Matky na hraně: Proč jsou české ženy vyčerpané víc než kdy dřív?

Být mámou malých dětí je někdy jako jet maraton, který nikdy nekončí. Jenže místo medaile na vás čeká koš prádla, plačící batole a pocit, že už vážně nemůžete. Jestli máte pocit, že jste vyčerpaná a možná i trochu vyhořelá, nejste sama. Podle odborníků z Masarykovy univerzity má dnes nějaké příznaky rodičovského vyhoření 10 až 30 % českých rodičů, přičemž matky jsou ohrožené výrazně častěji než otcové. A studie potvrzují, že i roky po narození dítěte přetrvává u mnoha žen chronická únava.

Výzkumy ukazují, že už šest týdnů po porodu pociťuje 37 až 64 % maminek nadměrnou únavu a i dva roky po narození dítěte ji uvádí až dvě třetiny z nich. Není to jen spánkový deficit. Je to kolotoč povinností, které na sebe vrství péče o dítě, domácnost a často i starost o starší generaci. Odborníci upozorňují, že dlouhodobá únava bez možnosti regenerace je první krok k vyhoření.

Pocit samoty je pro matky malých dětí obrovské téma. Více než 80 % českých maminek říká, že se na mateřské cítí osamělé a 43 % se cítí izolovaně den co den. Dvě třetiny uvedly, že jim zoufale chybí dospělá společnost a 41 % matek má možnost hlídání od rodiny či přátel jen jednou za měsíc nebo vůbec nikdy. Dovedete si představit, že dva roky nikoho pořádně nepotkáte? Pak se není co divit, že dochází síly.

Perfektní matka. Instagramové obrázky nám ukazují, že děti musí být vždy usměvavé, oběd domácí a obývák jako z katalogu. Jenže realita? Dítě brečí, oběd se pálí a obývák připomíná skládku hraček. Perfekcionismus je podle Americké psychologické asociace jedním z rizikových faktorů rodičovského vyhoření. Čím více chceme mít vše pod kontrolou, tím rychleji se přiblížíme psychickému zhroucení. Odborníci proto doporučují slevit ze svých nároků a přijmout, že dokonalost v mateřství neexistuje.

Statistiky jasně ukazují, že většina péče o děti stále padá na ženy. Přestože se otcové zapojují více než dřív, tradiční model kdy muž pracuje a žena se stará o domácnost v Česku přetrvává. Když k tomu přidáte práci, domácnost a očekávání okolí, je to recept na vyčerpání. Mnohé ženy pak slyší větu „ale ty jsi doma, tak co děláš celý den?“ která jejich pocit neviditelnosti ještě prohlubuje. Psycholožka Lenka Štěpánková upozorňuje, že právě nedostatek podpory partnera a chybějící ocenění patří mezi hlavní spouštěče rodičovského vyhoření.

Pandemie byla pro rodiny doslova crash test. Zavřené školy a školky, žádné hlídání, práce z domova a strach o zdraví. Všechno zůstalo na rodičích, nejčastěji na matkách. Devět z deseti odborníků oslovených Nadací Sirius už v roce 2021 předpovídalo nárůst vyčerpání, depresí a závislostí právě u rodičů. Mnohé ženy popisovaly stavy paniky, úzkosti a absolutního vyčerpání. Pandemie zviditelnila, že systémová podpora rodin je slabá a že ženy často nesou břímě péče prakticky samy.

Dobrá zpráva je, že existuje prevence. Odborníci doporučují několik cest. Pravidelný odpočinek i krátký čas jen pro sebe, sdílení péče s partnerem, zapojení širší rodiny nebo komunitní služby. Pomáhá i otevřená komunikace o pocitech, ať už s partnerem, přáteli nebo v podpůrných skupinách. V posledních letech vznikají aplikace a neziskové projekty jako Úsměv mámy, které propojují ženy v podobné situaci a nabízejí psychologickou pomoc. A možná to nejdůležitější je nebát se říct si o pomoc a přiznat, že není nutné být perfektní.

Dobrá zpráva je, že téma už není tabu. V médiích se otevřeně píše, že většina matek malých dětí se cítí vyčerpaná a osamělá. Přibývá skupin, aplikací a projektů, kde si mámy pomáhají navzájem. Po covidu si i zaměstnavatelé víc uvědomují, že rodiče potřebují flexibilitu. Přesto platí, že cesta k lepší rovnováze je teprve na začátku.

A to je možná to nejdůležitější. Nejste v tom samy. Pocit, že nezvládáte, neznamená, že jste špatná máma. Znamená to jen, že jste člověk. A že je načase nadechnout se, říct si o pomoc a přiznat, že maraton bez přestávky nikdo nedoběhne.