovinu společného majetku. Občanský zákoník v §742 stanovuje, že podíly jsou stejné – tedy 50 : 50. Soud ale může rozhodnout jinak, například pokud jeden z partnerů významně přispíval mimořádným způsobem.
V praxi většina rozvodů probíhá dohodou. Podle dat tvoří dohoda rodičů o péči a výživě asi 75 % všech soudních rozhodnutí. Statistiky o tom, jak se majetek nakonec reálně rozdělí, se ale systematicky neevidují.
Proč jsou na tom ženy hůř
Hlavním důvodem ekonomické nerovnosti po rozvodu je tradiční rozdělení rolí. Podle zprávy MPSV Životní podmínky rodin v úplných rodinách oba partneři pracují asi ve dvou třetinách případů. V téměř třetině rodin je ale jediným živitelem muž a žena je doma s dětmi.
Podíl zaměstnaných matek malých dětí je dlouhodobě nízký. To znamená, že ženy mají méně příležitostí vydělávat a budovat vlastní finanční nezávislost.
A i když se situace zlepšuje, v otázkách rodinného rozpočtu mají stále hlavní slovo muži. Analýza NextŽeny ukazuje, že samostatně o financích rozhoduje 40 % mužů, ale jen 20 % žen. Zhruba 35 % párů rozhoduje společně, ale muži si i v těchto případech častěji přisuzují konečné rozhodnutí (tvrdí to 70 % mužů oproti 45 % žen).
Navíc ženy přistupují k financím opatrněji a často s menším sebevědomím. Podle průzkumu HAVEL & PARTNERS pociťuje nejistotu při rozhodování o investicích 20 % žen, zatímco u mužů je to jen 7 %.
Tak kdo je tedy zlatokopka?
Data mluví jasně. Ženy po rozvodu tratí v průměru mnohem víc než muži. Často se musí spoléhat na alimenty, které navíc nejsou vždy placeny. Jejich ekonomická pozice je slabší už během manželství, protože pečují o děti a vydělávají méně. Muži naopak z rozvodu vycházejí finančně lépe.
Mýtus o zlatokopkách je tedy spíš pohodlné klišé než realita.
Zdroje:
