Násilí na ženách není pro muže důležité téma, oběti tak zůstávají bez podpory

Ženy považují domácí násilí za vážný problém, který se jich osobně dotýká. Podle průzkumů to říká více než 70 % z nich. U mužů je to ale jen polovina. A co víc, až každý pátý muž má pocit, že se o domácím násilí mluví příliš. Ženy to vnímají jinak. Jen 3 % by téma označila za přehnané.

Rozdíl není jen v číslech, ale i v tom, jak obě pohlaví realitu prožívají. Žena může mít zkušenost s násilím přímo nebo nepřímo přes kamarádku či příbuznou. Muži často vidí domácí násilí jako problém někoho jiného. V praxi to znamená, že oběti hledají podporu hlavně u žen, zatímco muži se častěji staví do role nezúčastněného pozorovatele.

Sexuální obtěžování považuje za problém 63 % žen. U mužů je to jen 42 %. Podpora hnutí MeToo byla také výrazně odlišná. Souhlasila s ním polovina žen, ale jen třetina mužů.

Ještě silnější rozdíly se objevují u postojů ke znásilnění. Podle výzkumů si až polovina českých mužů myslí, že žena si za znásilnění může částečně sama, pokud třeba měla krátkou sukni. U žen se s takovým názorem setkáme jen výjimečně. Tento postoj ale není jen statistika, má přímý dopad na oběti. Pokud muži obviňují ženy, zůstává trauma nepojmenované a neřešené.

Pocit bezpečí je další oblast, kde se ženy a muži zásadně rozcházejí. Polovina žen se bojí chodit sama po setmění. Přemýšlejí, zda je cesta osvětlená, mají klíče připravené v ruce a sledují okolí. Pro muže je to realita, kterou často vůbec neznají. Ti se v noci pohybují venku bez podobných obav.

Rozdíl je patrný i v reakcích na kampaně. Když Dopravní podnik spustil plakáty proti obtěžování, ženy v nich poznaly vlastní zkušenost. Někteří muži je ale označili za útok proti sobě a zlehčovali jejich smysl. Stejně tak hnutí MeToo vyvolalo u mužů častěji skepsi než podporu. Ženy v něm naopak našly prostor, kde mohly otevřeně mluvit o tom, co zažívají.

Tento dvojí metr je nebezpečný. Pokud polovina společnosti považuje násilí na ženách za druhořadé téma, změna přijde těžko. A dokud bude platit, že žena si za útok může sama, zůstane strach běžnou součástí života. Muži by měli přestat mávat rukou a začít naslouchat. Protože násilí na ženách není problém jen žen, je to problém celé společnosti.