Článek
Byla noc na 4. listopadu roku 1984 a sedmnáctiletá Lisa McVey jela na kole domů z dvojité směny v obchodě s koblihami v Tampě na Floridě. Zrovna minula parkoviště u kostela, když ji zezadu někdo shodil z kola, přitiskl jí k hlavě pistoli a pohrozil, že pokud bude křičet, zabije ji. Nikdo tehdy netušil, že tím mužem je Bobby Joe Long, který za předchozích osm měsíců zavraždil v okolí Tampy nejméně deset žen a znásilnil dalších přes padesát. Lisa se ocitla v jeho autě se zavázanýma očima a před sebou měla šestadvacet hodin, které si nedokáže představit skoro nikdo.
Dívka, kterou život naučil přežívat
Aby člověk pochopil, co se té noci u Lisy stalo, musí vědět, jak vypadal její život předtím. Matka závislá na alkoholu a drogách ji poslala, aby se ve čtrnácti starala o babičku, a předtím prošla několika pěstounskými rodinami. Doma ji tři roky sexuálně zneužíval babiččin přítel, který jí při tom pokaždé přikládal k hlavě zbraň, takže pocit hlavně u spánku pro ni nebyl nic nového. Právě večer před únosem to Lisa vzdávala a psala dopis na rozloučenou, protože už nechtěla dál žít.
O tom, co přišlo potom, sama později řekla, že jedna špatná situace ji vlastně připravila na tu druhou a tím jí zachránila život. Ve chvíli, kdy jí Long přiložil zbraň ke spánku, se v ní něco zlomilo obráceně, než by člověk čekal. Místo aby se poddala, si uvědomila, že chce žít, a rozhodla se, že udělá naprosto všechno pro to, aby to přežila.
Otisky na umyvadle nechala schválně
Long ji odvezl do svého bytu a celých šestadvacet hodin ji držel se zavázanýma očima, bil ji a opakovaně znásilňoval. Lisa se přesto nutila zůstat při smyslech a dělala něco neuvěřitelného, totiž že si potají zapamatovávala každou drobnost, která by mohla později pomoct. Vnímala zvuky cesty, snažila se odhadnout, kudy jedou, a zapamatovala si, jak vypadá jeho auto i byt. Když ji pouštěl na toaletu, schválně nechávala otisky prstů na umyvadle a dalších plochách v koupelně, aby po ní zůstala stopa pro případ, že by ji nakonec zabil.
Zároveň se snažila si Longa nějak naklonit a přesvědčit ho, aby ji nezabíjel. Nabídla mu, že bude jeho tajnou přítelkyní, a namluvila mu smyšlenou historku, že je jediné dítě těžce nemocného otce, který by její ztrátu nepřežil. Ta kombinace odvahy a chladné rozvahy nakonec zabrala a Long se rozhodl, že ji propustí. Odvezl ji na odlehlé místo a nařídil jí, aby si nechala pásku na očích ještě pět minut, než odjede pryč.
Doma jí nejdřív nikdo nevěřil
Když se Lisa konečně dostala domů, nečekalo ji přijetí, jaké by člověk oběti přál. Babiččin přítel ji zbil a pět hodin ji vyslýchal, kde celou tu dobu byla, protože jí nevěřil ani slovo. Lisa přesto své vyprávění ani jednou nezměnila, držela se přesně toho, co se stalo, a nakonec se přece jen podařilo zavolat policii. I tam ovšem její příběh zprvu naráží na pochybnosti, protože znělo skoro neuvěřitelně, že by dospívající dívka přežila sériového vraha a ještě si zapamatovala tolik podrobností.
Vyšetřovatelé nakonec začali brát její výpověď vážně a ukázalo se, jak přesná byla. Podle jejího popisu únosce, jeho auta i cesty, kterou spolu jeli, dokázali Longa vypátrat a spojit ho i s dalšími zločiny. Policisté rozjeli sledování a 16. listopadu roku 1984, tedy pouhých dvanáct dní po Lisině únosu, Bobby Joe Long zatkli. Sami vyšetřovatelé později přiznali, že bez jejích detailů a bez otisků, které v koupelně nechala, by ho možná nikdy nedopadli.
Policejní snímek Bobbyho Joea Longa z roku 1985
Z oběti se stala policistka
Long se v roce 1985 přiznal a k činům proti Lise připojil dalších osm vražd, jedenáct únosů a řadu dalších útoků. Dostal desítky doživotních trestů a k tomu trest smrti a strávil ve vězení víc než třicet let, než ho 23. května roku 2019 popravili smrtící injekcí. Lisa se jeho popravy osobně zúčastnila a seděla v první řadě, spolu s další ženou, která jeho útok přežila.
Lisa v devadesátých letech nastoupila k parkové správě a policista, který k ní přijel řešit vloupání do kanceláře, jí řekl, že má na to být od policie. Ta věta jí zůstala v hlavě, a tak si prošla policejní akademií a v roce 2004 složila přísahu. Dnes slouží u téhož úřadu, který kdysi dopadl jejího únosce, věnuje se sexuálním trestným činům a ochraně dětí a jako preventistka na základní škole učí děti, jak se zachovat, když se dostanou do nebezpečí.
