Článek
Jamaguči se narodil v roce 1916 v Nagasaki a pracoval jako lodní inženýr pro firmu Mitsubishi. V létě 1945 ho poslali na tříměsíční služební cestu do Hirošimy, kde pomáhal s návrhem ropného tankeru, a 6. srpna měl být jeho poslední den ve městě. Ráno se spolu s kolegy Akirou Iwanagou a Kunijošim Satóem chystal na nádraží, aby odjeli domů.
Cestou si ale všiml, že zapomněl hanko, tedy osobní razítko, které v Japonsku slouží místo podpisu, a vrátil se pro něj. V 8:15 nad Hirošimou vybuchla atomová bomba, kterou shodil americký bombardér Enola Gay a která byla vůbec první atomovou zbraní použitou ve válce.
Popálený a s protrženými ušními bubínky
Jamaguči byl v tu chvíli asi tři kilometry od místa výbuchu. Výbuch mu protrhl ušní bubínky, popálil mu horní polovinu těla a na nějakou dobu přestal vidět. Noc strávil v protileteckém krytu a později se ukázalo, že oba jeho kolegové přežili také.
Hned jak to šlo, nasedl do vlaku plného raněných a vydal se do asi 300 kilometrů vzdáleného Nagasaki, kde žil se svou ženou Hisako a malým synem. Doma ho lékaři ošetřili a obvázali mu popáleniny.
Šéf mu nevěřil, pak se zablesklo podruhé
Ráno 9. srpna přišel Jamaguči, pořád celý obvázaný, do práce a začal svému nadřízenému vyprávět, co se v Hirošimě stalo. Nadřízený mu ale nevěřil a podle pozdějších vyprávění ho dokonce označil za blázna. V 11:02 se za okny zablesklo a nad Nagasaki vybuchla druhá atomová bomba, kterou na město shodil bombardér Bockscar. O šest dní později, 15. srpna 1945, oznámil japonský císař kapitulaci.
Jamaguči byl i tentokrát asi tři kilometry od místa výbuchu, ale nová zranění mu druhá bomba nezpůsobila. Jeho žena a syn přežili, protože se včas schovali v tunelu, a celá rodina se tak dočkala konce války.
Horečky, vypadané vlasy a leukémie
Přežít druhou bombu ale neznamenalo, že by vyvázl bez následků, protože další týden Jamaguči trpěl vysokými horečkami a neustále zvracel. Vypadaly mu vlasy, rány na rukou začaly hnít a na levé ucho už nikdy neslyšel. V pozdějším věku se u něj objevil šedý zákal a akutní leukémie.
Po válce pracoval jako tlumočník pro americkou okupační armádu, chvíli učil a nakonec se vrátil do Mitsubishi, kde zase navrhoval tankery. V 50. letech se jim s Hisako narodily ještě dvě dcery. O tom, že přežil obě atomové bomby, ale veřejně dlouho nemluvil a žil obyčejný život inženýra a otce rodiny. Jeho žena Hisako, která sama přežila útok na Nagasaki, zemřela v roce 2008 ve věku 88 let.
Jediný, koho Japonsko oficiálně uznalo
Obě atomové bomby podle odhadů přežilo 160 až 165 lidí. Jamaguči je ale jediný, koho Japonsko oficiálně uznalo jako dvojnásobnou oběť. Osvědčení oběti atomové bomby dostal už v roce 1957, ale jen pro Nagasaki, a Hirošimu mu do něj úřady připsaly až v březnu 2009, kdy už mu bylo přes 90 let.
Mluvit začal po roce 2005, kdy na rakovinu zemřel jeho syn, který jako miminko přežil útok na Nagasaki. Psal knihy a básně, a když v roce 2006 v sídle OSN v New Yorku promítali dokument Niju Hibaku, tedy Dvakrát zasažen, o lidech, kteří přežili obě bomby, vystoupil tam s výzvou ke zrušení jaderných zbraní. V roce 2009 napsal dopis i americkému prezidentovi Baracku Obamovi.
Koncem roku 2009 ho v nemocnici v Nagasaki navštívil režisér James Cameron, který uvažoval o filmu o atomových bombách. Scénář k filmu má Cameron podle svých slov hotový, natáčet ale zatím nezačal. Jamaguči zemřel 4. ledna 2010 na rakovinu žaludku ve věku 93 let.
Vtip v BBC, který jeho dcera neodpustila
Necelý rok po jeho smrti, 17. prosince 2010, si z Jamagučiho dělali legraci v britském zábavném pořadu QI na stanici BBC, kde ho představili jako nejsmolnějšího muže na světě a vtipkovali o tom, že vlaky jezdily dál. Japonské velvyslanectví v Londýně poslalo v lednu 2011 BBC protestní dopis a televize se nakonec omluvila. Jeho dcera Tošiko Jamasaki tehdy řekla, že to nedokáže odpustit.
