Kanadský policista se převlékl za vozíčkáře, aby chytil lupiče. Místo toho dostal pizzu

Mark Horsley měl tehdy za sebou 30 let služby a hodnost vrchního seržanta. Čtvrť Downtown Eastside znal z vlastní práce velmi dobře, protože v ní už dřív působil v utajení a pomáhal zatýkat drogové dealery přímo na ulici. Takový úkol, jaký dostal na jaře 2015, ale do té doby nikdy nedělal.

Od ledna 2014 do června 2015 přijala vancouverská policie hlášení o 28 případech, kdy někdo ve městě násilně napadl člověka na invalidním vozíku. Šlo o 21 fyzických útoků, šest loupeží a jedno sexuální napadení. Víc než polovina z nich se odehrála právě v Downtown Eastside a při dvou loupežích útočníci na své oběti vytáhli nůž.

Downtown Eastside patří k nejchudším čtvrtím v Kanadě. Žije tam hodně lidí bez domova, lidí závislých na drogách nebo s duševní nemocí, a okolí křižovatky ulic Hastings a Main popsal deník Vancouver Sun v roce 2006 jako čtyři bloky pekla. Policie předpokládala, že pachatelé si tu vybírají lidi, kteří se nemůžou bránit ani utéct.

Skupina policistů proto vymyslela akci v utajení, při které měl jeden z nich nabídnout zlodějům přesně takovou oběť, jakou hledají, a volba padla na Horsleyho.

Rehabilitační centrum GF Strong policii zapůjčilo elektrický vozík v hodnotě 16 000 kanadských dolarů. S přípravou pomáhal Walt Lawrence, který v centru pracuje s lidmi po poranění páteře. Společně Horsleymu připravili roli muže s částečným ochrnutím všech končetin a poškozeným mozkem.

Horsley si nechal narůst vousy a celé hodiny trénoval jízdu na vozíku přímo v budově policejního ředitelství. Předem si čtvrť prošel a díval se, jak se tamní lidé na vozíku pohybují a jak se chovají, aby se od nich ničím nelišil. Policejní analytici mezitím vybrali pět míst, kde podle nich hrozilo největší nebezpečí.

Do čtvrti pak vyrazil s historkou, že po zranění hlavy neumí počítat peníze. Kolem pasu měl ledvinku, ze které vyčnívaly bankovky, a čekal, kdo po nich sáhne. Na tiskové konferenci to později shrnul slovy, že mu šéf uvázal kolem krku vepřovou kotletu a hodil ho do nádrže se žraloky.

Akce běžela pět dní během května a června. Za tu dobu přišel Horsley do kontaktu s více než 300 lidmi, ale nikdo se ho nepokusil okrást ani napadnout. Kolemjdoucí mu naopak házeli do klína drobné, přestože o nic nežebral, a dva muži mu přinesli pizzu.

Mnoho lidí se u něj prostě zastavilo, popovídalo si s ním a zeptalo se, jestli něco nepotřebuje. Našel se dokonce i člověk, který se za něj pomodlil. Kolemjdoucí se u něj zastavovali i pozdě v noci, aby se ujistili, že je v pořádku.

Jednou se nad něj sklonil neznámý muž a sáhl rukou k ledvince. Horsley se napjal, protože si myslel, že konečně přichází to, na co celou dobu čeká. Muž ale ledvinku zapnul na zip a poradil mu, ať si na své věci dává větší pozor.

Podobně ho několikrát varovali i lidé, které policie znala jako pachatele trestných činů. Na konci akce měl Horsley v ledvince o necelých 25 dolarů víc, než kolik měl na začátku.

Vancouverská policie výsledky zveřejnila 16. července 2015 spolu s krátkým videem z akce. Horsley novinářům přiznal, že je trochu zklamaný, protože chtěl dopadnout aspoň jednoho z lidí, kteří vozíčkáře přepadali. Inspektor Howard Chow ale řekl, že by akci za nepovedenou neoznačil, protože se o ní lidé dozvědí a zloděj si to příště u člověka na vozíku rozmyslí.

Horsley o čtvrti mluvil s respektem a v policejním videu řekl, že tahle komunita má duši a že ubližovat bezbranným je hluboko pod úrovní lidí, kteří v ní žijí. Případné pachatele varoval, že je kromě policie sledují hlavně samotní obyvatelé Downtown Eastside.

Příběh převzala média po celém světě včetně časopisu Time a ujal se pro něj název Operace vozík (v originále Operation Wheelchair). Sám Horsley přitom kanadským novinářům řekl, že akci žádné krycí jméno nedal, protože vymýšlení názvů mu nejde.