Článek
Suchir Balaji vyrostl v Cupertinu v srdci Silicon Valley a počítačům propadl dřív, než většina jeho vrstevníků vůbec věděla, čím chce být. Programoval už v jedenácti letech, ve třinácti si sám poskládal počítač z komponent a jako student se probojoval do finále americké informatické olympiády. V roce 2017 skončil sedmý v mezinárodní strojově učící soutěži pořádané pod hlavičkou americké letecké bezpečnostní správy a vyhrál v ní sto tisíc dolarů. Po roční pauze, kdy pracoval jako vývojář ve firmě Quora, dokončil v roce 2021 studium informatiky na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Skoro čtyři roky v srdci OpenAI
Ještě před dokončením studia, v roce 2020, nastoupil Balaji do tehdy málo známé firmy OpenAI a zůstal tam skoro čtyři roky. Jeho práce byla důležitá pro vývoj systému WebGPT, který umožnil umělé inteligenci prohledávat internet, a Balaji se podílel i na organizování obrovských datových sad, na kterých se trénoval model GPT-4. Spoluzakladatel OpenAI John Schulman později veřejně napsal, že Balajiho příspěvek k tomuto projektu byl zásadní a že bez něj by se to nepodařilo. V praxi to znamená, že mladý inženýr pomáhal stavět technologii, kterou dnes používají stamiliony lidí po celém světě.
Zpočátku Balaji nad způsobem, jakým se modely trénují, vůbec nepřemýšlel, protože trénování umělé inteligence na textech z internetu se tehdy bralo jako běžná součást toho, jak celá technologie funguje. Změna přišla ve chvíli, kdy se spustil ChatGPT a začaly ho používat stamiliony lidí, což Balajiho přimělo podívat se pozorněji na to, na čem přesně byl model vycvičen.
Co našel, když se podíval blíž
Když si prošel, odkud data pocházejí, uviděl knihy, články, weby, novinářskou práci i tvorbu lidí, kteří o to nebyli požádáni a nikdo jim za to nezaplatil. Umělá inteligence tohle všechno pohltila a pak začala konkurovat právě těm lidem, jejichž práci předtím spotřebovala. Balaji situaci rozebral a sepsal si svoje závěry, přičemž došel k tomu, že způsob, jakým OpenAI použila autorsky chráněný materiál, neobstojí ve čtyřfaktorovém právním testu takzvaného poctivého užití podle amerického autorského práva. Byl přesvědčený, že firma porušila zákon, a jednomu z reportérů to shrnul slovy, že když věříte tomu, čemu on, tak z takové firmy prostě musíte odejít.
V srpnu 2024 z OpenAI odešel a podle zpráv v médiích se jeho plat pohyboval kolem 350 tisíc dolarů ročně, tedy v přepočtu kolem 8 milionů korun, i když sama firma tuto částku veřejně nikdy nepotvrdila. V říjnu 2024 vyšel v deníku New York Times rozhovor, ve kterém Balaji své výhrady vysvětlil, a on sám navíc na svém webu zveřejnil vlastní esej, kde argument o poctivém užití rozepsal srozumitelným jazykem. Advokáti New York Times, který proti OpenAI podal vlastní žalobu kvůli autorským právům, ho označili za člověka, který drží důležité dokumenty, a Balaji řekl, že se pokusí v těch nejvýznamnějších sporech svědčit.
Pět dní po narozeninách
Šestadvacetiletý bývalý zaměstnanec se tím veřejně zavázal svědčit proti jedné z nejmocnějších firem na světě. K tomu už ale nedošlo, protože 26. listopadu 2024, pouhých pět dní po jeho šestadvacátých narozeninách, vešla sanfranciská policie do jeho bytu v rámci kontroly, o kterou někdo požádal, a našla ho mrtvého. Policie neobjevila žádné známky cizího zavinění a úřad hlavního soudního lékaře uzavřel případ jako sebevraždu střelnou zbraní. Plná třináctistránková pitevní zpráva zveřejněná v únoru 2025 tento závěr potvrdila a společný dopis policie a soudního lékaře uváděl, že fyzické důkazy odpovídají tomu, že byl Balaji v bytě v tu chvíli sám.
Jeho rodiče, Poornima Ramarao a Ramamurthy Balaji, tento závěr odmítají a matka veřejně mluví o chladnokrevné vraždě. Rodina si najala bývalého agenta FBI jako soukromého vyšetřovatele, nechala udělat vlastní nezávislou pitvu, která podle jejich slov oficiální příčinu smrti nepotvrdila, a poukazuje na to, co popisuje jako známky zápasu, na chybějící dopis na rozloučenou a na otázky kolem záznamů z kamer v budově. V září 2025 rodiče podali u sanfranciského soudu žalobu na majitele domu a správcovskou firmu, ve které je obviňují z manipulace s kamerovými záznamy a z maření vyšetřování, a žádají odškodnění nejméně jeden milion dolarů.
Co je a co není jisté
Do celé věci se vložili i známí lidé, protože kongresman Ro Khanna veřejně vyzval k plnému a transparentnímu vyšetřování, Elon Musk na sociální síti napsal, že mu to jako sebevražda nepřijde, a Tucker Carlson v jednom rozhovoru mluvil rovnou o vraždě. Zároveň ale investigace deníku San Francisco Standard z ledna 2026 prošla policejní záznamy, přístupové logy i bezpečnostní kamery a zjistila, že několik konkrétních tvrzení rodiny se dostupnými záznamy nepotvrdilo. Tatáž reportáž také uvedla, že Balaji měl doloženou historii deprese a v době smrti bral antidepresiva, což rodina veřejně nezmiňovala. Oficiální verdikt tedy platí, žaloba rodiny pokračuje a nikdo nebyl z ničeho obviněn.
Co se ale nezastavilo, je právě ten spor, kvůli kterému chtěl Balaji svědčit. V březnu 2025 soudce Sidney Stein zamítl návrh OpenAI na odmítnutí žaloby New York Times a případ, který Balaji označil za nezákonný, se teď projednává u federálního soudu bez člověka, který o něm mohl vypovídat zevnitř nejlépe. Jeho příběh navíc pomohl rozhýbat i zákonodárství, protože v americkém Senátu byl v květnu 2025 předložen zákon na ochranu oznamovatelů v oblasti umělé inteligence, který má chránit výzkumníky hlásící právní nebo bezpečnostní problémy. Vznikl zčásti i proto, že Balaji své výhrady musel říct přes média a vlastní web, protože žádná chráněná cesta pro oznamovatele mu k dispozici nebyla.
Kdy přesně soud proběhne, se zatím neví. V polovině roku 2026 je spor mezi New York Times a OpenAI stále ve fázi dokazování před federálním soudem v New Yorku a datum hlavního líčení soudce zatím nestanovil. Uzávěrka podání, o kterých se má rozhodovat ještě bez líčení, byla naplánovaná na duben 2026 a celý spor by teoreticky mohl vyústit až v porotní proces, konkrétní termín ale zatím nikdo neurčil.
