Článek
Když Melanie Perkins v roce 2010 poprvé přiletěla do San Franciska, byla to devatenáctiletá studentka z Perthu, která si od investorů slibovala, že konečně někdo pochopí, o co jí jde. Místo toho se vracela domů s prázdnou a se seznamem lidí, kteří jí zdvořile vysvětlili, proč to nemůže fungovat.
Dívka, která viděla problém tam, kde ho ostatní přehlíželi
Melanie Perkins vyrostla v Perthu na západním pobřeží Austrálie, tedy hodně daleko od míst, kde se rozhoduje o velkých technologických firmách. Matka učila na škole, otec pracoval jako inženýr a rodina neměla žádné konexe do světa byznysu ani žádné velké jmění, ze kterého by mohla čerpat. Už jako studentka na University of Western Australia si přivydělávala tím, že doučovala spolužáky práci s grafickými programy, a právě u toho si všimla něčeho, co se pak stalo základem celé její kariéry.
Viděla totiž, jak zbytečně složité ty programy pro obyčejného člověka jsou, protože studenti trávili celé hodiny jen tím, aby se naučili základy, které by měly být samozřejmé. Napadlo ji, že by mělo jít vytvořit nástroj, ve kterém si kdokoli poskládá plakát nebo pozvánku během chvilky, aniž by k tomu potřeboval drahý software a dlouhé školení. Byla to jednoduchá myšlenka, jenže právě takové myšlenky bývají nejtěžší na to, aby jim někdo uvěřil.
První firma z obýváku a dveře, které se pořád zavíraly
Než vznikla Canva, kterou dnes zná celý svět, rozjížděla Perkins se svým partnerem Cliffem Obrechtem menší projekt jménem Fusion Books, tedy online nástroj na tvorbu školních ročenek. Pracovali na něm z obýváku její matky a Perkins později vzpomínala, jak zásilky tiskla, balila a rozvážela sama, protože na začátku prostě nebyl nikdo jiný, kdo by to udělal. Firma pomalu rostla a fungovala v několika zemích, ale hlavní přišlo až ve chvíli, kdy z téhle zkušenosti vykrystalizoval mnohem větší nápad.
S tím nápadem začala obcházet investory, a tady narazila na zeď, o které dnes mluví celkem otevřeně. Létala do Silicon Valley, kde se jako mladá žena z Austrálie bez technického vzdělání a bez známého jména snažila přesvědčit muže v oblecích, že její vize dává smysl. Odmítnutí se sčítala a bylo jich přes sto, přičemž mnozí investoři jí dávali najevo, že takhle mladé holce z druhého konce světa jednoduše nevěří. Byla to série neúspěchů, která by spoustu lidí položila, jenže Perkins pokaždé sesbírala připomínky, upravila prezentaci a zkusila to znovu.
Zlom, který přišel až po letech vytrvalosti
Průlom nakonec nepřišel díky jednomu geniálnímu tahu, ale díky vytrvalosti a tomu, že se dostala ke správným lidem. Klíčovým momentem bylo setkání s investorem Billem Taiem, který ji vzal vážně a otevřel jí dveře k dalším kontaktům v technologickém světě. Přes něj se k projektu dostal i známý investor a autor Guy Kawasaki, jehož jméno pomohlo dodat startupu důvěryhodnost, kterou do té doby postrádal.
Canva se veřejnosti spustila v roce 2013 a nabídla přesně to, co Perkins roky slibovala, tedy jednoduchý nástroj, se kterým si grafiku zvládne udělat úplně obyčejný člověk. Lidé si ji oblíbili rychleji, než kdokoli čekal, a firma začala růst tempem, které z ní postupně udělalo jednu z nejcennějších soukromých softwarových firem na světě v hodnotě mnoha desítek miliard dolarů. Perkins tím vybudovala jmění, jaké se povede málokomu, a stala se jednou z mála žen, které firmu takové velikosti postavily prakticky od nuly. Je přitom fér dodat, že u toho nebyla sama, protože Canvu od začátku budovala společně s Cliffem Obrechtem, za kterého se později provdala, a se třetím spoluzakladatelem Cameronem Adamsem.
Žena, kterou se nevyplatilo podceňovat
Na příběhu Melanie Perkins je nejsilnější to, že řadu let potvrzovala pravý opak toho, co jí okolí předpovídalo. Investoři, kteří ji odmítli, viděli mladou ženu odjinud a usoudili, že tomu nemůže rozumět, jenže právě ona nakonec vybudovala něco, co používají desítky milionů lidí. Nešlo o jeden šťastný okamžik, ale o roky, kdy pořád znovu vstávala a nedala na to, že jí kdekdo říkal, ať toho radši nechá.
Dnes se Melanie Perkins řadí mezi nejbohatší ženy, které se vypracovaly samy, a spolu s manželem veřejně slíbili, že většinu svého majetku postupně věnují na dobročinné účely. Canva mezitím patří k nejpoužívanějším grafickým nástrojům na světě a hlásí stovky milionů uživatelů napříč zeměmi, přičemž firma dál roste a její hodnota se pohybuje v desítkách miliard dolarů. Z devatenáctileté studentky, kterou v San Francisku posílali domů, se tak stala jedna z nejvýraznějších postav světového technologického byznysu, a čísla za tím příběhem mluví sama za sebe.
