Článek
Když se narodí dítě, všechno se změní.
Tohle klišé známe, slyšíme ho ze všech stran, a přesto málokdo tuší, co ta všechno vlastně znamená. Pro mnoho párů v Česku se z láskyplného vztahu stane projekt přežití. Statistiky to potvrzují: v prvních třech letech po narození dítěte se rozpadá nejvíce vztahů.
Petra a Martin byli spolu sedm let. Měli společné koníčky, cestovali, měli pocit, že se opravdu znají. A pak se narodil Matyáš. Ze dne na den se proměnili ve dva lidi, kteří spolu žijí, ale skoro nemluví. Petra se starala o dítě, Martin pracoval, aby radinu zajistil. Ona měla pocit, že je na vše sama, on, že nic, co udělá, nestačí. Ve třech letech jejich syna se rozešli.
Data mluví jasně
Podle českých sociologických studií se po narození prvního dítěte rozpadá téměř 40 % nesezdaných vztahů. Manželství vydrží více, ale ani tam není situace růžová. Základní příčiny? Nerovnoměrná zátěž, ztráta intimity a nerealistická očekávání.
Z páru se stává tým
Psychoterapeutka Vlaďka Bartáková to shrnuje jednoduše: „Z páru se stává tým. A tým potřebuje komunikovat, jinak se rozpadne.“ Jenže my se na týmovou práci nepřipravujeme. České ženy jsou po porodu v průměru doma tři roky, často izolované od společnosti. Muži mezitím zůstávají v pracovním režimu, často s přetlakem odpovědnosti. Oba jsou unavení, ale jinak. A to je recept na nedorozumění.
Tento nerovnoměrný start má i strukturální důvody. Zatímco skandinávské země podporují sdílenou rodičovskou dovolenou, v Česku ji čerpá méně než 2 % mužů. Výsledkem je, že ženy často nesou hlavní břemeno péče a domácnosti, zatímco muži se cítí od rodiny odstřižení. Každý má jiný druh únavy, ona fyzickou, on psychickou. A právě tato asymetrie spouští začarovaný kruh výčitek, mlčení a pocitu nepochopení.
Podle Vlaďky Bartákové bývá jedním z klíčových momentů návrat ke komunikaci. Upozorňuje, že po narození dítěte se většina rozhovorů točí jen kolem péče o něj, a partneři tak přestanou mluvit o sobě samotných, o svých pocitech, potřebách, i o tom, co jim chybí.
Pomáhá především upřímnost. Uznat, že rodičovství je náročné, že únava a podráždění nejsou selhání, ale přirozená reakce těla a psychiky.
Užitečné jsou i malé praktické kroky: dělit se o péči, i když to není dokonalé. Přenechat partnerovi dítě a dát mu prostor, aby si našel vlastní způsob, jak se starat. Sdílet práci v domácnosti, i kdyby to znamenalo, že podlaha nebude naleštěná jako dřív. A také mluvit o emocích dřív, než se promění v ticho.
Když mizí intimita
Intimita mizí nenápadně. Nejdřív se vytratí dotyky, pak rozhovory, nakonec i zbytek vztahu. Když se k tomu přidá spánková deprivace, finanční stres a tlak okolí, málokterý vztah to ustojí. „Po porodu se musí partneři znovu poznat. A ne všichni to zvládnou,“ říká Bartáková.
Kvalita intimity po porodu souvisí i s hormonálními změnami a psychickou zátěží. Žena po porodu často zažívá pokles estrogenu a progesteronu, což ovlivňuje její náladu i sexuální touhu. Muž se zase potýká s novým pocitem odpovědnosti a ztrátou role, kterou měl předtím, najednou není jen partner, ale i otec. Pokud se o těchto proměnách nemluví, snadno se vytvoří propast, kterou je těžké překlenout.
Dá se tomu předejít?
Některé páry zachrání terapie, jiné sdílení s dalšími rodiči, otevřená komunikace nebo prostě vědomé rozhodnutí zůstat týmem i v chaotické době. Psychologové doporučují i jednoduché, ale účinné návyky: krátký rozhovor každý den, vědomé doteky, objetí, společné jídlo bez telefonu, nebo malý rituál, třeba deset minut večer, kdy si partneři řeknou, co se jim ten den dělo.
Pomáhá také nebát se požádat o pomoc. V Česku stále převládá představa, že rodiče by měli všechno zvládnout sami, ale právě sdílená péče s prarodiči nebo kamarády může vztah odlehčit. A pokud už se krize prohlubuje, párová terapie není známka slabosti, ale snahy. Podle výzkumů dokáže obnovit spokojenost až u 70 % párů, které ji podstoupí.
Cesta zpět k sobě
To, co dřív fungovalo, najednou nestačí. Láska se mění v partnerství, partnerství v logistiku, a pokud nenajdeme novou podobu blízkosti, vztah se rozpadne.
Příchod dítěte není zkouška lásky, ale test spolupráce. České páry by potřebovaly míň hrdinství a víc sdílení. Možná by pak po narození dítěte nekončilo tolik vztahů, ale začínalo nové kapitoly.
